Ze současného geopolitického vývoje je zřejmé, že se nacházíme na prahu významné změny a přechodu k jinému typu energetických systémů, které budou stavět na obnovitelných zdrojích. Tato tranzice je zásadní pro energetickou bezpečnost i řešení probíhající klimatické krize.
V celé Evropě v současnosti dochází k nutné přeměně energetiky, postupnému odklonu od fosilních paliv, čím dál rozšířenějšímu využití obnovitelných zdrojů a úspornějšímu využívání energie. Ruská agrese na Ukrajině a s ní spojená nutnost přehodnotit evropskou závislost na dovozu ruského zemního plynu ještě více zdůraznila potřebu odklonu od fosilních paliv. Snižování závislosti na Rusku je zároveň příležitostí k širšímu přehodnocení energetických politik. Závislost na fosilních palivech je pro Evropu dlouhodobě rizikem, místo nahrazování dodávek fosilních paliv z jiných zdrojů je proto potřeba prioritizovat úspory a přechod na obnovitelné zdroje energie.
V České republice se v těchto dnech rozhoduje o znění ústředních strategických dokumentů, určujících konkrétní podobu energetické transformace na národní úrovni. Tato rozhodnutí budou mít zásadní dopady na naši energetickou bezpečnost v následujících letech.
Centrum pro dopravu a energetiku vydalo v prosinci minulého roku odborná doporučení, jakými způsoby můžeme posílit naši energetickou bezpečnost a zároveň urychlit nezbytnou proměnu energetiky s ohledem na ochranu klimatu. Pól udržitelnosti a bezpečnosti se totiž, jak argumentuje CDE, vzájemně podporují. Tato doporučení jsou vysoce relevantní i dnes, kdy česká energetická transformace začíná získávat nový směr a konkrétní podobu - podle dosavadních scénářů ve velkém spoléhající na jadernou energii.
Shrnuli jsme pro vás klíčová doporučení českým politikům a energetickým stratégům, která mohou Česko dovést k soběstačné, bezpečné a udržitelné energetice.
EU dováží 96% své spotřeby ropy a 80% spotřeby plynu.
Tato závislost je pro Evropu dlouhodobým bezpečnostním rizikem.
Raději než se zaměřit na nahrazení importovaných fosilních paliv v poměru 1:1 ve vztahu k situaci před invazí a tímto závislost na fosilních zdrojích zakonzervovat, doporučujeme směřovat ke snižování spotřeby.
České republice se během minulé zimy podařilo dosáhnout až 15% úspory spotřeby zemního plynu v porovnání s předchozím rokem, a to i při odhlédnutí od vlivu počasí. Úspory jsou možné a reálné.
Energetické úspory jsou nejjednodušším způsobem, jak v blízkém horizontu bojovat s energetickou chudobou. V energetické chudobě, tedy v situaci, kdy domácnost nemá přístup nebo si nemůže dovolit zaplatit základní energetické služby, v Česku žilo už před energetickou krizí přibližně 900 tisíc lidí [1]. Úspory ve formě zlepšené izolace jsou nejdostupnějším řešením.
Rychlejší zavádění energeticky úsporných opatření a zvyšování energetické efektivity by mělo být pro ČR prioritou.
Energetická společenství jsou komunity odběratelů elektřiny - např. skupiny jednotlivců, sousedské čtvrti nebo celé obce - které mohou společně vlastnit výrobnu energie z obnovitelných zdrojů a navzájem sdílet energii prostřednictvím rozvodové infrastruktury.
V České republice je zázemí pro vznik energetické komunit teprve v začátcích, vláda ale nedávno schválila důležitou novelu energetického zákona, která komunitní energetiku podporuje.
Energetická společenství zároveň podpoří výstavbu elektráren využívajících obnovitelné zdroje, která v ČR v posledním desetiletí značně zpomalila.
Rozvoj obnovitelných zdrojů přitom je a bude stěžejním trendem v elektroenergetice.
Aby bylo možné využít maximální potenciál evropských zemí ve výrobě energie z obnovitelných zdrojů, musíme se zaměřit na rozvoj přenosové sítě propojující jednotlivé země. Důležitá jsou nejen mezinárodní propojení, ale také dostatečná kapacita. Česká republika, při vědomí své centrální pozice v rámci Evropy, by měla v tomto směru spolupracovat zejména s Německem.
Je na čase opustit “ostrovní energetiku”. Nová energetická politika ČR by měla stát na provázanosti a spolupráci s okolními zeměmi.
Rozšíření obnovitelných zdrojů a vyvážení jejich slabých stránek (zejména nestálost dodávky elektřiny do sítě) je nejlépe dosahováno v rámci rozsáhlé a robustní sítě, která může vyrovnávat výkyvy v nabídce a poptávce lépe než izolovaná infrastruktura v rámci jednoho státu.
V případě sektoru zemního plynu a ropy je nezbytné (do)budování přeshraničních propojení tak, aby bylo možné získávat dodávky z více směrů, případně tyto dodávky zajišťovat pro sousední země.
Celý policy paper, jehož autorem je Martin Jirušek z Masarykovy Univerzity, si můžete stáhnout ZDE.
[1] Hnutí DUHA, Za bydlení: Energetická chudoba a její řešení. online: https://uploads-ssl.webflow.com/5ef4ac1cc5dd69384a10c66e/63caa2621ae5b1117941a4fc_soc_bydleni_finalni_jedna_strana_opr.pdf
