Tisková zpráva Hnutí DUHA a Centra pro dopravu a energetiku
Aktualizace Národního plánu obnovy (NPO), kterou česká vláda a ministerstva intenzivně připravují poslední půlrok, míří na na jednání vlády ve středu 7. 6. Jedná se o robustní balík opatření a investic v objemu přibližně shodném s prvním schváleným NPO, tedy kolem 208 miliard Kč [1]. Záměrem vlády je pro 33,4 mld. Kč využít evropské granty zejména v kapitole RePowerEU směřující k řešení energetické krize spojené s válkou na Ukrajině. Nově ale bude Česko také čerpat 174 mld. Kč z půjčky poskytované Evropskou unií. Součástí projednávaného plánu je také množství změn ve stávajícím Plánu, které budou ztvrzeny v nově podepsané smlouvě.
Financování Národního plánu obnovy je spojeno s klíčovými reformami, ať už na úrovni legislativní nebo administrativní, které se česká vláda zavazuje naplnit. Krátká doba, po kterou jsou finance z NPO dostupné a povinnost reforem jsou pro stát jedinečnou příležitostí zahájit dlouho odkládané reformy, které brzdí českou konkurenceschopnost. Je proto nutné, aby využití alokace 115 mld. Kč na největší oblast - energetiku - bylo spojené se skutečnou reformou a rozvojem obnovitelné, digitalizované a decentralizované formy energetiky spojené s razantními úsporami energie a s inteligentním řízením.
V kapitole RePowerEU se česká vláda rozhodla financovat energetické investice, které mají diverzifikovat cesty pro dovoz zemního plynu a ropy. Jde o projekt plynovodu Stork II a rozšíření kapacity ropovodu TAL (TAL+). Tyto projekty představují významné riziko zafixování spotřeby fosilních paliv. Jejich financování by proto mělo být doplněno reformami a investicemi v oblasti snižování spotřeby paliv v dopravě a zemního plynu tak, aby se projekty staly bezpečnostní pojistkou, nikoli kapacitou pro navýšení dovozu ropy a plynu. V této souvislosti je také nutné upozornit, že zatímco projekty TAL+ a Stork II získají granty v celkové výši 12,6 mld. Kč, pro úspory energie v domácnostech jsou určeny půjčky ve výši 20 mld. Kč a poradenství.
Komunitní energetika
Investice, jako je posilování distribučních sítí (18 mld. Kč) nebo zřízení Energetického datového centra (EDC, 1 mld. Kč), jsou nutné pro připojování rostoucího počtu obnovitelných zdrojů. Proto musí být zároveň doprovozeny reformami ve smyslu urychleného schválení novely energetického zákona a technického spuštění sdílení v energetických společenstvích v roce 2024. Hnutí DUHA v připomínkách požadovalo spuštění Energetického datového centra pro sdílení od 1. 7. 2024 a ministerstvo tento milník zařadilo do komponenty EDC. Reformy ale musí mířit dále než je pouhé dotažení transpozice směrnic dlouho po termínu. Je nutné systematicky odstraňovat další bariéry pro obnovitelné zdroje, skladování a sdílení energie a zapojovat veřejnost, včetně nízkopříjmových domácností, do jejich využívání.
Energetická účinnost
Aktualizovaný NPO nabízí širokou paletu opatření pro snižování spotřeby energie: 4 mld. Kč pro poradenství pro renovační vlnu úspor energie v budovách, 10 mld. Kč na komplexní renovace veřejných budov a dalších 10 mld. na výstavbu nových veřejných budov s vysokým energetickým standardem a 20 mld. na spolufinancování Nové zelené úsporám - půjčky domácnostem. Žádné z opatření ale není mířeno přímo na grantové financování úspor energie v nízkopříjmových domácnostech. Jakkoli jsou dostupné i další finanční zdroje, například Modernizační fond, vláda by měla využít příležitosti navýšení zdrojů na úspory energie k zaměření veřejných financí na nejpotřebnější domácnosti.
