Praha, 16. července 2020
V pátek 17. července se uskuteční mimořádné zasedání Evropské rady, na kterém se hlavy států setkají, aby projednali a případně se rovnou dohodli na podobě rozpočtu EU pro příští období 2021–2027. Diskuze se povede jak o běžném dlouhodobém rozpočtu EU, který je navržen ve výši 1 074 miliard eur, tak o novém nástroji pro obnovu evropských ekonomik po pandemii COVID-19 ve výši 750 miliard eur.
Jednou z hlavních otázek vyjednávání bude udržitelnost investic vynaložených z evropských peněz. Předseda Evropské rady Charles Michel minulý týden prohlásil, že 30 % z příštího evropského rozpočtu by mělo jít na klimatická opatření (oproti Evropskou komisí navrhovanými 25 %). Předsednictví Rady taktéž navrhuje spojit finanční podporu pro oživení hospodářství se závazkem dosáhnout co nejvyššího možného snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030, respektive 2050. Například prostředky z Fondu spravedlivé transformace by tak byly poskytovány pouze zemím, které se do roku 2050 na vnitrostátní úrovni zavážou k uhlíkové neutralitě.
Nová analýza s názvem „Evropské fondy pro zelené oživení“ [1] zveřejněná Climate Action Network Europe a CEE Bankwatch Network představuje konkrétní opatření uvedené v Národních energetických a klimatických plánech (NKEP) 14 členských států [2], která by měla být prioritně financována z evropských fondů právě za účelem udržitelné zelené obnovy ekonomiky po koronavirové krizi.
Investice do obnovitelných zdrojů energie (s důrazem na komunitní energetiku ) a energetické účinnosti nejvíce přispějí ke zlepšení kvality života milionů Evropanů. Kromě toho tato odvětví představují obrovský potenciál pro vytváření nových pracovních míst. Zpráva proto navrhuje, aby byly tyto sektory upřednostněny a získaly největší podíl finančních prostředků z plánovaného rozpočtu EU. Nízkoemisní dopravní systémy či řešení pro udržitelnou mobilitu jsou dále vyzdvihnuty jako oblasti, které mohou významně pomoci ke stimulaci hospodářství a k ekologickému oživení ekonomik. Zároveň nabízejí členským státům zajímavé příležitosti ke zvýšení jejich výdajů na změnu klimatu a umožňují směřovat k mnohem vyššímu cíli EU v oblasti ochrany klimatu.
Zpráva doporučuje představitelům členských států, aby své nadcházející výdajové plány zaměřili na klimatickou neutralitu a aby se vyvarovali investic do rozvoje infrastruktury v oblasti fosilních paliv, využívání biomasy v nízkoúčinných topných systémech a neobnovitelných zdrojů energie.
Kateřina Davidová z Centra pro dopravu a energetiku řekla: “Česká republika musí navýšit své investice do obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti alespoň šestkrát, aby dosáhla svého vytyčeného cíle pro rok 2030. Evropský rozpočet a fond obnovy jsou ideálním nástrojem, jak toho docílit. Vláda však nesmí tyto zdroje promrhat na podpoře vysokoemisních technologií a fosilní infrastruktury. Investice nastavené nyní budou ovlivňovat směřování české ekonomiky na příštích 10 let, kdy je nutné radikálně snížit naše emise, a musí proto tuto snahu podporovat, nikoli ji podrývat.”
Petr Doubravský z českého studentského hnutí Fridays for Future řekl: “Snaha o nápravu současnosti může být příležitostí ke snaze o nápravu budoucnosti. Budeme to my, mladší generace, kdo zaplatí dluh za obnovu ekonomiky po pandemii koronaviru. Při rozhodování o jeho účelu bychom proto měli být bráni v potaz. Budeme to také my, kdo na vlastní kůži pozná největší hrůzy klimatické krize. Je proto potřeba, aby tyto veřejné finance směřovaly k udržitelné budoucnosti a řešení klimatické krize, ne do starých a nesmyslných odvětví jako je fosilní průmysl.”
Raphael Hanoteaux z CEE Bankwatch Network uvedl: „Evropští lídři mají možnost postavit jejich ekonomiky na udržitelnějších základech než před krizí.. Všechny členské státy vyhrají, pokud budou finanční plány navrženy tak, aby transformovaly veřejnou infrastrukturu a směřovaly k uhlíkové neutralitě do roku 2050. To se týká i střední a východní Evropy, která může hodně získat podporou inteligentních investic v oblasti energetické účinnosti a zákazem financování fosilních paliv."
Kontakt:
Nicole Princlová, komunikační koordinátorka Centrum pro dopravu a energetiku
E: nicole.princlova@cde-org.cz
M: +420 731 281 023
Odkazy:
[1] EU Funds For A Green Recovery
http://www.caneurope.org/docman/climate-finance-development/3625-eu-funds-for-a-green-recovery-report-july-2020/file
[2] Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Francie, Chorvatsko, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko.
