Rychlé zavádění klimatických opatření, která povedou k naplnění cílů Pařížské dohody, je v evropském kontextu nejen proveditelné, ale také ekonomicky výhodné. To je zjištění nové mezinárodní studie.[1] Přínosy takových opatření navíc vysoce převyšují náklady na jejich zavedení.
Pro Česko by podle studie celkové vedlejší přínosy rychlého snižování emisí činily do roku 2030 přibližně 439 miliard korun (17,7 mld. eur), což odpovídá 6,8 % ročního HDP. Nejvíce se pozitivní dopady podle studie projeví ve veřejném rozpočtu (173 miliard korun) a v sektoru energetiky (104 miliardy korun).
Rychlá klimatická opatření by měla také zásadní pozitivní vliv i na výdaje spojené se zdravím obyvatel (v přepočtu 47 miliard korun). Úmrtnost by se díky rychlejší dekarbonizaci snížila o 505 lidí ročně. Česko se v současnosti řadí mezi pět nejhorších států EU s nejvyššími náklady na nemocnost a s nejvyšším počtem předčasných úmrtí v důsledku vysoké koncentrace prachových částic PM2,5.
Každá koruna, kterou ČR investuje do energetické efektivity a úspor, se podle studie vrátí 3,6krát. Poměr přínosů a nákladů pro Českou republiku ve výši 3,6 je jeden z nejvyšších v EU. Rychlé snižování emisí také podle studie povede k tvorbě nových pracovních míst, v Česku přes 57 000 osoboroků do roku 2030.
Co se týká celkových nákladů EU, nové výpočty ukazují, že v případě nečinnosti se roční náklady spojené s dopady klimatické změny mohou v roce 2100 vyšplhat až na 347 miliard eur. Oproti tomu přijetí scénáře kompatibilního s cílem udržet globální oteplení na hranici 1,5 °C by znamenalo mnohem nižší roční náklady, a to 94 miliard eur, tedy téměř čtyřikrát méně.
Studii zpracovala organizace CAN Europe [2], v Česku se na jejím vzniku podílelo Centrum pro dopravu a energetiku (CDE).
Štěpán Vizi, expert na klimatickou politiku Centra pro dopravu a energetiku, říká:
“Data jasně ukazují, že rychlejší zavádění klimatických opatření může mít pro Česko zásadní pozitivní dopady, ať už jde o dopad na rozpočet, zlepšení zdravotního stavu obyvatel, vytvoření nových pracovních míst nebo ušetření výdajů za využívání fosilních paliv. Vláda by měla brát přínosy klimatických opatření vážně i při přípravě strategií v oblasti energetiky a klimatu. Prioritou by měly být investice do obnovitelných zdrojů, energetické efektivity a úspor.”
Kontakty:
Štěpán Vizi, expert na klimatickou politiku CDE, stepan.vizi@cde-org.cz, 770164203
Václava Marková, specialistka komunikace CDE, vaclava.markova@cde-org.cz, 720277049
Poznámky:
[1] Studie vyčísluje dopady klimatické změny, kterým může rychlejší snižování emisí předejít, vedlejší přínosy klimatických opatření včetně dopadů na veřejný rozpočet, zaměstnanost, HDP, zdraví obyvatel a další sektory a pracuje i s náklady na dodatečná klimatická opatření.
Český překlad shrnutí a data zpracovaná do přehledných infografik najdete na webu CDE pod tímto odkazem:
https://www.cde-org.cz/cs/blog/investice-do-budoucnosti/2378
[2] Anglický originál studie https://caneurope.org/content/uploads/2024/01/CAN-Europe-co-benefits-of-climate-action_REPORT.pdf
