V květnu 2020 navrhla Evropská komise Plán na podporu oživení Evropy (RRF). Ten je určen na financování reforem a investic v členských státech, a to na nápravu bezprostředních hospodářských a sociálních škod způsobených koronavirovou pandemií. Každý členský stát musel předložit ke schválení národní plán, ve kterém stanovil reformy a investice, jež se zavazuje provést. Nejméně 37 % prostředků má být určeno přímo na opatření v oblasti klimatu a nic v těchto Plánech by nemělo poškozovat životní prostředí.
CDE se společně s organizacemi CEE Bankwatch a CAN Europe podílelo na analýze Národních plánů obnovy v deseti členských zemí EU včetně České republiky. Ty jsou posuzovány z hlediska opatření v oblasti klimatu a zásady "do no significant harm" (zásada „významně nepoškozovat“ životní prostředí). Analýza je členěna podle jednotlivých států a jejich Národních plánů. Každá část obsahuje doporučení určená členskému státu a Evropské komisi.
Český Národní plán obnovy vykazuje některé nedostatky. Dokument bohužel není dostatečně ambiciózní v oblasti ochrany klimatu. Po prvotní kritice ze strany Evropské komise, kdy Plán nesplňoval základní požadavek na 37% objem zelených investic, musela vláda narychlo přesouvat 7 miliard korun ze státního rozpočtu, aby mohl plán v Bruselu vůbec projít. I tak jsme v praxi byli spíše svědky natírání některých položek na zeleno, než že by se prostředky vynakládaly především na snižování emisí skleníkových plynů, což mělo být samotným jádrem Plánu.
Problematická je hlavně instalace plynových kotlů s celkovou alokací až 67 milionů EUR. U položky zalesňování chybí jasná garance, že lesy budou věkově a druhově různorodé a nebudou v budoucnu sloužit k hospodářskému využití. Časový harmonogram tohoto opatření (do třetího čtvrtletí roku 2022 se předpokládá zalesnění 12 000 hektarů) znamená rychlé zalesňování, což může vést k dalším emisím v důsledku dopravy a podobně.
Celý proces přípravy Plánu navíc neprobíhal zcela transparentně – ekologické organizace z počátku neměly možnost se podílet na jeho tvorbě. Po prvotním tlaku, kdy Plán nesplňoval 37% požadavek na klimatická opatření, Ministerstvo průmyslu a obchodu připomínky neziskového sektoru částečně zohlednilo, dlouhodobý dohled občanské společnosti ale chyběl.
Více se můžete dočíst v celé zprávě.
