„Zchladit hlavu“, doporučují ekologické organizace ministrům Rusnokova kabinetu (bez důvěry) ohledně záměru narychlo schválit energetické plány ČR na příštích 30 let. Energetickou koncepci a surovinovou politiku [1] připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu pod vedením Martina Kuby, ale kvůli množství nedostatků by obě měly být buď zamítnuty, nebo důkladně přepracovány. To však není podle názoru ekologických organizací úkol pro provizorní vládu – takto zásadní dokumenty by měl schválit až kabinet vzešlý z řádných voleb.
Ekologické organizace naopak vítají závazek Jiřího Rusnoka, že jeho vláda bude respektovat územní ekologické limity těžby hnědého uhlí, nepodpoří plány na devastaci Beskyd těžbou černého uhlí a nevybere vítěze tendru na stavbu nových reaktorů v Temelíně. Premiér zdrženlivost v uvedených oblastech přislíbil zákonodárcům Věcí veřejných na jednání jejich poslaneckého klubu. Tuto informaci potvrdili dva členové klubu i tiskový mluvčí Úřadu vlády.
Ekologické organizace připomínají, že energetická koncepce a surovinová politika z dílny Martina Kuby:
- téměř ignorovaly obrovský potenciál jak zredukovat plýtvání energií a snížit tak účty domácnostem i obcím;
- neřešily potřebu výrazného snížení emisí skleníkových plynů, přestože hrozí dalekosáhlé dopady globální změny klimatu;
- hodlaly omezit rozvoj čistých obnovitelných zdrojů energie, které by umožnily odstřihnout se od závislosti na uhlí, uranu, ropě i plynu;
- počítaly s prolomením územních ekologických limitů těžby hnědého uhlí, které garantují dlouhodobý rozvoj Ústeckého kraje, a s likvidací Horního Jiřetína a Černic [2]
- cenné suroviny chtěly poslat do nových obřích spaloven odpadů, přitom recyklací bychom ušetřili na jejich dovozu.
Záměry, jako např. rozšíření jaderné elektrárny Temelín nebo výstavba obřích spaloven nevytříděného komunálního odpadu navíc předpokládají masivní finanční podporu. ČEZ potřebuje od státu záruky, které mohou české domácnosti a průmysl zatížit platbami výrazně vyššími, než je součet odhadované podpory pro všechny obnovitelné zdroje dohromady. [3] Pokud by se Rusnokův kabinet rozhodl na hrozící jaderný tunel kývnout, musejí říct poslanci jasné NE.
Daniel Vondrouš ze Zeleného kruhu řekl: „Hodlá-li vláda dodržet zákon, musela by nyní začít připravovat varianty energetické koncepce na třicet let dopředu, všechny je projednat s veřejností a nakonec vybrat a schválit tu nejlepší. Na překlenovací vládu úředníků je to příliš dlouhý a náročný úkol, k němuž navíc nemá dostatečně širokou politickou podporu.“
Jiří Koželouh z Hnutí DUHA řekl: „Plán, který Rusnokova vláda zdědila, je v rozporu i s jejím vlastním programovým prohlášením. Prodlužuje totiž například enormní závislost na ropě a plynu, jejichž ceny rostou a podléhají náhlým výkyvům. O stabilitě a nízké ceně bychom s touto energetickou koncepcí nemohli ani uvažovat.“
Edvard Sequens ze sdružení Calla připomněl: „Nejspíše nás na konci léta čeká veřejná debata v rámci zákonného posouzení vlivů energetické koncepce na životní prostředí. Rusnokova vláda tvrdí, že všechna řešení mají projít širokou, věcnou debatou i ze strany názorových oponentů a neexistuje pro ni tabu. Očekáváme, že dokud bude vládnout, tak nás čekají skutečně hluboké diskuse o budoucím energetickém směřování České republiky. Můžeme mít moderní a čistou energetiku, ale také vybudovat skanzen zastaralých technologií pro zisk uhelných a atomových průmyslníků.“
Jan Rovenský z Greenpeace dodal: „Upřímně řečeno: od Rusnokovy vlády nečekáme nic dobrého, na to je v ní příliš vysoké procento profláknutých průmyslníků. Včerejší slib premiéra Rusnoka poslancům Věci veřejných, že jeho vláda neprolomí limity, neotevře cestu k těžbě v Beskydech a nevybere vítěze temelínského tendru, nás v tomto kontextu příjemně překvapil. Budeme samozřejmě bedlivě sledovat, jak pan premiér tyto své závazky plní.“
