EU může razantně srazit emise skleníkových plynů. A ještě na tom vydělá

zveřejněno 28.11.2018

STÁHNOUT

Evropská komise právě zveřejnila novou strategii

Snížení emisí skleníkových plynů o více než 80 % i dosažení nulové bilance emisí (po započítání zachytávání uhlíku) v roce 2050 je možné a evropská ekonomika bude v takovém případě silnější, než pokud se o snižování snažit nebude. To je stěžejní sdělení aktuálně zveřejněné Dlouhodobé strategie EU pro snižování emisí [1].

Evropská komise strategii aktualizovala před dalším summitem OSN o změně klimatu, který začíná 2. prosince v polských Katovicích [2]. Současná řešení přijatá na úrovni EU a členských států nejsou dostatečná pro dosažení potřebného snížení emisí, které by zajistilo adekvátní příspěvek k celosvětové snaze zastavit růst globální teploty na relativně přijatelné hranici 1,5 stupňů Celsia a dokonce ani na hranici dvou stupňů [3]. Podle Pařížské dohody musejí všechny státy předložit dlouhodobé strategie snižování emisí nejpozději do roku 2020. Návrh Evropské komise teď projedná Evropský parlament a členské státy.

Česká republika patří mezi státy s vysokou závislostí na fosilních palivech a s jednou z největších zátěží skleníkovými plyny na osobu a rok v EU (12,5 tuny, přitom průměr v EU je 7,3 tuny) [4]. Patříme mezi státy s nejvíce znečištěným ovzduším v EU [5]. Zároveň však máme nadprůměrné možnosti snižovat emise, neboť jsme jedním z největších vývozců elektřiny na světě [6]. Vyvážíme jí téměř stejné množství, jako je spotřeba všech domácností dohromady, nebo srovnatelně, jako vyrábějí zastaralé uhelné elektrárny. Zároveň zatím málo využíváme potenciál domácích čistých obnovitelných zdrojů energie. Pokud omezíme vývoz elektřiny a rozhýbeme obnovitelné zdroje, můžeme do roku 2030 postupně zavřít všechny uhelné elektrárny, jak spočetla odborná studie [7].

Ekonomická studie, kterou si nechalo spočítat Ministerstvo životního prostředí u konzultační společnosti EGÚ Brno, ukazuje, že i pro ČR platí zjištění Evropské komise. Pro větší snížení emisí (o 83 % do roku 2050) musí dojít k masivním investicím do domácích čistých zdrojů a úspor energie. To se může stát ekonomickým impulsem a zároveň dojde k stejně velkým úsporám za dovoz fosilních paliv [8].

Proto Klimatická koalice vyzývá vládu, aby začala jednat a přijala účinná řešení:

Nevydávat výjimky z nových evropských limitů pro znečištění ovzduší, ani z minimální požadované účinnosti u velkých uhelných elektráren, a zajistit rychlé uzavření zastaralých elektráren.
Upravit předloženou novelu zákona o podporovaných zdrojích energie, jejímž cílem by správně mělo být ukončení pět let trvající stagnace obnovitelných zdrojů v ČR [9].
Nerozšiřovat těžbu na velkolomu Bílina, na který se musí pohlížet jako na nový fosilní zdroj [10].
Zvýšit energetickou daň z uhlí a pokračovat v kotlíkových dotacích, ale bez podpory kotlů, v nichž se dá pálit uhlí, a to tak, aby na dotace dosáhly i chudé domácnosti [11].
Podporovat rozvoj udržitelných forem dopravy, novelizovat pravidla pro nízkoemisní zóny a na úrovni měst připravit a schválit nejen nízkoemisní zóny.
Na základě dohody o dlouhodobé strategii snižování emisí skleníkových plynů v EU aktualizovat Politiku ochrany klimatu v ČR a Státní energetickou koncepci ČR tak, aby byla v souladu s požadavky Pařížské dohody [12].

Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl:

„Razantní snížení emisí skleníkových plynů je nutné, abychom zabránili nezvladatelnému růstu globální teploty. Díky inovacím a domácím investicím místo dovozu fosilních paliv taková snaha také pomůže i ekonomice a samozřejmě vyčištění ovzduší. Jde o to, jestli Česká republika zůstane stát stranou, nebo začne využívat svoje enormní možnosti, srazí vývoz uhelné elektřiny a rozhýbe stagnující rozvoj čistých domácích obnovitelných zdrojů, ať už jde o domácí kotle na peletky či třeba obecní větrné elektrárny. Pro český průmysl je to velká šance.“

Anna Kárníková, ředitelka Centra pro dopravu a energetiku, řekla:

„Strategie EU reaguje na zjištění, že politický cíl 2°C není z hlediska našich společností bezpečný a že je třeba směřovat ideálně k maximálnímu oteplení o 1,5°C. Pokud chce Evropská unie být lídryní v oblasti ochrany klimatu, bude muset přehodnotit své klimaticko-energetické závazky. Diskuse o nové a vyšší ambici startuje právě touto dlouhodobou strategií.“

Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace, řekl:

„Pokud má Evropa na změně své energetické strategie opravdu vydělat, nemůže současně cpát peníze do uhelného byznysu. Nemůže dál podporovat uhlí, například udělováním výjimek z emisních limitů či zaváděním kapacitních mechanismů, zatímco bude podporovat obnovitelné zdroje. Je to buď a nebo. Evropské státy včetně České republiky si budou muset vybrat, kterou cestou se vydají.“

Kontakty:

Jiří Koželouh, Hnutí DUHA, 723 559 495, jiri.kozelouh@hnutiduha.cz

Jan Piňos, média a komunikace Hnutí DUHA, 731 465 279, jan.pinos@hnutiduha.cz

Poznámky pro editory:

[1] https://ec.europa.eu/clima/sites/clima/files/docs/pages/com_2018_733_en.pdf

[2] https://unfccc.int/katowice

[3] http://www.zmenaklimatu.cz/images/dokumenty/20181030_ipcc_infolist_web.pdf

[4] http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/oez/nis/nis_ta_cz.html

[5] https://www.eea.europa.eu/publications/air-quality-in-europe-2018

[6] http://www.hnutiduha.cz/aktualne/loni-vyrazne-vzrostl-vyvoz-elektriny

[7] http://glopolis.org/wp-content/uploads/Czech-Grid-Without-Coal-By-2030_fin.pdf

[8] https://ipodpora.odbory.info/soubory/dms/wysiwyg_uploads/c2a0667ce4c05b4a/uploads/antifosil.pdf