Tiskový komentář členských organizací Zeleného kruhu zabývajících se energetikou
V rámci procesu tvorby strategických dokumentů české energetické a klimatické politiky (Státní energetické koncepce ČR, Národního energeticko-klimatického plánu ČR a Politiky ochrany klimatu v ČR) vzniknou jako další krok dva scénáře: jeden bude klást větší důraz na rozvoj obnovitelných zdrojů (ale i ten počítá s novými reaktory a naopak nevyužívá plně možnosti OZE) a druhý má předpokládat rychlou a masivní výstavbu jaderných reaktorů (a výrazně pomalý rozvoj OZE). V obou případech je uvažována energetika bez uhlí v roce 2033. Zadání scénářů dnes představili zástupci MPO a MŽP na jednání Platformy pro strategii v oblasti energetiky a klimatu [1].
Modelování bude dále probíhat na základě ekonomických kritérií (využívání zdrojů dle nákladů na výstavbu a provoz) a fungování energetické soustavy, které prověřuje společnost ČEPS. Zástupci asociace Zelený kruh z ekologických organizací, které se zabývají energetikou a změnou klimatu, silně kritizují, že zadání scénářů podceňuje náklady na výstavbu jaderných reaktorů a neuvažuje variantu bez výstavby. Jeden ze scénářů zahrnuje jako vstupní podmínku jeden nový reaktor v Dukovanech v roce 2040 a jeden reaktor v Temelíně v roce 2045. Druhý scénář uvažuje dokonce první malý modulární reaktor v roce 2035 a velké reaktory v Dukovanech 2035 a dva nové v Temelíně do roku 2041.
Ekologické organizace zároveň vítají, že modelovaní - na rozdíl od toho, které měla k dispozici Uhelná komise - uvažuje s realistickými předpoklady vývoje ceny emisních povolenek a tedy i koncem uhlí do roku 2033. Pozitivní je také větší důraz na energetické úspory. Organizace navrhují však, aby scénáře počítaly s vyššími (reálnými) možnostmi rozvoje obnovitelných zdrojů. Zatímco navržené scénáře uvažují s novými fotovoltaikami na úrovni 10 resp. 6 GW a větrnými elektrárnami 1,7 resp. 1 GW v roce 2030, tak odborné studie ukazují možnost instalovat 15 GW ve fotovoltaice a 2 GW větru [2].
Modelování scénářů má probíhat nyní do 15. srpna. Kromě dvou scénářů mají vzniknout i citlivostní analýzy, které mají uvažovat rychlejší (ale také naopak ještě pomalejší) rozvoj obnovitelných zdrojů nebo vyšší náklady na výstavbu jaderných reaktorů.
Ekologické organizace také kritizovaly nedostatečné zapojení veřejnosti do tvorby strategických dokumentů. Smysluplná participace je přitom jednou z povinností členských států při tvorbě Národního energeticko-klimatického plánu.
Národní energeticko-klimatický plán má stanovit, jakým způsobem chce Česko dosáhnout cílů v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030. Česko je jednou ze zemí, které nesplnily lhůtu na zaslání návrhu plánu Evropské komisi do 30. června letošního roku.
Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA a člen Platformy pro strategie v oblasti energetiky a klimatu, říká:
“Ze dvou cest ke konci závislosti na fosilních palivech, které se mají nadále zkoumat, je daleko blíže realitě ta s vyšším rozvojem obnovitelných zdrojů. Ale ani ta nevyužívá možností, které Česko v domácích čistých zdrojích má a zahrnuje nereálně nízké náklady na výstavbu jaderných reaktorů s nimiž předem napevno počítá. Naopak pozitivní je, že s ukončením spalování uhlí do roku 2033 i úsporami energií počítají obě cesty. Zásadní je provést korektní modelování, které zahrne větší - tedy více realistické - možnosti rozvoje obnovitelných zdrojů a skutečné náklady na jaderné bloky.”
Štěpán Vizi, expert na klimatickou politiku Centra pro dopravu a energetiku, říká:
“Pokud má Vláda rozhodovat o podobě transformace české energetiky a případné výstavbě nových jaderných zdrojů, měla by mít k dispozici všechny relevantní informace včetně odhadu reálných nákladů. Zadání scénářů ale počítá s výrazně nižší cenou za nové reaktory, než vidíme v zahraničí. Vzhledem k tomu, jaké sociální dopady může energetická politika mít, je také důležité seznámit s jednotlivými scénáři veřejnost a co nejvíce ji zapojit do rozhodování, což se zatím neděje.”
Jaroslav Bican, vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR:
“Lze přivítat, že zadání dvojice nových scénářů počítá s koncem využívání uhlí v naší energetice do roku 2033. I s přihlédnutím k tomu je však problematické to, že je v nich zvyšována role jádra a umenšován význam obnovitelných zdrojů. Především v jednom ze scénářů. Nové jaderné zdroje přitom vzhledem k délce své výstavby nemohou sloužit jako náhrada za zdroje uhelné. V neposlední řadě je pak třeba vzít v potaz i to, že výroba elektřiny z uhlí může z ekonomických důvodů skončit dokonce i dříve než do roku 2033, proto je nevyhnutné zajistit maximální rozvoj obnovitelných zdrojů.”
Kontakty:
Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA, tel.: 723 559 495, e-mail: jiri.kozelouh@hnutiduha.cz
Štěpán Vizi, expert na klimatickou politiku Centra pro dopravu a energetiku, tel.: 770 164 203, e-mail: stepan.vizi@cde-org.cz
Jaroslav Bican, vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR, tel.: 773 721 237, e-mail: jaroslav.bican@greenpeace.org
Zdroje:
[1] Platformu a Komisi pro strategie v oblasti energetiky a klimatu zřídila vláda při schválení východisek Státní energetické koncepce ČR. Komisi tvoří zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva životního prostředí a dalších ministerstev, Úřadu vlády ČR a Energetického regulačního úřadu. Platformu pak doplňují zástupci Svazu průmyslu a dopravy ČR, Hospodářské komory ČR, asociace ekologických organizací Zelený kruh, Asociace krajů ČR a Svazu měst a obcí ČR.
Usnesení vlády č. 257 ze dne 12. dubna 2023 https://www.odok.cz/portal/zvlady/usneseni/2023/257/
[2] Deloitte, Rozvoj obnovitelných zdrojů do roku 2030, květen 2023 https://www2.deloitte.com/content/dam/Deloitte/cz/Documents/energy-resources/Rozvoj-obnovitelnych-zdroju-do-roku-2030-kveten-2023.pdf
Fakta o klimatu a Frank Bold, Rozvoj obnovitelné energie v Česku do roku 2030 pro posílení bezpečnosti a plnění klimatických cílů EU březen 2023 https://faktaoklimatu.cz/assets-local/publications/2023-rozvoj-obnovitelne-energie-v-cesku-do-2030.pdf
