Zlepšení kvality života i zdraví obyvatel, obnova krajiny, nová pracovní místa. To jsou pozitivní změny, které může českým uhelným regionům přinést odklon od těžby a spalování uhlí. Česko není jediný stát, který tuto zásadní proměnu řeší. Kde v zahraničí nastartovali úspěšnou transformaci uhelných regionů a v čem by bylo dobré se inspirovat, popisuje nová publikace Centra pro dopravu a energetiku.
Analytičky Kristina Zindulková a Adéla Syslová (obě AMO) v publikaci Spravedlivá transformace: Co se povedlo v zahraničí (odkaz zde) popisují, že úspěšná transformace není jen o penězích. Na vybraných příkladech ukazují, že zásadní je zaměřit se na potřeby místních lidí, zapojit je do plánování a rozhodování a vytvořit dobrý plán, kterým se transformace řídí.
K rozsáhlému plánování přistoupilo Řecko. To se rozhodlo pro rychlý odklon od uhlí (do roku 2028). Místní vláda prozkoumala, jaká zaměstnání vzniknou, jaké dovednosti budou vyžadovat a jaká rekvalifikace zaměstnancům z uhelného sektoru i navázaných odvětví nejvíc pomůže. Plánuje také zásadně podpořit vznik obnovitelných zdrojů energie.
Aktivní přístup projevila i španělská vláda. Ve spolupráci s horníky připravila dohodu, která jim zajistila důstojný odchod ze zaměstnání a finanční podporu. Na příkladu Španělska se také ukazuje, jak důležité je zaměřit se na místní obyvatele, hornické komunity a jejich kulturu. K těžbě uhlí se váže hrdost lidí na hornickou minulost. Během transformace nezažívají pouze strach o ztrátu pracovního místa, ale i pocit vykořenění. V rámci transformačních projektů zde proto vznikají například i hornická muzea, sbor nebo běžecký závod důlní krajinou.
Podobně se podařilo zachovat hornické komunity i v Německu. Bývalí horníci zde pořádají společná setkání a slavnosti. Německo si dobře poradilo také s průmyslovými objekty po těžbě, které nově fungují jako galerie, zábavní parky či architektonická centra. Po zkušenostech s velkými investičními projekty podporovanými z veřejných peněz, které po čase často zanikly, či se přesunuly jinam, se Německo rozhodlo upřednostnit lokální projekty, o jejichž výběr se starají speciální agentury.
Text obsahuje příklady z dalších zemí i shrnutí zásadních informací a je volně ke stažení. Společně s publikacemi Jak zapojit veřejnost do přeměny uhelných regionů: Spravedlivá transformace a participace (vydalo CDE) a Spravedlivá transformace očima místních (vydal Re-set) jej představíme v rámci veřejné debaty s názvem Současnost a budoucnost uhelného Severozápadu: Jak na spravedlivou transformaci?, kterou pořádá CDE společně s organizací Re-set 16. března od 18 hodin v ústeckém Veřejném sále Hraničář.
Zuzana Vondrová, odbornice na spravedlivou transformaci z Centra pro dopravu a energetiku řekla:
“Při plánování spravedlivé transformace, které by ideálně mělo probíhat za široké účasti veřejnosti, je nepochybně důležité brát ohled na specifický charakter našich třech uhelných regionů. Zároveň je ale moudré inspirovat se tam, kde se postup odklonu od uhlí ukázal jako úspěšný. Kdy jindy, než v této těžké době, apelovat na posílení evropské spolupráce a váhu občanské společnosti.”
Kristina Zindulková, odbornice na spravedlivou transformaci z Asociace pro mezinárodní otázky, řekla:
“Připravit regiony na úspěšný odklon od uhlí není lehký úkol. Nejsme v tom ale sami a na příkladech jiných zemí se můžeme mnohé naučit. Řecký příklad ukazuje, že odklon může proběhnout rychle, a přitom se postarat o zaměstnance. Ve Španělsku se můžeme inspirovat snahami o zachování hornické kultury, také zde začíná dobře fungovat komunitní energetika. Ve Finsku vytváří oběhové hospodářství a jeho principy učí na všech úrovních vzdělávání. Německo zase dokázalo staré průmyslové infrastruktuře vdechnout nový život. A na Slovensku, v polském regionu v blízkosti Konína, nebo ve Skotsku zase dobře zvládají zapojovat místní obyvatele do rozhodování o budoucnosti regionů. I české uhelné regiony teď mají možnost vydat se za lepší budoucností. Klíčovou roli hrají místní lidé, od starostů, přes podnikatelky, učitele, odborářky, členy spolků až po studentky nebo důchodce. Neméně důležité je, aby vláda začala přeměnu regionů vnímat jako prioritu a věnovala jim patřičnou pozornost a podporu.”
Kontakty pro média:
Zuzana Vondrová, odbornice na spravedlivou transformaci CDE, zuzana.vondrova@cde-org.cz
Kristina Zindulková, analytička AMO, kristina.zindulkova@amo.cz, 720032320
Václava Marková, mediální koordinátorka CDE, vaclava.markova@cde-org.cz, 720277049
