Česká republika má jako druhý největší příjemce podpory z Modernizačního fondu k dispozici bezprecedentní objem financí pro investice do modernizace energetických soustav, snižování emisí skleníkových plynů, zvyšování energetické účinnosti či rozvoje obnovitelných zdrojů energie. Jak ale ukazuje naše analýza, většina těchto prostředků zatím  směřuje na podporu projektů využívajících fosilní plyn či spalování odpadu. Co stojí v cestě rychlejšímu rozvoji obnovitelných zdrojů energie v Česku?

Případová studie se věnuje projektu Energocentra (EGC) od Pražské vodohospodářské společnosti (PVS) coby příkladu alternativního a především udržitelného přístupu k dekarbonizaci teplárenství. Cílem projektu, jehož realizace je plánována na pražském Císařském ostrově, je využít nízkopotenciální teplo z vyčištěných odpadních vod pomocí velkých tepelných čerpadel.

Město Jiříkov v Ústeckém kraji si ve spolupráci s Centrem pro dopravu a energetiku nechalo vypracovat odbornou studii možností přechodu vytápění městských budov na emisně čisté zdroje energie. Studie, kterou připravili odborníci a odbornice z Univerzitního centra energeticky efektivních budov (UCEEB) ČVUT, představuje několik variant systému centrálního zásobování tepla vybraných městských objektů s cílem snížit emise skleníkových plynů a zvýšit energetickou účinnost městských budov.

Tato případová studie se zaměřuje na využití dotací z Modernizančího fondu na dekarbonizaci energetického komplexu Mělník. Elektrárna Mělník je klíčovým zdrojem tepla a elektřiny pro střední Čechy a Prahu. Od roku 1960 používá hnědé uhlí, brzy má ale přejít na spalování zemního plynu a komunálního odpadu. Na tuto transformaci získala dotaci z programu HEAT a stala se tak největším příjemcem dosud rozdělených financí v tomto programu, který je mimo jiné určen projektům využívajícím obnovitelné zdroje nebo odpadní teplo.

Studie obsahuje také doporučení, jak překonat současné bariéry rozvoje bezemisních technologií v Česku.

Dotační program HEAT v České republice umožnil nasměrování financí z Modernizačního fondu do snižování emisí v sektoru teplárenství. Tato případová studie analyzuje, jak byly tyto prostředky vynaloženy, a předkládá návrhy pro dekarbonizaci dálkového vytápění.

Síť nevládních ekologických organizací CEE Bankwatch vydala nový briefing týkající se zapojení občanské společnosti do tvorby politik skrze monitorovací výbory. Tradičně považované pouze za formální orgány s nejednoznačným posláním, monitorovací výbory se v posledních letech díky úsilí mnoha organizací občanské společnosti stávají efektivním nástrojem, jak se podílet na tvorbě politik na regionální, národní i evropské úrovni. I přes značný pokrok ale v jejich fungování přetrvávají problémy.

Na publikaci se podílela také odbornice Centra pro dopravu a energetiku Jana Pospíšilová Maussen.

EU se zavázala k ambiciózním klimatickým cílům. Klíčové ale bude, jak konkrétně je budou členské státy naplňovat. Nový report sítě nevládních organizací CEE Bankwatch a nezávislého think-tanku E3G se zaměřuje na region střední a východní Evropy, shrnuje nedávný vývoj a nastiňuje současné výzvy pro energetickou transformaci. České republice se v reportu věnuje odbornice na evropské fondy Eva Mariničová.

Koalice evropských nevládních organizací Climate Action Network Europe a program Food and Water Action Europe shrnují a vysvětlují nové a zároveň historicky první celoevropské nařízení, které se zabývá emisemi metanu. Na konci roku 2023 se na něm dohodly instituce EU.

Jedná se o první krok správným směrem, neboť nařízení zavádí nové požadavky pro odvětví ropy, zemního plynu a uhlí nejen v rámci unie, ale i na emise z dovážených zdrojů energie, které tvoří největší podíl spotřeby EU. Chybí ale několik zásadních prvků, které ohrožují potenciál nařízení účinně snížit emise metanu v energetice EU.

Na systémy dálkového vytápění je v České republice napojeno 1,7 milionu domácností, což jsou přibližně 4 miliony obyvatel, tedy 40 % populace (MPO, 2023). Více než polovinu palivové základny pro dálkové vytápění stále tvoří uhlí (přesněji 55 % dle dat z roku 2022) a ačkoliv jeho úloha postupně klesá, místo obnovitelnými zdroji energie je uhlí nahrazováno fosilním (zemním) plynem.
Právě toto považujeme za problematické, a to jak z klimatického, tak z geopolitického hlediska.

