Nová studie CAN Europe, na které se za Česko podílelo Centrum pro dopravu a energetiku, vyčísluje dopady klimatické změny, kterým může rychlejší snižování emisí předejít, vedlejší přínosy klimatických opatření včetně dopadů na veřejný rozpočet, zaměstnanost, HDP, zdraví obyvatel a další sektory a pracuje i s náklady na dodatečná klimatická opatření. 

Pro Česko by podle studie celkové vedlejší přínosy rychlého snižování emisí činily do roku 2030 přibližně 439 miliard korun (17,7 mld. eur), což odpovídá přibližně 6,8 % našeho ročního HDP. Nejvíce se pozitivní dopady podle studie projeví ve veřejném rozpočtu (173 miliard korun) a v sektoru energetiky (104 miliardy korun).

Rychlá klimatická opatření by měla také zásadní pozitivní vliv i na výdaje spojené se zdravím obyvatel, v přepočtu 47 miliard korun. Úmrtnost by se díky rychlejší dekarbonizaci snížila o 505 lidí ročně. Česko se v současnosti řadí mezi pět nejhorších států EU s nejvyššími náklady na nemocnost a s nejvyšším počtem předčasných úmrtí v důsledku vysoké koncentrace prachových částic PM2,5.

Každá koruna, kterou ČR investuje do energetické efektivity a úspor, se podle studie vrátí 3,6krát. Poměr přínosů a nákladů pro Českou republiku ve výši 3,6 je jeden z nejvyšších v EU. Rychlé snižování emisí také podle studie povede k tvorbě nových pracovních míst, v Česku přes 57 000 osoboroků do roku 2030.

Co se týká celkových nákladů EU, nové výpočty ukazují, že v případě nečinnosti se roční náklady spojené s dopady klimatické změny mohou v roce 2100 vyšplhat až na 347 miliard eur. Oproti tomu přijetí scénáře kompatibilního s cílem udržet globální oteplení na hranici 1,5 °C by znamenalo mnohem nižší roční náklady, a to 94 miliard eur, tedy téměř čtyřikrát méně.

Překlad shrnutí nové studie a části pojednávající o zjištěních pro Českou republiku si můžete stáhnout výše. Celou studii v originálním anglickém znění si můžete přečíst zde.