Podle nejnovější analýzy čerpání evropských fondů v období 2014-2020 členské státy nedostatečně využívaly dostupné zdroje na podporu klimatických a energetických opatření. Neefektivní čerpání alokovaných finančních zdrojů z Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj způsobilo, že plánovaný přechod EU k nízkouhlíkové ekonomice se výrazně zpomalil. Česká republika do konce roku 2020 utratí méně než polovinu z celkové dostupné částky 2,095 miliardy EUR.
Zatímco členské státy jednají v tuto chvíli o nové podobě evropského rozpočtu na období po roce 2021, přední evropská organizace zaměřující se na klimatickou změnu, Climate Action Network Europe (CAN Europe), zveřejnila analýzu čerpání evropských fondů členskými státy EU za období 2014–2020 [1]. Ta odhalila, že v průměru pouhých 9,7 % z dostupných zdrojů pro soudržnost a regionální rozvoj bylo použito na přechod k nízkouhlíkové ekonomice. Pro zajištění ekonomicky a energeticky udržitelného zotavení po koronavirové krizi musí státy EU investovat v novém období více prostředků do budování nízkoemisní infrastruktury, energetických úspor a využití obnovitelných zdrojů.
V případě České republiky lze vysledovat paradox v upřednostňování projektů, které mají klimaticky neutrální až negativní dopad a negují tak pozitivní efekt těch, které celkovému snížení emisí přispívají. To se týká především oblasti Doprava a inovace, kde se projekty z velké většiny problémy klimatické změny vůbec nezabývaly. Velké rezervy má Česko také v oblasti využití evropských prostředků na dosažení energetických úspor.
„Někteří čeští političtí představitelé často odmítají rychlejší dekarbonizaci ekonomiky kvůli vysokým nákladům. Ukazuje se však, že Česká republika doposud nebyla schopna využít dostupných finančních zdrojů určených právě na tato opatření. Mělo by být českou prioritou tento stav do příštích let napravit a finance na dekarbonizaci čerpat,” říká Kateřina Davidová z Centra pro dopravu a energetiku.
Bez ohledu na všechny nedostatky v procesu čerpání jsou evropské fondy pro Českou republiku stále nepostradatelným zdrojem investic – v období 2015-2017 tvořily dotace z nich až 43 % všech investic v zemi. Opakování stejných chyb v následujícím období by měla předejít mimo jiné i nová Národní koncepce realizace politiky soudržnosti v ČR po roce 2020, kterou Ministerstvo pro místní rozvoj přijalo v létě minulého roku.
„V současné době se rozhoduje o podobě operačních programů pro další rozpočtové období, stejně jako o zcela nových finančních nástrojích určených pro transformaci našich ekonomik, jako jsou Modernizační fond a Mechanismus spravedlivé transformace. Stovky miliard korun, které tam budou k dispozici, mohou být potřebným stimulem a východiskem z koronavirové krize,” dodává Tomáš Jungwirth z Centra pro dopravu a energetiku.
Poznámky:
[1] http://www.caneurope.org/docman/climate-finance-development/3599-funding-climate-and-energy-transition-in-the-eu/file
