Během nadcházejícího zasedání Evropské rady budou premiérky a premiéři členských států projednávat návrh dlouhodobé strategie ochrany klimatu v EU, jejímž cílem je dosažení klimaticky neutrální ekonomiky do roku 2050. Jde o poslední formální příležitost tento závazek EU prodiskutovat před klíčovým mezinárodním klimatickým summitem, který pořádá generální tajemník OSN letos v září.
Podle vědců z celého světa si již nemůžeme dovolit déle ztrácet čas. Pokud se globální teplota zvýší o více než 1,5 °C oproti předindustriální době, lidská civilizace bude velmi pravděpodobně čelit katastrofickým dopadům změny klimatu. Generální tajemník OSN António Guterres proto nyní evropské lídry žádá, aby společný cíl EU dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050 podpořili.
Povinnost předložit dlouhodobou strategii ochrany klimatu vyplývá z Pařížské dohody. EU musí být vzhledem k historické odpovědnosti za emise a kapacitě přejít na bezemisní ekonomiku mezi prvními, kdo tuto strategii přijme. Nedávné volby do Evropského parlamentu a bezprecedentní mobilizace stovek tisíc mladých lidí a dalších občanů po celé EU navíc dokládají, že rychlé přijetí účinných opatření na omezení emisí požaduje také veřejnost.
Česko ovšem patří ke skupině pouhých šesti států, které dosud cíl klimatické neutrality do roku 2050 nepodpořily [2]. Premiér Andrej Babiš v této souvislosti prohlásil, že ochrana klimatu nesmí být na úkor českého průmyslu. Český průmysl ale naopak riskuje, že mu ujede vlak, pokud se k dekarbonizaci včas nepřidá.
Návrh strategie navíc ukazuje, že dosažení nulových emisí je nejen proveditelné, ale je také v ekonomickém zájmu všech členských zemí. Závazek dosáhnout co nejrychleji klimatické neutrality nejen zabrání obrovským ekonomickým ztrátám způsobeným změnou klimatu, ale také přispěje k technologickým inovacím a vzniku nových pracovních míst v nízkouhlíkové ekonomice. Kromě toho Česko musí počítat s tím, že dekarbonizace ekonomiky bude mít do budoucna vliv i na množství financí, které naše země bude moci čerpat z příštího rozpočtu EU.
Rada bude na zasedání řešit také Strategickou agendu EU na příštích pět let. V té by již měly figurovat ambiciózní klimatické cíle. Zástupci členských států by tak vyslali jasný signál, že je pro ně udržitelná budoucnost jejich občanů hlavní prioritou.
Kateřina Davidová, Centrum pro dopravu a energetiku, řekla:
“Česká republika chce být plnohodnotným členem EU, nikoliv státem druhé kategorie. Nyní má šanci právě toto dokázat a přidat se k naprosté většině členských států, které již uhlíkovou neutralitu do roku 2050 podpořily. K závazku se nyní přidalo jak důležité Německo, tak i dvě země Visegrádské čtyřky - Slovensko a Maďarsko. Není tedy již na co čekat.”
Jan Freidinger, Greenpeace, řekl:
“Andrej Babiš a další evropští lídři tento týden rozhodnou, v jakém stavu přenecháme planetu nastupujícím generacím. Je to jedna z posledních šancí, jak omezit drastické dopady změn klimatu. Pokud se státníci dohodnou na klimatické neutralitě do roku 2050, může to být rozhodujícím počinem pro zářijové jednání klimatického summitu OSN. Bez ambiciózní Evropy nebudou žádné ostatní světové státy ambiciózní.”
Kontakty:
Jan Freidinger, Greenpeace, 734 620 843, jfreidin@greenpeace.org
Kateřina Davidová, Centrum pro dopravu a energetiku, 772 728 590, katerina.davidova@ecn.cz
Michaela Pixová, Klimatická koalice, 777 145 003, michaela.pixova@ecn.cz
Poznámky:
[2] Do skupiny dosud nesouhlasících zemí patřilo také Slovensko, Polsko, Rumunsko, Bulharsko a Chorvatsko.