TAL+
Vláda se u podpory tohoto projektu zaštiťuje nutností diverzifikovat zdroje nerostných surovin, kdy v současné chvíli dovážíme zhruba 50 % dodávek ropy z Ruska. To je pochopitelné. Problematické ovšem je, že financování tohoto projektu není spojeno s dostatečnými reformami ke snížení spotřeby paliv v a dekarbonizaci dopravy. Navýšení NPO předpokládá v některých oblastech velmi nízké investice do opatření směřující k čisté mobilitě, podpora nákupu 1885 bezemisních vozidel, včetně jízdních kol, bude mít pro snížení dovozu paliv marginální dopad. Chybí proto skutečné reformy jako např. zvýšení spotřební daně na fosilní paliva nebo snížení daňového zatížení veřejné hromadné, cyklistické a železniční dopravy, které by měly skutečný dopad na snižování spotřeby ropy v ČR. U tohoto projektu zároveň chybí jakýkoliv závazek spotřebu ropy snižovat, proto reálně hrozí riziko carbon lock-inu.
Stork II
V rámci projektu STORK 2 se od začátku pracuje se standardem "připravenosti na vodík", to znamená, že má být připraven na přepravu vodíku z Polska. Chybí ale jakékoliv časový harmonogram, kdy by k tomu mělo dojít. Zároveň chybí jakákoliv garance, že se bude jednat o čistý vodík, jehož výroba a přeprava nebude způsobovat další emise oxidu uhličitého.
Projekt TAL+ konsorcia OMV, Shell a dalších firem a STORK II společnosti NET4GAS obdrží od České republiky grant v celkové výši 12,6 mld. Kč. Na tento grant si přitom Česko v Evropě půjčuje a bude ho tedy splácet ze státního rozpočtu. Dotování velkých fosilních projektů, pokud se jedná o ziskovou aktivitu několika firem, považujeme za problematické. Mnohem smysluplnější by v tomto případě bylo financovat tyto projekty v režimu půjčky, s ohledem na očekávanou ziskovost a granty směřovat například k potřebným nízkopříjmovým domácnostem na úspory energie.
Biodiverzita a adaptace na změnu klimatu
Za promarněnou šanci lze naopak považovat téma biodiverzity a adaptace. Přes obrovský objem nově získaných financí neobsahuje Plán žádné nové klíčové reformy a investice v těchto oblastech. Zatímco v první verzi Plánu najdeme opatření směřující k adaptaci krajiny na klimatickou změnu např. v programech Obnova přirozených funkcí krajiny a Péče o krajinu (POPFK a PPK) 1,23 miliardy, v aktuálním navýšení žádné podobně objemné opatření nenajdeme. Za alespoň drobný úspěch lze považovat rozšíření komponenty 2.9. Podpora biodiverzity a boj se suchem o novou reformu, kterou je příprava politiky krajiny a krajinného plánování a vymezení oblastí pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie se zvláštním zřetelem k dosažení cílů v oblasti klimatu, energetiky a ochrany přírody a krajiny. Cílem této reformy je propsat krajinné plánování do stávajících nástrojů územního plánování a ochrany krajiny a zajistit legislativní a územně-plánovací základ pro definici akceleračních zón pro výstavbu OZE.
Participace a transparentnost v Národním plánu obnovy
Za skutečně škodlivé lze považovat, že navýšení Národního plánu obnovy ani jeho první verze, schválená na podzim r. 2021, neprošla dostatečně transparentním procesem participace. Přestože zástupci NNO, stejně jako další partnerů, jsou součástí Výboru NPO, diskuse na jeho půdě je velmi omezená a nedaří se prosazovat skutečně zásadní změny. Plán vzniká netransparentně na úrovni jednotlivých ministerstev a v dialogu MPO s Evropskou komisí, bez možnosti zástupců veřejnosti se k nim kvalifikovaně vyjádřit. Vzhledem k tematické šíři veřejných politik, jež jsou součástí Plánu, by skutečně transparentní proces participace musel probíhat podle oblastí, kterých se zamýšlené investice týkají.
Z toho důvodu navrhují organizace v čele s Transparency International alespoň dodatečný participační mechanismus, který by zajistil, že každé ministerstvo (ministerstva jsou obvykle správci jednotlivých komponent) bude mít oficiální přístupový bod, na který se budou moct zástupci veřejnosti a partnerů obracet s podněty k implementaci plánu.
Kontakty:
Tereza Vohryzková, expertka Národního plánu obnovy, Hnutí Duha, tel. 777335079
Ondřej Pašek, expert na dotace a obnovitelné zdroje, Hnutí DUHA, 608 381 602, ondrej.pasek@hnutiduha.cz
Eva Mariničová, expertka na evroské fondy Centra pro dopravu a energetiku, 605 824 393, eva.marinicova@cde-org.cz
Poznámky:
[1] Celkový předpokládaný objem Národního plánu po navýšení má podle vládních materiálů činit 386,5 miliard CZK.
