Podle ekologických organizací a hnutí, které usilují o prevenci energetické chudoby a pomoc lidem, jež ceny energií drtí, je nutné zastavit růst ceny elektřiny a srazit ji na nižší úroveň. Navrhují, aby státy EU postavily plynové elektrárny - které kvůli drahému plynu ženou vzhůru i cenu elektřiny - mimo trh a potřebnou elektřinu z nich nakupovali operátoři elektrizačních soustav. V současné situaci je to podmínka zachování práva na základní energetické služby i podmínka systémových řešení energetické chudoby.
Stát však zároveň musí zacílit rychlou a jednoduchou finanční kompenzaci pro domácnosti ohrožené energetickou chudobou, otevřít dotační programy na zateplování a solární střechy i nízkopříjmovým rodinám a rozběhnout masivní transformaci energetiky od fosilních paliv k domácím čistým obnovitelným zdrojům zejména ve vlastnictví energetických společenství, obcí a místních firem.
Velká většina elektřiny se v Evropě vyrábí daleko levněji než se prodává, ale cenu na trhu určuje ta nejdražší (plynová), i když je jí velmi malé množství. Přesun ohromných částek od domácností, obcí či průmyslu na účty energetických firem není udržitelný ani spravedlivý. Jejich mimořádné zisky je možné snížit a ponechat či vrátit spotřebitelům desítky miliard korun. Česká vláda, tedy vláda předsednické země EU, musí iniciovat a moderovat řešení na evropské úrovni. Řešením, které navrhli analytici Greenpeace ČR, je vyřazení plynových elektráren z trhu [1] a nákup jejich elektřiny v případě potřeby přímo operátory přenosových soustav v jednotlivých státech EU (u nás ČEPS). Cenu na trhu by pak určovaly daleko levnější elektrárny a spadla by z 600 eur či více na přibližně 200 eur za megawatthodinu. Pokud by stát nechtěl ceny elektřiny dotovat, plynovou elektřinu by zaplatili spotřebitelé v regulované složce ceny elektřiny (kde je i položka na přenosovou soustavu), což by byla po rozpočítání malého množství této drahé elektřiny marginální částka.
I přes regulaci ceny bude nutné pomáhat domácnostem s vysokými účty, protože cena zůstane i tak daleko vyšší, než byla před rokem. Zároveň vysoké náklady vznikají i za přímé spalování plynu nebo výrobu tepla v teplárnách. Úsporný tarif, který přijala vláda, problém také neřeší, neboť zlevní energie plošně všem, ale nesrazí náklady zranitelným domácnostem - seniorům, samoživitelkám či nízkopříjmovým rodinám - na zvládnutelnou úroveň [2]. Proto je nutné zejména zvýšit příspěvek na bydlení (aby počítal s aktuálním náklady) a zjednodušit jeho administraci a poskytovat na úrovni obcí s rozšířenou působnost odborné poradenství domácnostem zdarma.
Snížení či zastropování cen elektřiny ani cílené dávky pro ohrožené domácnosti nemohou řešit přístup k energiím trvale. Strategickým řešením je odstranění závislosti na fosilních palivech, energeticky efektivní bydlení a vlastní či komunitní výroba energie. Současné nastavení dotačních programů na zateplování a solární panely je neumožňuje čerpat domácnostem s nízkými příjmy a bez úspor, neboť program Nová zelená úsporám vyžaduje padesátiprocentní kofinancování a navíc příspěvek vyplácí až zpětně. Ministerstvo životního prostředí tedy musí změnit nastavení dotací [3] a poskytovat až 95 % nákladů pro nízkopříjmové domácnosti v rodinných domech. Pro zateplování panelových a bytových domů je třeba poskytnout příspěvky domácnostem, které nedokáží platit navýšení fondu oprav [4]. Zejména nízkopříjmové domácnosti pak potřebují cílené a komplexní poradenství s energetickými renovacemi (podobně jako s příspěvkem na bydlení).
Ministerstvo průmyslu a obchodu zase musí navrhnout a koalice prosadit novelu energetického zákona a prováděcích vyhlášek, které zavedou jednoduchá pravidla pro zakládání a fungování energetických společenství, umožní sdílení elektřiny mezi členy energetických komunit a jejich přístup do distribuční soustavy. Komunitní obnovitelné zdroje dají přístup k levné a čisté energii i lidem, kteří nemají vlastní střechu nebo dost peněz na vlastní zdroj. Podle Studie EGÚ Brno mohou projekty obnovitelné komunitní energetiky jen obcí a bytových domů v ČR vyrobit potenciál 12 715 GWh elektřiny, tedy pokrýt 79 % spotřeby domácností [5].
Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace, říká:
“Když se cena elektřiny na energetickém trhu zbláznila a celý systém začal kolabovat, je načase co nejrychleji odstranit příčinu extrémního zdražování, aby se situace vrátila do normálu a stabilizovala. Vyjmutí plynových elektráren z burzy by mohlo jednoduše a rychle srazit ceny elektřiny až o dvě třetiny. V případě topení plynem tak elegantní řešení neexistuje, proto je potřeba, aby stát lidem pomohl a co nejvíce podporoval zateplování, energetické úspory a přechod na čisté vytápění, například na tepelná čerpadla pokud možno poháněná i elektřinou ze solárních střech.”
Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA, říká:
“Sražení ceny elektřiny na trhu je předpoklad, aby mohla fungovat další nutná řešení, jinak problém nezvládneme. Kromě opravdu cílené kompenzace nákladů na energie u zranitelných domácností musí dojít k zásadní změně přístupu státu k investicím do zateplování domů a střešních fotovoltaik, které nyní nejsou přístupné nízkopříjmovým rodinám a nejsou tedy sociálně spravedlivé. Právě lidé s nižšími příjmy jsou a budou ohroženi energetickou chudobou a kompenzovat náklady nejde navždy. Je nutné řešit příčiny problému a dát všem možnost individuálně či v rámci energetických společenství snižovat závislost na fosilních palivech a turbulentním trhu i drahých dodávkách ze sítě.
Jakub Varvařovský, Reset - platforma pro sociálně-ekologickou transformaci, říká:
“Zatímco se více a více domácností v ČR dostává do ohrožení chudobou, zisky energobaronů strmě stoupají. Taková ekonomická nerovnost bude mít mnohem širší dopady. Lidé budou ztrácet bydlení, budou častější předčasné odchody ze škol. Lidé budou muset šetřit na svém zdraví. Pokud tuto krizi nebudeme řešit dostatečně rychle a intenzivně, poneseme si její následky mnoho let.”
Zuzana Vondrová, koordinátorka Centra pro dopravu a energetiku, říká:
“Energetická krize vyžaduje odvážná systémová řešení a přehodnocení současné sociální i energetické politiky. Plošná jednorázová kompenzace od státu ve formě „úsporného tarifu“ oproti tomu vysílá leda klamný pocit, že jsou věci na dobré cestě. Pro udržitelnější budoucnost je však daleko důležitější představit konkrétní kroky, jak se zbavit závislosti na plynu a uhlí a také jak podpořit ty, kteří nemají peněz nazbyt a svou spotřebu by potřebovali razantně snižovat.”
Kontakty:
Lukáš Hrábek, Greenpeace, 603 443 140, lukas.hrabek@greenpeace.org
Jiří Koželouh, Hnutí DUHA, 723 559 495, jiri.kozelouh@hnutiduha.cz
Zuzana Vondrová, Centrum pro dopravu a energetiku, zuzana.vondrova@cde-org.cz
Jakub Varvařovský, Reset, 728 866 907, jakub.varvarovsky@re-set.cz
Informace pro editorky a editory:
[2] Tedy udržení domácností nad hranicí energetické chudoby, tedy aby zejména 30 % domácností s nejnižšími příjmy na osobu (třetí příjmový decil) vynakládalo za energie maximálně 22 % čistého příjmu domácnosti. Vymezením energetické chudoby se zabývá certifikovaná metodika, zpracovaná Vysokou školou ekonomickou pro Ministerstvo průmysl ua obchodu. https://www.mpo.cz/cz/energetika/vyzkum-a-vyvoj-v-energetice/resene-dokoncene-projekty-a-jejich-vystupy/projekty-podporene-v-ramci-1-verejne-souteze-programu-theta/projekt-zranitelny-zakaznik-a-energeticka-chudoba--260653/
[4] Zdroji nových peněz může být Národní plán obnovy a výnosy z aukcí emisních povolenek, které nyní směřují do státního rozpočtu a nevyužívají se na snižování závislosti na fosilních palivech.
