Ve čtvrtek 10. prosince 2020 začne jednání Evropské rady, na kterém se lídři EU mají dohodnout na finální podobě klimatického zákona a klimatických cílů pro rok 2030. Debata zahájená již na minulém jednání rady 15. a 16. října tak snad konečně dospěje ke konkrétním závěrům. Přestože Evropský parlament letos v říjnu hlasoval pro podporu snížení emisí do roku 2030 o nejméně 60 % oproti roku 1990, ve hře v tuto chvíli zůstává už jen cíl podpořený Evropskou komisí, podle které by emise Evropské unie měly do roku 2030 klesnout o 55 %. I u tohoto méně ambiciózního cíle se ale očekává odpor některých zemí zejména ze střední a východní Evropy. Generální tajemník OSN António Guterres, který 19. listopadu vystoupil na jednání Evropské rady pro zahraniční vztahy s projevem apelujícím na co nejvyšší klimatické ambice Evropské unie, označil 55% cíl za naprosté minimum.
Kateřina Davidová z Centra pro dopravu a energetiku řekla: “Hlavní diskuze bude o tom, zda cíl 55 % bude započítávat i negativní emise (např. zachycené v lesích a půdě), či nikoliv. Česká republika má kvůli kůrovci lesy v tak špatném stavu, že žádné emise nezachytávají a můžeme proto bez váhání podpořit vyšší cíl bez negativních emisí, neboť je to pro nás výhodnější. To, že je možné jej dosáhnout, nám dokládají hned tři nedávno zveřejněné studie.”
Rozhodnutí o konečné podobě nového emisního závazku a celého klimatického zákona bude výsledkem tvz. trialogu, kterého se účastní jak Evropská rada, tak i Evropská komise a Evropský parlament. Přestože některé státy střední a východní Evropy mají k vyšším klimatickým ambicím EU výhrady, český premiér Andrej Babiš letos v říjnu překvapil svým obratem od svého původně odmítavého postoje a rozhodl se evropské klimatické ambice neblokovat. Na prosincovém summitu může dokázat, že to myslel vážně.
Michaela Pixová z Klimatické koalice dodává: “Vzhledem k zmatenosti české klimatické politiky a nepředvídatelnosti premiérova často se měnícího postoje k ochraně klimatu nejspíš až do poslední chvíle nebude jasné, jaké zájmy se nakonec rozhodne hájit. Doufáme, že premiér dodrží svůj říjnový slib, a vyšší cíl nebude blokovat. Pro Česko to bude po všech stránkách výhodné a usnadní to náš přístup k evropským penězům určeným na sociálně spravedlivý přechod na nízkouhlíkovou a udržitelnou ekonomiku.”
Snížit emise do roku 2030 o 55 % oproti roku 1990 by přitom pro Česko nemělo být velký problém. Překonat jej lze rychlým ukončením těžby a spalování uhlí, k němuž by podle několika nově zveřejněných studií a jimi navržených scénářů dekarbonizace Česko mohlo dospět již v roce 2030. Jak upozornil generální tajemník OSN António Guterres, ukončení těžby a spalování uhlí v roce 2030 ve všech zemích OECD, tedy včetně Česka, je nezbytnou podmínkou pro dodržení cílů Pařížské dohody. Do roku 2040 pak s uhlím musí skončit zbytek světa.
Uhelná komise zvažuje málo ambiciózní cíle
Ze scénářů zvažovaných českou vládní Uhelnou komisí přitom ani jeden nepočítá s koncem uhlí dřív než v roce 2033. Přílišné otálení s ukončením těžby a spalováním tohoto emisně nejnáročnějšího zdroje přitom ohrožuje budoucí přístup Česka k evropským fondům určeným na dekarbonizaci a modernizaci evropské ekonomiky, ale také energetickou bezpečnost Česka a prosperitu uhelných regionů a jejich obyvatel. Uhlí se velmi rychle stává komoditou, která nebude mít šanci ekonomicky konkurovat novým technologiím ve výrobě energie, především obnovitelným zdrojům. Otálet s proměnou české energetiky se proto může velmi vymstít.
Jan Freidinger z Greenpeace dodává: “Ať už bude schválený jakýkoliv cíl, jedno je jasné již teď. Česko musí přidat v rozvoji čistých obnovitelných zdrojů, podpoře energetických úspor a zvyšování energetické účinnosti, kde jsme totálně zaspali. Je to příležitost i pro český průmysl, který navíc může na jednání premiér Babiš podpořit i tím, že se zasadí o zavedení uhlíkových cel, které budou také na pořadu dne. ”
Česko se svou dekarbonizací mimo jiné otálí i kvůli mylné domněnce, že náš příspěvek k řešení klimatické krize nebude mít význam, pokud se k tomuto úsilí kromě EU nepřipojí další důležití světoví hráči. Kromě Evropská unie se nyní k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050 zavázalo také Japonsko a Korejská republika. Čína nedávno oznámila, že tohoto cíle také dosáhne, ale do roku 2060. Nadějný vývoj se nově očekává od Spojených států amerických, jejichž nově zvolený prezident Joe Biden plánuje opětovné připojení USA k Pařížské dohody a rovněž závazek k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Při Bílém domě by dokonce mohl vzniknout Úřad pro klimatickou změnu, který by boj s touto největší a nejnebezpečnější krizí v historii lidstva koordinoval.
Kontakty pro média:
Michaela Pixová, Klimatická koalice: michaela.pixova@klimatickakoalice.cz,+420 777 145 003
Kateřina Davidová, Centrum pro dopravu a energetiku: katerina.davidova@cde-org.cz, +420 734 670 514
Jan Freidinger, Greenpeace: jan.freidinger@greenpeace.org, +420 734 620 843
