Na základně dat Evropské komise o alokacích evropských fondů v období 2021 - 2027 připravil Petr Bouchal ve spoupráci s Evou Mariničovou a Zuzanou Vondorovu z Centra pro dopravu a energetiku srovnání plánů ČR s plány ostatních členských států. České plány autor a autorky analyzovali i z pohledu dosavadní implementace podle údajů o podpořených projektech.
Shrnuli jsme pro vás klíčové závěry analýzy.
Z hlediska naplňování klimatických cílů je zásadní, aby se u jednotlivých financovaných oblastí sledoval skutečný dopad na klima, například z pohledu snižování emisí, což je jeden ze způsobů, jak měřit klimatický přínos.
Dále je podstatné, aby zde nedocházelo ke greenwashingu, tzn. aby se nefinancovaly projekty založené například na fosilních zdrojích.
To může mít za následek slabý dopad v konkrétních oblastech.
Kromě fondů EU v posledních letech došlo ke vzniku dalších evropských finančních instrumentů a podobná témata proto ČR financuje z více zdrojů (kromě fondů EU např. z Regionálního rozvojového fondu nebo Modernizačního fondu.). To může mít opět za následek větší roztříštěnost a menší soudržnost zásahů v konkrétních oblastech.
Zásahy do fungování ekonomiky (např. podpora cirkulární ekonomiky nebo environmentálně přívětivých výrobních procesů) přitom mají z dlouhodobého hlediska větší dopad na plnění klimatických cílů.
Do konce minulého roku bylo z fondů EU na klimatická opatření v ČR podpořeno téměř 12 tisíc projektů. Nejvíce z nich se věnuje cyklostezkám (spíše drobné projekty, často na venkově), opatřením pro předcházení a zvládání klimatické změny, renovacím podniků směrem k vyšší energetické účinnosti a infrastruktuře pro odborné vzdělávání.
Největší objem financí z fondů alokovala ČR na podporu energetické účinnosti veřejné infrastruktury a infrastruktury pro udržitelnou městskou mobilitu - v těchto oblastech ale zatím podpořila jen málo konkrétních projektů (v prvním případě pouze jeden projekt - renovaci hasičské základny v Uherském Hradišti - a v případě čisté městské mobility celkem 7 projektů stavby či modernizace dopravních terminálů v menších městech.)
Specifickou součástí klimatických opatření v evropských fondech je Fond pro spravedlivou transformaci (FST), který je v České republice zacílený na Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský kraj, a zaujímá přibližně 7% alokace evropských fondů v ČR. Jeho čerpání a využití dlouhodobě sledujeme a podrobněji o něm se dočtete například ZDE.
Jak ukazuje naše analýza, české využití FST je jedno z nejméně klimaticky cílených v EU. Výdaje z FST ČR více než jiné státy alokuje do oblastí, jako jsou investice do vědecké a vysokoškolské infrastruktury a revitalizace průmyslových areálů a kontaminovaných území. Reálný klimatický přínos představuje pouze 14 % z celkové alokace.
Celou analýzu věnující se čerpání fondů EU ke klimatickým opatřením v ČR si můžete přečíst ZDE.
Eva Mariničová se dlouhodobě zaměřuje na využití prostředků z evropských fondů a na to, jaký to má dopad na klima. Věnuje se především Národnímu plánu obnovy a Modernizačnímu fondu.
Zuzana Vondrová se věnuje sociálnímu aspektu energetické transformace a zasazuje se o odpovědné a účinné využívání veřejných financí spojených s klimatickou politikou.
