Tisková zpráva Klimatické koalice
26. konference OSN o změně klimatu, která právě končí v Glasgow, je promarněnou šancí nasměrovat svět na bezpečnou cestu k udržení teploty na hranici 1,5 °C. Navzdory dílčím úspěchům summit vyhlídky světa o moc nezlepšil. Zatímco před Glasgow směřoval svět k oteplení o 2,7 °C [1], po Glasgow jsme na tom pouze o tři desetiny stupně Celsia lépe [2]. Země světa nedokázaly před ani během Glasgow předložit dostatečně ambiciózní vnitrostátně určené příspěvky (NDC) ke zmírnění změny klimatu. Závěrečná deklarace letošní klimatické konference signatářským státům pouze klade za úkol předložit dostatečné cíle pro rok 2030 “do konce roku 2022”. Řešení se tedy o rok odkládá.
Summit v Glasgow se nestal ani umíráčkem pro uhlí a další fosilní zdroje energie, jak v srpnu od mezinárodního společenství požadoval generální tajemník OSN António Guterres. V závěrečné deklaraci konference COP26 se sice poprvé od Kjótského protokolu doslova upozorňuje na potřebu odklonu od fosilních zdrojů energie, přijatá formulace ale i nadále ponechává prostor pro další těžbu i dotace a chybí i jakýkoli konkrétní termín. Některé země se během konference přihlásily k dílčím závazkům k odchodu od fosilních paliv. Tyto pakty, např. Beyond Oil And Gas Alliance či No New Coal Power, budou ale pouze marginálním posunem kupředu, pokud k nim v dohledné době nepřistoupí i další státy.
Konference v Glasgow přinesla i další závazky, například zvrátit do r. 2030 odlesňování či omezit do roku 2030 emise metanu o 30 %. I ty ale mohou znamenat přínos pouze v případě, že budou skutečně dodržovány v praxi. Pod metanovým závazkem navíc chybí podpisy některých významných hráčů. Celkovým nedostatkem těchto dohod je, že je nemá kdo vymáhat. V praxi tak mohou snadno skončit jako prázdné sliby.
Hlavní vyjednávání se v Glasgow vedla o tom, jak uvést do praxe jednotlivé části Pařížské dohody. Pozornost budilo zejména několik témat. V oblasti financování adaptačních opatření se podařilo domluvit zdvojnásobení dosud poskytované částky, byť ani to stále neodpovídá původním slibům bohatých zemí. Některé země například v Africe přitom už teď utrácejí za klimatická adaptační opatření více peněz než za vzdělání či zdravotnictví. [3]
Pro rozvojové země bylo velkým tématem letošní konference i financování tzv. ztrát a škod. Na vytvoření fondu na financování ztrát a škod ale v Glasgow nedošlo. Za škody páchané už teď klimatickou krizí v řadě rozvojových či malých ostrovních států tak budou i nadále platit nejvíce zranitelné komunity. Drobný pozitivní posun umožnilo Skotsko, které jako první země přislíbilo v Glasgow na ztráty a škody konkrétní, byť symbolickou, finanční částku 2 milionů liber. Další peníze přislíbilo následně ještě několik nadací a belgický region Valonsko.
Překvapením summitu byla Indie, která nečekaně předložila cíl klimatické neutrality, byť až pro rok 2070. Doprovodila jej i hmatatelnějším závazkem získávat už v roce 2030 polovinu energie z obnovitelných zdrojů.
Česku zajistil v Glasgow mezinárodní ostudu projev premiéra Babiše. V době konání konference COP26 navíc na klimatickou legislativu EU zaútočil ještě i český Senát. Česká republika díky tomu získala v Glasgow vůbec poprvé anti-cenu “Fosílie dne”. Tu na klimatických konferencích OSN pravidelně uděluje mezinárodní síť neziskových organizací Climate Action Network International.
Jitka Martínková z Klimatické koalice řekla:
“Ačkoli Boris Johnson na začátku summitu varoval, že hodiny zkázy už ukazují za minutu půlnoc, výsledky konference se tváří, jako by bylo slunečné odpoledne. Navzdory drobným pokrokům se důležitá rozhodnutí odsunula na později. Klimatická spravedlnost v podobě financování ztrát a škod, mitigační ambice v souladu s cílem 1,5 °C i jasný závazek, že fosilní paliva, která už si nemůžeme dovolit spálit, zůstanou skutečně pod zemí. Změn, které by nám umožnily srazit do roku 2030 globální emise skleníkových plynů o 45 %, summit opravdu moc nepřinesl.”
Nicole Princlová z Centra pro dopravu a energetiku řekla:
“Letošní summit COP 26 sklízí kritiku i za to, že se jej nemohly v dostatečné míře účastnit lidé ze zemí globálního Jihu. Na klimatické krizi mají historicky nejnižší podíl, její dopady však pociťují nejvíce. Koncepty klimatické spravedlnosti a tzv. ztrát a škod byly třecí plochou jednání. Delegace se neshodují na tom, zda by chudší země měly dostat kompenzace za nevratné ztráty a škody způsobené klimatickou změnou a jak by taková finanční pomoc měla vypadat. Bohaté a rozvinuté země přitom mají neoddiskutovatelný klimatický dluh, který je na čase začít splácet.”
Jan Freidinger z Greenpeace ČR řekl:
“Před deseti lety bychom s podobným výsledkem byli asi spokojeni. Nikoliv však nyní. Mnoha zemím a politikům nelze upřít snahu, ať už upřímnou či nikoliv. Ale výsledek je zřejmý. Naděje na zastavení oteplování pod kritickou hranici je po dnešku minimální, ale stále existuje. Koho to patrně netrápí, je český premiér Babiš, jehož ostudný projev naplno odhalil, že závažnost situace naprosto nechápe.”
Kontakty pro média:
Jitka Martínková, Klimatická koalice, jitka.martinkova@klimatickakoalice.cz, tel. 728 399 452
Jan Freidinger, Greenpeace, jan.freidinger@greenpeace.org, tel. 734 620 843
Nicole Princlová, Centrum pro dopravu a energetiku, nicole.princlova@cde-org.cz,
Poznámky:
[1] https://www.unep.org/resources/emissions-gap-report-2021
[2] https://climateactiontracker.org/press/Glasgows-one-degree-2030-credibility-gap-net-zeros-lip-service-to-climate-action/
[3] https://www.theguardian.com/environment/2021/nov/08/cop26-african-nations-seek-talks-climate-finance-deal
