Tisková zpráva Klimatické koalice, Calla, Centra pro dopravu a energetiku, Hnutí DUHA a Greenpeace ČR
6. února 2024 – Praha, Štrasburk: Evropská komise dnes zveřejnila návrh evropského cíle pro snižování emisí skleníkových plynů do roku 2040 a pro rozvoj technologie zachycování a ukládání uhlíku v Evropě. Komise navrhuje snížit emise skleníkových plynů o 90 % v porovnání s rokem 1990. Návrh navazuje na opatření stanovená legislativním balíčkem Fit for 55 (ten usiluje o snížení emisí o nejméně 55 % do roku 2030 oproti roku 1990) a je dalším krokem k dosažení klimatické neutrality Evropské unie do roku 2050 [2]. Legislativní podobu emisního cíle pro rok 2040 navrhne nová Evropská komise, která vznikne po červnových volbách do Evropského parlamentu.
Cíl pro rok 2040, který dnes představila Evropská komise, leží nejníže na škále, jež doporučil Evropský vědecký poradní výbor pro změnu klimatu [3]. Ten ve své nejnovější zprávě, v níž hodnotí politiku EU směřující ke klimatické neutralitě do roku 2050, doporučuje snížit emise skleníkových plynů o 90 až 95 % (v porovnání s rokem 1990) [4]. Ve vlastním posouzení dopadů, který spracovala Evropská komise, byl scénář předpokládající čisté snížení emisí o 90–95 % popsán jako preferovaná možnost, zatímco ostatní možnosti zahrnovaly snížení o 75–90 % [5].
Dle klíčového doporučení vědeckého orgánu je potřeba evropskou politiku zaměřit na ukončení spalování fosilních paliv a ukončit jejich financování, bez toho EU svých klimatických cílů nedosáhne. Ačkoliv EU podporovala ambiciózní výsledek nedávno proběhlého klimatického summitu COP28, její vlastní politika není plně v souladu s ukončením využívání fosilních paliv. Hrozí, že svůj energetický systém uzavře do emisně náročných fosilních paliv, jako je zemní plyn, a vsadí na rozvoj malých modulárních reaktorů, které nejsou technologicky připravené. V dnešním návrhu úplně chybí celoevropský cíl pro ukončení spalování fosilních paliv.
Evropská komise dnes také zveřejnila plán „řízení emisí uhlíku“. Ten obsahuje návrhy na vývoj technologie zachycování emisí uhlíku v místě znečištění, tj. zachycování a ukládání uhlíku (CCS), a plány na odstranění uhlíku z atmosféry [6]. V plánu se Komise do velké míry při snižování emisí spoléhá právě na CCS technologii a cíl CO₂ zachyceného ročně navyšuje pětinásobně (ze současného cíle 50 megatun CO₂ ročně do 2030). V současné době ovšem v EU není v provozu žádný projekt potřebného rozsahu. Hlavní roli pro zachycování emisí uhlíku musí hrát příroda, proto je nutné zdroje investovat primárně do ochrany a obnovy znehodnocené přírody.
Miriam Macurová, vedoucí klimatické kampaně Greenpeace ČR: „Evropa patří mezi historicky největší znečišťovatele na světě a má jedny z největších emisí na obyvatele, na základě toho také dosáhla svého bohatství. EU má proto zodpovědnost řešit klimatickou krizi rychleji, než jak dnes navrhla Evropská komise. Je jasné, že EU nedosáhne svých cílů bez ukončení těžby a spalování uhlí, ropy a plynu. Místo potřebného cíle nulových emisí však Evropská komise předložila do roku 2040 cíl, který snížení emisí skrývá za pochybnou technologií zachycování a ukládání emisí uhlíku, pomocí které má znečištění zázračně zmizet.“
Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA:
„Vědecké podklady, z nichž Evropská komise vychází, ukazují, že rychlejší snižování emisí skleníkových plynů je výhodnější. Česko se potýká se závislostí na fosilních palivech, které zatěžují nejen životní prostředí, ale také peněženky občanů a rozpočty obcí a firem. Nový evropský návrh pro rok 2040 je pro nás příležitostí k řešení tohoto problému. Zároveň však nesmíme zaostat v řešení do roku 2030 a zvýšit si cíl v případě obnovitelných zdrojů na minimálně 33 %.“
Štěpán Vizi, expert na klimatickou politiku Centra pro dopravu a energetiku: „Z našich dat vyplývá, že přínosy rychlého snižování emisí jsou pro celou Evropu výrazně vyšší než potřebné náklady. Odkládání klimatických opatření naopak může celou transformaci prodražit. Cíl snížení emisí o 90–95 % do roku 2040 je podle analýzy Evropské komise také nejefektivnější z hlediska zajištění energetické bezpečnosti a nezávislosti Evropy na dovozu fosilních paliv.“
Edvard Sequens, energetický konzultant v Calla – Sdružení pro záchranu prostředí: „Konec spalování fosilních paliv při pokrytí našich energetických potřeb bychom mohli řešit daleko rychleji a důrazněji, pokud bychom se v Česku neupínali k falešným, velmi drahým a vzdáleným cílům jako jsou jaderné reaktory všude, kam oko dohlédne. Každá koruna utracená jadernými snílky nám bude chybět.“
Poznámky pro editorky a editory:
[1] https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/IP_24_588 , všechny zveřejněné dokumenty jsou dostupné také zde: https://climate.ec.europa.eu/eu-action/climate-strategies-targets/2040-climate-target_en#documents
[2] Stav rovnováhy mezi emisemi uhlíku a jeho pohlcováním z atmosféry do takzvaných úložišť uhlíku. V přírodě zachytávají uhlík zejména půda, lesy a oceány.
[3] Z anglického European Scientific Advisory Board on Climate Change
[4] https://climate-advisory-board.europa.eu/news/eu-climate-advisory-board-focus-on-immediate-implementation-and-continued-action-to-achieve-eu-climate-goals
[5] https://climate.ec.europa.eu/document/download/768bc81f-5f48-48e3-b4d4-e02ba09faca1_en?filename=swd_2024_63_en_1.pdf
[6] https://energy.ec.europa.eu/publications/communication-industrial-carbon-management_en
