V souvislosti s plánovaným odklonem od uhlí, na němž je závislá dosud většina českých domácností, je potřeba včas přejít k jiným zdrojům vytápění a chlazení budov. Na toto téma uspořádalo Centrum pro dopravu a energetiku seminář pro zástupce*kyně moravských obcí a měst Bydlení bez emisí: Jak na vytápění a chlazení ve 21. století. Pozvaní odborníci*e na něm představili nízkoemisní alternativy k uhlí, které mohou dlouhodobě ušetřit náklady na energie, a ukázali mimo jiné, jak se s transformací energetické sítě vypořádaly obce u nás i v zahraničí.
Obrovský potenciál má Česko například ve využití odpadního tepla, které je možné efektivně skladovat a poté jím topit v chladných měsících. Hovořila o tom výzkumnice Michaela Valentová z Fakulty elektrotechnické ČVUT. Další možností jsou systémy tepelných čerpadel, která lze v kombinaci se zásobníky tepla využít i pro dálkové chlazení. Nejvýkonnější tepelné čerpadlo spustili například v sousedním Rakousku. Podle studie Teplárenského sdružení ČR by mohla velká tepelná čerpadla do roku 2040 zajistit až 35% dodávek tepla do českých domácností.
Příklad toho, jak může město postupovat při komplexní transformaci sítě dálkového vytápění, představil zastupitel Žilinského kraje a datový analytik Matej Fabšík. Ve městě Partizánske na Slovensku zavedli systémové změny, díky nimž mohou domácnosti čerpat teplo primárně z biomasy. Město navíc nyní prověřuje možnost získávání tepelné energie z geotermálních vrtů. Tak jako v případě Partizánského může i dalším obcím a městům s transformací finančně pomoci program Target Evropské investiční banky. O dalších možnostech financování mluvil vrchní ministerský rada z Ministerstva životního prostředí Jiří Jeřábek.
S českým příkladem fungující praxe seznámil své kolegy a kolegyně Tomáš Chmela, starosta města Slavičín ve Zlínském kraji. Slavičínské centrum Cirkula, v Česku unikátní energeticko-odpadový komplex, maximálně využívá obnovitelné zdroje energie - biomasu, zajišťující teplo pro dominantní část Slavičína, sluneční energii a dešťovou vodu. Vedle toho v areálu funguje také RE-USE centrum Cirkula, kde jsou funkční věci nabízeny lidem k dalšímu využití.
Seminář se ve druhém bloku zabýval tématem energetické chudoby. Ruku v ruce s technologickou transformací je potřeba zavádět opatření, která zmírní její dopady na nejzranitelnější skupiny obyvatel a umožní přesun lidí zaměstnaných ve vysokoemisních sektorech do těch nízkoemisních. Veronika Dombrovská z organizace Re-set mimo jiné zmínila příklad ze srbského města Niš, kde se ještě v roce 2013 potýkali s výraznou energetickou chudobou. Město, které je zároveň vlastníkem tepelné soustavy, se rozhodlo začlenit své obyvatele do rozhodovacího procesu a dosadilo je do dozorčích rad, rozhodujících mimo jiné o cenách energií. Díky tomu byl prosazen sociální tarif, který domácnostem umožnil přístup k energiím. Kateřina Zindulková z Asociace pro mezinárodní otázky pak téma doplnila o kontext týkající se systému emisních povolenek a Sociálního klimatického fondu, určeného ke kompenzaci pro zranitelné domácnosti.
Konec využívání uhlí pro výrobu tepla je jedinečnou příležitostí investovat do systémových změn a inovativních technologií, které mohou přinést šetrnější a také levnější vytápění a chlazení s využitím zdrojů, které již nyní máme k dispozici. Vedení českých měst a obcí k tomu má k dispozici bezprecedentní finanční podporu Evropské unie, která směřuje ke klimatické neutralitě do roku 2050. Příklady dobré praxe prezentované na semináři dokazují, že promyšlené investice do dekarbonizace bydlení mohou české obce a města významně posunout kupředu.
