Zatímco ceny plynu se drží na velmi vysoké úrovni a Evropa řeší, jak se kvůli válce na Ukrajině zbavit dovozu fosilních paliv z Ruska, Česká republika pokračuje v původním plánu přechodu českého teplárenství na plyn. Z Modernizačního fondu nově podpoří i plynofikaci tepláren v Olomouci, Karviné a Zlíně. [1] Ministerstvo průmyslu také navrhuje provozní podporu pro plynové teplárny, zatímco s fotovoltaickými elektrárnami nepočítá. [2] Ekologické organizace tento trend kritizují a vyzývají vládu ke změně strategie i dotačních programů.
Podle ekologických organizací je nutné podporovat v první řadě zateplování vytápěných budov, využívání odpadního tepla z průmyslu, rozvoj velkých tepelných čerpadel, geotermálních vrtů a bioplynu z odpadů či kalů z čistíren odpadních vod. V individuálním vytápění domů je nutné přestat dotovat nákup plynových kotlů a zaměřit se hlavně na tepelná čerpadla. Vláda také musí zpřístupnit dotační programy na zateplování domů a instalaci solárních panelů i nízkopříjmovým rodinám, tedy platit naprostou většinu investice a poskytovat výhodné půjčky. [3]
Závislost tepláren na plynu může nebezpečně zvyšovat cenu za teplo pro jejich klienty. Například teplárna v Chebu nyní kvůli vysokým cenám plynu zdražila teplo několikanásobně z původních 490 na 2050 korun za gigajoule v Chebu a na 2290 korun v Aši, což znamená koncové částky pro spotřebitele ve výši 2255 až 2519 korun. [4] To znamená, že náklady na zálohy se domácnostem zvednou o tři až čtyři tisíce měsíčně a jedno delší sprchování či napuštění vany teplou vodou může lidi na Chebsku vyjít i na osmdesát korun.
České ekologické organizace kritizovaly plány na přechod tepláren na plyn už v minulosti. [5] Evropskou unii pak sedm významných mezinárodních nevládních organizací, které působí v mnoha evropských zemích - včetně Greenpeace, Friends of the Earth (kde je českým zástupcem Hnutí DUHA) a Bankwatch (jejímž českým zástupcem je Centrum pro dopravu a energetiku) vyzvalo, aby zajistila lidem dostupné zateplování, energetické úspory a obnovitelné zdroje, které mohou přispět k řešení klimatické krize i energetické chudoby a zamezit dopadům prudkých výkyvů cen energií na trhu. [6] Manifest "Obnovitelné teplo pro všechny" zveřejnily paradoxně ve stejném okamžiku, kdy začaly chodit zprávy o napadení Ukrajiny Ruskem.
Miliony lidí v Evropě se v uplynulých měsících potýkaly s problémy kvůli prudkému nárůstu cen plynu a elektřiny, zatímco osm největších fosilních společností působících v Evropě si v roce 2021 vydělalo 119 miliard eur. [7] Podle odborných odhadů 80 milionů lidí v EU bojuje s tím, aby si mohli vůbec dovolit vytápět své domovy. [8] Očekává se, že kvůli válce, která zuří na Ukrajině, počet lidí ohrožených energetickou chudobou výrazně vzroste.
Proto velká koalice klimatických a ekologických organizací [9] vyzvala EU, aby podpořila a realizovala masivní a rychlé zavádění domácích obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti v celé Evropě a zajistila, aby si všichni - a zejména domácnosti s nízkými příjmy - mohli dovolit zateplovat své domovy a přecházet na čisté vytápění a využívat jeho výhod.
