Doporučení Klimatické koalice pro pozici ČR k dlouhodobé strategii
ochrany klimatu v EU
(sdělení Evropské komise z 28. listopadu 2018 „A Clean Planet for all“)
Organizace sdružené v Klimatické koalici vítají návrh Evropské komise (EK), kterým reagovala na výzvu Evropského parlamentu a Rady, aby připravila dlouhodobou strategii snižování emisí skleníkových plynů v souladu s Pařížskou dohodou o ochraně klimatu.
Návrh EK propočítává, že snížení emisí skleníkových plynů o více než 80 % i dosažení nulové bilance emisí (po započítání zachytávání uhlíku) v roce 2050 je možné a evropská ekonomika bude v takovém případě silnější, než pokud se o snižování snažit nebude. Z osmi nabízených scénářů snižování emisí se požadavkům Pařížské dohody i nové zprávy IPCC o oteplení o 1,5 stupně Celsia nejvíce přibližují dva scénáře, jež by vedly k čistým nulovým emisím v EU do roku 2050. Doporučujeme, aby ČR požadovala, aby se další projednávání návrhu této strategie soustředilo pouze na dva scénáře vedoucí k nejvyššímu snížení emisí. Ovšem vzhledem k tomu, že by Evropská unie měla snižovat emise rychleji než odpovídá světovému průměru, debata o dlouhodobé strategii by měla zahrnovat i otázku, jak v EU dosáhnout čistých nulových emisí ještě před polovinou století, nejlépe už kolem roku 2040. Takový scénář v návrhu EK chybí.
Zpráva IPCC navíc jasně ukazuje, že jakkoli ambiciózní cíle pro snížení emisí v dlouhodobém horizontu státy přijmou, z hlediska udržení globálního oteplení na hodnotě 1,5 stupně Celsia je klíčové, aby emise výrazně klesly již v příštím desetiletí. Návrh dlouhodobé strategie je proto vítanou příležitostí k přehodnocení dosavadních cílů EU v ochraně klimatu do roku 2030. Shodu na úpravě klimatického cíle EU pro rok 2030 je potřeba nalézt co nejdříve s ohledem na přípravu národních integrovaných plánů v oblasti energetiky a klimatu, které mají členské státy EU dokončit v tomto roce. Doporučujeme, aby ČR podpořila dohodu o rychlejším tempu snižování emisí v EU do roku 2030 v souladu s výzvou EK a některých členských států (Dánsko, Finsko, Francie, Německo, Nizozemsko, Itálie, Lucembursko, Portugalsko, Španělsko, Velká Británie) zveřejněnou na mezinárodní konferenci o ochraně klimatu v polských Katowicích v závěru loňského roku. Dosavadní 40% cíl by měl být navýšen na alespoň 55 % do roku 2030. Rychlé snížení emisí již do roku 2030 navíc zmenšuje riziko závislosti na tzv. negativních emisních technologiích, které přispívají k odstranění oxidu uhličitého z atmosféry. Oba scénáře vedoucí k nulové bilanci emisí v roce 2050 s nasazením těchto technologií počítají, na problémy v hodnocení jejich reálného potenciálu však poukázala například asociace akademií věd v EU.
Dále doporučujeme, aby se ČR zasadila, že příští rozpočet EU potřebnou transformaci směrem k uhlíkové neutralitě podstatným způsobem podpoří, a to zvláště v chudších státech EU. Zástupci ČR by proto měli využít jak nadcházející debatu o dlouhodobé strategii snižování emisí, tak pokračující jednání o budoucím rozpočtu EU, a požadovat, aby na klimatická opatření (energetickou účinnost, obnovitelné zdroje nebo snižování emisí v dopravě) bylo určeno nejméně 40 % rozpočtu. Dále je potřeba zajistit účinné vykazování těchto výdajů a zcela vyloučit podporu fosilních zdrojů z evropského rozpočtu.
Za Klimatickou koalici členové a členky Rady:
Lukáš Hrábek, Greenpeace ČR
Jiří Koželouh, Hnutí DUHA
Petr Kucka, Ekologický institut Veronica
Klára Sutlovičová, Glopolis
Barbora Urbanová, Centrum pro dopravu a energetiku
