Proč nesmí český daňový poplatník vědět, komu stát poskytuje prostředky na podporu exportu, které často dosahují až stamilionů Kč? Proč je pro veřejnost nejasné, jaké projekty stát podporuje z hlediska vlivu na životní a sociální prostředí, a nevíme ani, zda podporujeme export domácího zboží? Tyto otázky blíže zkoumá následující text, který se zaměřuje na jeden z nástrojů podpory exportu - exportní agentury. Konkrétně se zabývá Exportní a garanční pojišťovací společností, a.s. (dále jen EGAP) a Českou exportní bankou, a.s. (dále jen ČEB). Text vychází z informací dostupných na webových stránkách těchto společností, zvláště pak ve výročních zprávách, ze zákonných úprav, z médií a také z přímé komunikace s exportními agenturami, kterou s nimi Centrum pro dopravu a energetiku vede od roku 2020.
Domácí trh v České republice je malý a ekonomika je závislá na vývozu. Český stát stejně jako ostatní země podporuje export z peněz daňových poplatníků, a to v souladu s Exportní strategií ČR pro roky 2023-2033, která je k dispozici na webových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu. Podle této strategie dosahoval v roce 2022 podíl exportu na HDP téměř 75%, ovšem podíl české domácí přidané hodnoty v exportu se v r. 2018 pohyboval pouze kolem 58 %. Například v Německu to bylo až 77 %.
Při hodnocení exportu je vhodné dívat se nejen na jeho růst absolutní nebo relativní, ale i na to, zda vyvážíme zboží vyrobené v ČR. Novela zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou č. 58/1995 Sb. z roku 2022 umožňuje, aby bylo možné za přesně vymezených podmínek poskytovat záruky EGAP za úvěry komerčních bank exportně orientovaným podnikům. Toto ustanovení však podle našeho názoru umožňuje poskytovat podporu i tomu, kdo nevyváží domácí produkty, a podporujeme tudíž spíše nesmyslný pohyb zboží po zeměkouli.
V této souvislosti Výroční zpráva EGAP za rok 2023 na straně 62 uvádí: „V roce 2023 dále došlo, na základě novelizace zákona č. 58/1995 Sb. účinné k 1. 12. 2022, k implementaci změny pojištění úvěrů na předexportní financování, konkrétně bylo toto pojištění rozšířeno o pojištění provozních a investičních úvěrů poskytnutých vývozně orientovaným podnikům na zvyšování mezinárodní konkurenceschopnosti (pozn. vývozně orientovaný podnik musí vykázat minimálně 25% podíl exportu na ročních tržbách).“ Jinak řečeno, státní podpora může být poskytnuta i na jinou činnost než je vývoz, a státní podpoře exportu zboží, které nebylo vyrobeno v České republice, jsou dveře otevřené.
V EGAPu jsou Pravidla pro původ zboží jako jedna z podmínek pro pojištění se státní podporou nastavena tak, že v případě obchodních případů do 100 mil. Kč se podíl českého zboží nesleduje, v případech 100-500 mil. Kč je minimální podíl českého zboží 30%, u obchodních případů nad 500 mil. Kč je to pak 50%. Jako výjimku je navíc vždy možné podíl českého zboží snížit na 20%.
Výroční zpráva EGAP za rok 2023 mimo jiné uvádí, že vývozci s podporou EGAPu realizovali export a investice v objemu 68,9 mld. Kč. Zisk EGAPu činil 1,8 mld. Kč (z pojišťovací činnosti 1550 mil. Kč, z programu COVID Plus 267 mil. Kč, a z programu EGAP Plus -1 mil. Kč). Na výsledcích se významně podílel program EGAP Plus (pojištění úvěrů ve výši 6,7 mld. Kč). EGAP se řídí zákonem o pojišťovnictví č. 277/2009 Sb., a zákonem č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou. Z tohoto titulu podléhá přísným regulím v oblasti státního dozoru a kontroly a projekty jsou analyzovány z hlediska vlivu na životní a sociální prostředí. Veškeré údaje ve výročních zprávách jsou pouze souhrnné, proto jednotlivé příjemce podpory neznáme.
Existuje ale cesta, jak může EGAP realizovat projekty, které státnímu dozoru a kontrole nepodléhají, jejichž vliv na životní a sociální prostředí není posuzován a rovněž řízení rizik a ESG a udržitelnost není standardní, viz Výroční zpráva EGAP za rok 2023 (strana 35 a dále). Jsou to například projekty, které EGAP realizuje pod programy COVID Plus, EGAP Plus a Fond Ukrajina. Každý z těchto programů je upraven vlastním usnesením vlády.
Na dotaz CDE jakým způsobem jsou tři výše zmíněné programy posuzovány z hlediska vlivu projektů na životní a sociální prostředí a jak probíhá řízení rizik EGAP odmítl odpovědět. Nyní je podáno odvolání.
Na základě Výroční zprávy ČEB za rok 2023 poskytla ČEB produkty podpořeného financování v objemu 6,8 miliard korun, přičemž její náklady činily 306 mil. Kč. To je nemalá částka, která pro představu odpovídá například výši státní dotace do rostlinné zemědělské výroby za rok 2023.
Výroční zpráva na str. 31 uvádí, že “mimo rámec vykazovaných objemů dále ČEB na základě požadavků 10 českých vývozců a jejich zahraničních partnerů zahájila/realizovala zpracování 16 akreditivů v celkovém objemu 5 262,59 mil. Kč”. I v tomto případě ale zůstává nejasné, jaká rizika byla u těchto transakcí ze strany ČEB posuzována, jakým způsobem u nich proběhlo posuzování vlivu projektů na životní a sociální prostředí a ESG rizik, i to, zda jsou tyto akreditivy posuzovány stejnou metodikou jako produkty podpořeného financování. Na to jsme se ČEBu zeptali a odpověď jsme nedostali, je podáno odvolání.
Transparentnost nakládání s prostředky daňových poplatníků je důležitá pro ochranu demokracie. V případě státní podpory exportu nicméně nastavená pravidla neplatí vždy a v řadě případů jsou bez vysvětlení obcházena. Výroční zprávy ČEBu a EGAPu poskytují řadu informací, které ale nejsou konkrétní a neobsahují klíčové údaje o jednotlivých financovaných projektech. Nabízí se tedy otázka, zda a nakolik je česká státní podpora exportu skutečně podporou vývozu českých výrobků, a nakolik stát peníze daňových poplatníků používá k podpoře prostého pohybu zboží z jedné země do druhé skrze území ČR, což českým výrobcům rozhodně nepomáhá, a navíc dále zatěžuje životní prostředí.
Jana Pospíšilová Maussen se podílí se na monitorování EU fondů včetně toho, zda a jak v jejich využívání aplikuje princip partnerství. V rámci sítě CEE Bankwatch Network usiluje o dekarbonizaci a zvýšení transparentnosti kreditních agentur a rovněž koordinuje projekt, ve kterém se formou sociálního experimentu zjišťují představy lidí o čisté energii na komunální úrovni.
Dobroslava Sehnalová se zabývá činností exportních kreditních agentur. Má bohaté zkušenosti v oblasti finančnictví a v bankovní sféře. Po ukončení bankovní kariéry se věnuje dobrovolnictví v různých oblastech.