Lukáš Hrábek z Greenpeace říká:
“V České republice máme stovky tisíc domácností, které ohrožuje energetická chudoba. Finanční prostředky, kterými jim vláda Petra Fialy chce přispívat na energie, mají smysl, ale musejí být vynaloženy chytře a samy o sobě nejsou zázračným a dlouhodobým řešením, které by dokázalo lidem pomoci dostat se z problémů. Stát musí zajistit, aby i lidé z nízkopříjmových a sociálně zranitelných skupin mohli žít v renovovaných a dobře zateplených domech a mohli šetřit náklady na energie i díky vlastní výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů. A Evropská unie musí zajistit, aby pomoc lidem ohrožených energetickou chudobou byla jednou z priorit balíčku Fit for 55 a aby na ní byl dostatek financí v sociálním klimatickém fondu.”
Jiří Koželouh z Hnutí DUHA říká:
“Snížení závislosti na plynu je nejlepší způsob prevence vysokých nákladů na vytápění a také způsob posílení energetické bezpečnosti a ukončení financování agresivního ruského režimu. Proto je potřeba přesměrovat peníze a místo plynových tepláren a kotlů podpořit hlavně snižování plýtvání teplem a využití odpadních a o obnovitelných zdrojů A důležité je, aby se závislosti mohli zbavovat i chudší rodiny. Potřebujeme programy na zateplování a fotovoltaické střechy i pro nízkopříjmové rodiny, podobně jako je to u kotlíkových dotací. To vyžaduje nejen pokrytí naprosté většiny nákladů, výhodné půjčky, ale také asistenci s přípravou projektů. Peníze na to jsou, stát však na to musí vynaložit více peněz z emisních povolenek, jak mu ostatně nařizuje zákon.”
Šimon Batík z Centra pro dopravu a energetiku říká:
“Vysoké ceny plynu jsou hlavním hybatelem energetické krize v Evropě. Invaze na Ukrajinu ukazuje, že na dodávky plynu z Ruska se nelze spoléhat. České teplárenství by mělo hledat cesty, jak se dostat ze závislosti na uhlí i bez této energetické komodity. Prioritou by zde mělo být maximální zapojení obnovitelných zdrojů, rozvoj energetických komunit, energetické úspory v budovách, využívání odpadního a sezónně akumulovaného tepla z obnovitelných zdrojů a větší zapojení technologií, jako jsou tepelná čerpadla. Ta jsou v současné době velmi vyspělou technologií, která šetří klima i peněženky. Kvůli vyšším vstupním investicím si je však mnoho nízkopříjmových domácností nemůže dovolit. Stát by měl reflektovat realitu klimatické krize a energetické chudoby i bezpečnosti v nastavení svých politik skrze vyšší podporu již zmíněných opatření.”
Kontakty:
Lukáš Hrábek, Greenpeace ČR, 603 441 140, lukas.hrabek@greenpeace.org
Jiří Koželouh, Hnutí DUHA, 723 559 495, jiri.kozelouh@hnutiduha.cz
Šimon Batík, Centrum pro dopravu a energetiku, 725732708, simon.batik@cde-org.cz
Poznámky:
[3] Konkrétně se možnostmi teplárenství a individuální vytápění bez českého plynu zabývá analýza Hnutí DUHA: https://www.hnutiduha.cz/sites/default/files/publikace/2022/03/jak_se_zbavit_zavislosti_na_ruskem_plynu_hd_2022_03_04.pdf
[6] Celý text manifestu neziskových organizací v angličtině naleznete zde: https://caneurope.org/renewable-heat-for-all-manifesto/
[7] Čistý příjem osmi největších společností těžících a dodávajících zemní plyn - BP, Chevron, Eni, Equinor, ExxonMobil, Gazprom, Shell a TotalEnergies - činil v roce 2021 podle dat finanční a analytické společnosti Refinitiv 119 miliard dolarů: https://www.globalwitness.org/en/press-releases/eight-fossil-fuel-companies-made-least-119bn-during-gas-price-crisis-rising-energy-bills-wreak-havoc-across-europe/
[8] https://edition.cnn.com/2021/09/30/business/europe-energy-poverty/index.html
[9] Manifest připravily organizace Bankwatch, CAN Europe, ECOS - Environmental Coalition on Standards, EEB - European Environmental Bureau, Friends of the Earth Europe, Global Witness a Greenpeace
