autorky: Eva Mariničová – expertka CDE na EU fondy, Eva Pastorelli – členka italské kampaně za Bankwatch

 

Česká vláda plánuje z financování z EU poskytnout 114 mil. eur, tedy bezmála 2,7 mld. Kč, na rozšíření Transalpinského ropovodu (TAL), který propojuje italský přístav v Terstu s rafinériemi v Rakousku, Německu a České republice. Projekt vyvolává obavy ohledně souladu s právními předpisy EU a také v otázce jeho environmentální i hospodářské udržitelnosti.

Skupina TAL, která stávající ropovod provozuje, vznikla v roce 1967 a sestává ze tří ropných společností: rakouské Transalpine Ölleitung in Österreich GesmbH, německé Deutsche Transalpine Ölleitung GmbH a italské Società Italiana per l’Oleodotto Transalpino SpA (SIOT).

Ropovod TAL zajišťuje 100% zásobování Bavorska ropou, 90% zásobování Rakouska a v případě České republiky zajišťuje 50 % potřebné kapacity. ČR je na něj napojená přes produktovod Ingolstadt–Kralupy–Litvínov (IKL), kterým je ropa dodávána do rafinérií v Kralupech a Litvínově.

 

Od začátku totální ruské války na Ukrajině probíhají diskuze o navýšení dodávek ropovodem TAL za účelem snížení závislosti České republiky a dalších zemí na ruské ropě. Česká vláda plánuje rozšíření ropovodu v rámci projektu TAL+ financovat z půjčky REPowerEU. Cíli projektu TAL+ jsou:

• zvýšení kapacity TAL ročně o další 4 mil. tun ropy, které mají nahradit ruské dodávky na český trh (v roce 2021 importovala Česká republika v celkovém úhrnu zhruba 6,8 mil. tun ropy,  z toho asi polovinu právě z Ruska); 
• navýšení skladovací kapacity ropných nádrží podél ropovodu IKL, který se na TAL napojuje v rafinériích v Litvínově a Kralupech;
• a provedení úprav ropovodu Družba tak, aby místo k dodávkám ruské ropy mohl sloužit k dodávkám z jiných zdrojů a časem k přepravě zemního plynu či nefosilních paliv (přestože technická a ekonomická proveditelnost tohoto plánu je pořád neprokázaná).

Zařazením tohoto projektu do kapitoly REPowerEU svého plánu obnovy bude česká vláda z evropských peněz ještě více dotovat již tak vysoce ziskový ropný průmysl. Prospěch by z takové podpory měli zejména akcionáři konsorcia TAL, mezi něž patří několik z největších ropných společností na světě, jako jsou OMV, Shell, Rosněft, ENI, C-BLUE BV (Gunvor), ExxonMobil, Mero, Phillips 66/Jet Tankstellen a Total. 

Cílem plánovaného navýšení kapacity pro Českou republiku je nahradit objem ropy, jež v tuto chvíli proudí z Ruska a pokrývá 50 % zásobování ČR ropou. Avšak pouhá změna zdroje, z nějž ropa přitéká, nepřispěje ničím jiným než tím, že prodlouží probíhající klimatickou krizi, jejíž vážné dopady už pociťuje naše životní prostředí, ekonomika i společnost. Krom toho je tato cesta neslučitelná s cílem EU snížit emise skleníkových plynů a dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050.

 

Česká republika musí začít vynakládat mnohem větší úsilí pro to, aby poptávku po ropě snížila, a nikoli nadále uspokojovala. Z analýzy provedené vědci z Univerzity Karlovy, mezi jejíž výstupy patří mimo jiné predikce spotřeby energií z dopravy v ČR v letech 2015 až 2050, vyplynulo, že do roku 2025 pravděpodobně nedojde k téměř žádnému poklesu potřeby používat fosilní paliva a do roku 2030 se tato potřeba sníží jen málo. Místo projektu, který by Českou republiku v podstatě dovedl k uzamčení do fosilní infrastruktury, by měly prostředky z REPowerEU posloužit k financování opatření, která emise uhlíku z odvětví dopravy sníží.

 

Stejně tak italská část projektu ve velké míře narušuje strategii regionu Furlansko-Julské Benátsko pro snižování emisí uhlíku do roku 2045. Dodatečné emise skleníkových plynů ze čtyř plánovaných kogeneračních zařízení by totiž ročně odpovídaly emisím ze zhruba 40 000 domácností o čtyřech či více lidech.

Ekologická organizace Legambiente zaslala 22. září 2022 tehdejšímu italskému ministrovi pro ekologickou transformaci dopis, v němž žádala o odnětí povolení uděleným třem ze čtyř „projektů vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny“, jejichž plány orgánům oblastní správy Furlansko-Julského Benátska předložila společnost SIOT.

 

Pro účely posouzení vlivů na životní prostředí byly projekt TAL+ a s ním související investice rozděleny na samostatné jednotky. Tento postup však brání komplexnímu, úplnému vyhodnocení kumulativních dopadů projektu na životní prostředí, a navíc se vůbec nezabývá náklady, přínosy ani rozumnými alternativními řešeními.

Obavy místního obyvatelstva z toho, jaké dopady bude mít tento projekt na životní prostředí a klima spolu s absencí veřejných konzultací se zasaženými obcemi vyústily v protesty a podání žalob k regionálnímu správnímu soudu ve Furlansko-Julském Benátsku a výzev italské vládě. Soud nedávno zamítl odvolání, v němž obec Cavazzo Carnico požaduje zrušení povolení k výstavbě a provozování zařízení kombinované výroby tepla a elektřiny. Navzdory tomu se organizace Legambiente, podporovaná místními komunitami a aktivisty, chystá podat nové odvolání na základě jiných důvodů.

 

Současný italský ministr životního prostředí a energetické bezpečnosti Gilberto Pichetto Fratin vydal 24. března 2023 prohlášení, v němž tvrdí, že plány společnosti SIOT jsou „v souladu s cíli v oblasti úspor energie a z hlediska životního prostředí nebudou mít žádné neblahé dopady a navíc jsou vzhledem ke kritické situaci způsobené rusko-ukrajinským konfliktem nutným a strategickým krokem“. 

 

Obecně hrozí velké riziko, že tento projekt ohrozí schopnost České republiky i Itálie plnit klimatické závazky. Je nepřijatelné, aby se z veřejných peněz financovalo soukromé konsorcium několika největších ropných společností v Evropě. Na projekt TAL+ nesmí být přiděleny finanční prostředky vyhrazené na podporu oživení a odolnosti Evropy.

 

V českém plánu obnovy chybí konkrétní strategie pro dekarbonizaci, tj. snížení emisí uhlíku, v odvětví dopravy. Tento projekt ke snížení spotřeby ropy nepřispěje, právě naopak. Peníze z EU nesmí podpořit projekty, které jsou v rozporu s cíli Zelené dohody pro Evropu.

 

Evropská komise, jež nese zodpovědnost za posouzení, zda iniciativy, které ČR a Itálie ve svých plánech pro oživení a odolnost navrhují, slouží k dosažení cílů zelené transformace, nesmí dovolit, aby byly tyto projekty finančně podpořeny z prostředků vyhrazených na obnovu.