Komentář Šimona Batíka:
Evropská komise včera představila druhou část balíčku FF55. Ta je z velké části zaměřena na sektor energetiky, specificky na regulaci emisí metanu a revizi legislativy o trhu s plynem.
Proti cílům legislativy zaměřené na regulaci emisí se toho dá namítnout málo. Zahrnuje podstatné aspekty jako je zákaz rutinního flérování a cíleného uvolňování (BRVF), monitorovací schéma (MRV) a opatření na detekci a opravy úniků (LDAR). Až na jeden podstatný detail. Nezahrnuje opatření na emise z importu (tzn. jakékoliv části plynárenské infrastruktury ležící mimo hranice EU)
To je naprosto zásadní vzhledem k tomu, že přes 80% spotřebovávaného plynu na území EU pochází ze zahraničí a většina metanu uniká právě při těžbě a přepravě. Společnosti mimo EU tak zůstanou z velké části nedotčeny. Opatření zahrnující celý dodavatelský řetězec byla vyžadována nejen ze strany environmentálních organizací, ale i ze strany průmyslu. Tento zásadní detail tak komise v návrhu vyřešila tím, že v současné době bude pouze vyžadovat transparentnost ze strany dodavatelů a vytvoří veřejně přístupnou databázi, která bude sloužit k dalším krokům v roce 2025.
Namísto kroků vedoucích k vypořádání se s emisemi metanu na globální úrovni - skrze sílu Evropského trhu, globálně největšího importéra fosilního plynu - jsme tak svědky legislativy zaměřené na tu část sektoru, kde vzniká jen malá část emisí metanu.
V případě revize směrnice a regulace o vnitřním fungování trhu s plynem se toho dá naopak namítnout spousta. Namísto snižování závislosti evropského hospodářství na fosilním plynu směrem ke skutečným řešením spočívajících v přímé elektrifikaci, vytápění a chlazení založeném na obnovitelných zdrojích a energetické efektivitě, jsme se dočkali snahy nahradit plyn plynem.
Balíček podporuje necílené využití vodíku a to nejen tzv. zeleného vodíku (z obnovitelných zdrojů), ale i vodíku z jádra či fosilních paliv. To i přes to, že vodík je drahý zdroj, který má omezené možnosti využití a měl by být využíván pouze v prioritních odvětvích.
Cílem tohoto balíčku by mělo být upřednostnění cíleného využívání zeleného vodíku v těch odvětvích, kde je to naléhavě potřeba. Přimíchávání a podpora “nízkouhlíkového” vodíku tak představují vážné nedostatky.
Skrze “nízkouhlíková” řešení jako je například využití modrého vodíku (vyrobeného z fosilních paliv při zachytávání uhlíku technologií CCS) či přimíchávání vodíku do plynu, tak fosilní průmysl nachází alternativy, skrze které může dále profitovat. A to i přes množství existujících a škálovatelných alternativ založených na obnovitelných zdrojích a snižování spotřeby v kombinaci s opatřeními zaměřenými na energetickou efektivitu.
Takže jak řekl James Watson, generální tajemník průmyslové asociace Eurogas: “The European Commission gets the message that gases are good for the energy transition, for industry and for households across Europe.”
Více o problémech vnitřního trhu s plynem jsme psali v článku zde a o potřebných krocích k efektivní mitigaci emisí metanu zde.
