Zatímco dotační program na obnovitelné zdroje a zateplování
Nová zelená úsporám má na období 2021-2030 alokaci 39 miliard korun, jen v roce 2020 činil
souhrn implicitních fosilních dotací v ČR 230 miliard. Vládní dotace na podporu fosilních zdrojů navíc v posledních letech narůstají. Mezi lety 2016 a 2021 v Česku vzrostla přímo investovaná částka v případě uhlí, ropy i zemního plynu. Podrobně se tomu věnuje
nový infolist Centra pro dopravu a energetiku k fosilním dotacím.
Růst dotací do fosilních paliv ale roste i celosvětově. Podle
březnové zprávy CAN Europe šlo v
roce 2021 na jejich podporu dvakrát více peněz než na podporu obnovitelných zdrojů energie. Během období 2012-2021 pak dotace do fosilních paliv celkově klesly pouze minimálně, z 1,2 % světového HDP v roce 2012 na 0,8 % světového HDP v roce 2021.
V době, kdy Evropská Unie usiluje o snižování emisí skleníkových plynů, nedává takový nepoměr žádný smysl. Fosilní dotace snižují efektivitu investic do opatření na snížení emisí skleníkových plynů, podrývají efektivitu nástrojů na zpoplatnění uhlíku (např. evropský systém ETS) a celkově přispívají k prohlubování klimatické krize. Podpora fosilních paliv je navíc placena z veřejných prostředků a přitom přispívá k poškozování veřejného zdraví, jelikož upřednostňuje zdroje způsobující znečištění.
Fosilní dotace mohou mít různé podoby, od přímé podpory výrobcům (explicitní) přes negativní externality emisí (např. znečištění ovzduší), za které výrobci nemají povinnost platit (implicitní), až po investiční dotace, které snižují kapitálové náklady na novou infrastrukturu pro fosilní paliva. Obecně lze za fosilní dotaci považovat jakoukoliv vládní akci, která snižuje náklady na výrobu energie z fosilních zdrojů, zvyšuje cenu, kterou účtují obdrží výrobci těchto energií, nebo snižuje cenu, kterou zaplatí jejich spotřebitelé.
Problematické je, že na evropské úrovni neexistuje jednotná definice fosilních dotací, a je tedy obtížné takové dotace správně vyčíslit a srovnávat jejich výši v jednotlivých evropských státech. Také v českém Národním energeticko-klimatickém plánu (Vnitrostátní plán ČR v oblasti energetiky a klimatu) je použita velmi úzká definice, do níž nejsou zahrnuty všechny explicitní, implicitní a investiční dotace. V současné podobě tak lze oficiálně za přímé fosilní dotace považovat jen příspěvky na bydlení v rámci sociální podpory (jelikož nelze vyloučit, že recipienti tyto příspěvky nevyužijí na pokrytí výdajů za vytápění fosilními palivy). Pro správné vyčíslení skutečných dotací do fosilních paliv je nezbytné přijmout takovou definici fosilní dotace, která zahrnuje explicitní, implicitní i investiční formy podpory.
Pro správné vyčíslení skutečných dotací do fosilních paliv je nezbytné přijmout takovou definici fosilní dotace, která zahrnuje explicitní, implicitní i investiční formy podpory.
