Zdroje z Fondu spravedlivé transformace (FST) jsou bezprecedentní příležitostí systematicky zlepšit podmínky obyvatel uhelných regionů a zároveň přejít k zelené energetice s využitím obnovitelných zdrojů. V roce 2023 rozhodovala česká vláda, konkrétně Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo průmyslu a obchodu, o zacílení a využití 42 miliard korun z FST ve třech uhelných krajích ČR - Moravskoslezském, Karlovarském a Ústeckém. 

 

Odbornice na spravedlivou transformaci Zuzana Vondrová z Centra pro dopravu a energetiku téma dlouhodobě sleduje a společně s kolegy z Transparency International shrnula proces čerpání financí z FST a jeho celkové přípravy s ohledem na to, zda prostředky skutečně směřují k tomu být vynaloženy účinně a smysluplně jak pro lidi, tak pro energetiku a životní prostředí. Jejich ohlédnutí za dosavadním využitím FST přinášíme zde.

Už během plánovací fáze dalo Ministerstvo životního prostředí možnost nevládním neziskovým organizacím zapojit se do přípravných platforem Fondu a hájit tak například zájmy péče o životní prostředí a klima. Občanský sektor byl tak od počátku součástí příprav. Během plánování spravedlivé transformace byl také jednoznačně potvrzen termín konce těžby uhlí v České republice - rok 2033. Počítá se rovněž s tím, že by spravedlivá transformace české energetiky měla přispět k sociální stabilizaci a začleňování. Plány tedy propojují klimatické a sociální otázky a počítají s tím, že se oba problémy dají řešit společně. Díky novému webu, na kterém jsou zveřejněny základní informace o FST a zápisy z jednání získala k aktuálním informacím přístup také široká veřejnost a celý proces se tím stal transparentnější. 

Fond ale bohužel nadále provází i řada problémů. Českým specifikem v rámci EU je to, že ačkoliv měl Fond primárně sloužit na podporu malých a středních podniků, až polovina prostředků z FST u nás připadne velkým strategickým projektům. Ačkoliv se do žádostí o dotace nakonec nepromítly nejpochybnější záměry velkých společností, ve hře zůstává řada projektů s nejasným transformačním potenciálem a nevíme tedy, zda budou pro obyvatele dotčených regionů opravdu přínosem. 

 

Přípravy čerpání peněz z Fondu navíc jasně ukázaly, že Česku chybí dlouhodobá strategie jak se vypořádat nejen s koncem uhlí, ale i s celkovou dekarbonizací naší ekonomiky. S nejasnou strategií a pod časovým tlakem je důraz kladen hlavně na čerpání peněz, a hledisko kvality a reálného přínosu podporovaných projektů se tak dostává do pozadí. Celému procesu ubírá kredibilitu také skutečnost, že navzdory určitému zlepšení komunikace ze strany státu zůstává zapojení místních lidí značně omezené.

 

Přípravy FST jsou nicméně novou a cennou zkušeností, ze které může český stát čerpat do budoucna.

Ačkoliv FST pokrývá řadu důležitých témat, pro účinnou a skutečně spravedlivou transformaci je potřeba nezapomínat také na další klíčová témata. Patří mezi ně třeba otázka, jak konkrétně nahradit fosilní paliva v energetice a také celá škála sociálních témat, od podpory bydlení a vzdělávání, přes opatření vedoucím k úsporám energie až po pomoc při nadměrném zadlužení a podporu lidí ohrožených energetickou chudobou.

 

“Fond pro spravedlivou transformaci je výborný hlavně díky cílené podpoře dlouhodobě přehlížených regionů. Abychom ale byli v transformaci úspěšní, musíme adresovat také témata, která Fond neřeší, a dělat rozumná rozhodnutí a kroky na národní úrovni,” komentuje Zuzana Vondrová, odbornice na spravedlivou transformaci CDE. “Má-li být transformace férová, potřebujeme se postavit příčinám sociální nestability a zároveň hledat maximální finanční i legislativní podporu sdílené a obnovitelné energie včetně dekarbonizovaného teplárenství,” doplňuje.

K řešení těchto otázek má Česká republika naštěstí kromě národního rozpočtu k dispozici další zdroje z EU: nejméně 150 miliard korun z Modernizačního fondu, prostředky z Evropského sociálního fondu nebo z budoucího Sociálně klimatického fondu.