Centrum pro dopravu a energetiku spolupracovalo na analýze organizací Both Ends, Counter Balance a Oil Change International, která se zabývá závazky členských států EU ukončit podporu vývozu fosilních paliv. 

Veřejné finance ve formě exportních úvěrů hrají klíčovou roli při financování mezinárodních energetických projektů, a jsou proto zásadní pro jejich pokračování. Prostřednictvím financování, pojištění a záruk pomáhají exportní kreditní agentury vytvářet podmínky pro investice podniků v zahraničí. Z tohoto typu podpory po desetiletí neúměrně těžil energetický sektor fosilních paliv. Jaká je situace dnes?

EU  poskytuje  řadu  fondů  určených  na  pomoc  členským  státům  při  provádění  politik  EU. Tento průvodce podtrhuje význam těch fondů, které jsou nejdůležitější pro opatření v oblasti klimatu, konkrétně Fondů politiky soudržnosti, Nástroje pro oživení a odolnost, Fondu pro spravedlivou transformaci, Modernizačního fondu a Sociálního fondu pro klimatická opatření. 

Pro Česko by podle studie CAN Europe celkové vedlejší přínosy rychlého snižování emisí činily do roku 2030 přibližně 439 miliard korun (17,7 mld. eur), což odpovídá 6,8 % ročního HDP. Nejvíce se pozitivní dopady podle studie projeví ve veřejném rozpočtu (173 miliard korun) a v sektoru energetiky (104 miliardy korun). Zpracovali jsme pro vás vše do přehledných infografik, stáhnou si je můžete zde.

Briefing CEE Bankwatch a CDE se zabývá Plánem spravedlivé územní transformace České republiky, konkrétně jeho ekonomickými, environmentálními a sociálními aspekty. Analýza klade důraz na rozdělení investic mezi oblasti zaměstnanosti, životního prostředí a sociální politiky. 

Nová publikace platformy Re-set a Centra pro dopravu a energetiku se ohlíží za energetickou krizí, mapuje její dosah a příčiny a popisuje nárůst zisků českých energetických firem v krizovém roce 2022. To vše dává do kontextu fungování fosilních dotací, odložení daně z mimořádných zisků či emisního obchodování a evropských fondů.

Centrum pro dopravu a energetiku a institut EUROPEUM uspořádali odbornou konferenci o přeměně české energetiky, smysluplných investicích a sociálním zabezpečení české společnosti s názvem Česko 2030: Jak podpořit zelenou transformaci a nevyhazovat peníze oknem? Přečtěte si shrutí z akce.

V říjnu 2023 se v Kampusu Hybernská uskutečnil expertní kulatý stůl na téma “Jak udělat z Česka lídra zelené transformace?”. Akci spolupořádalo Centrum pro dopravu a energetiku, Klimatická koalice a Změna k lepšímu. Cílem kulatého stolu bylo diskutovat pozitivní vizi, jak reálně využít příležitostí zelené transformace v ČR a zajistit si konkurenceschopnost do budoucna. Diskuze se zúčastnili zástupci nevládní sféry, několika českých ministerstev, akademické sféry a soukromého sektoru.

Přinášíme analýzu CAN EUrope, která se zabývá návrhy aktualizovaných Národních energeticko-klimatických plánů. Ty měly státy předložit Evropské komisi do 30. června, mnohé z nich je odešlou s několikaměsíčním zpožděním. Z analýzy vyplývá, že předložené plány nejsou v souladu s cílem omezit globální oteplování na 1,5 °C do konce století dle Pařížské dohody a pro dosažení evropských klimatických cílů jsou nedostatečné.

V druhé části briefingu sítě nevládních organizací zabývajících se ochranou životního prostředí CEE Bankwatch Network věnovanému spravedlivé transformaci se odborníci a odbornice ze sedmi středo- a východoevropských zemí zaměřují na přístup k různým sociálním skupinám v plánování energetické transformace. Je tento přístup spravedlivý? Co od něj můžeme očekávat? Zuzana Vondrová z Centra pro dopravu a energetiku se tématem zabývá v kapitole věnované České republice. 

Síť nevládních organizací zabývajících se ochranou životního prostředí CEE Bankwatch Network vydala novou publikaci věnovanou spravedlivé transformaci, v níž analyzuje územní plány spravedlivé transformace v sedmi středo- a východoevropských zemích: České republice, Slovensku, Polsku, Maďarsku, Estonsku, Litvě a Rumunsku. Odbornice Centra pro dopravu a energetiku na spravedlivou transformaci Zuzana Vondrová se v této publikaci věnuje územnímu plánu pro tři uhelné regiony v ČR – Ústecký, Moravskoslezský a Karlovarský kraj.

Fosilní dotace mají řadu negativních dopadů, jedním z hlavních je, že snižují efektivitu investic do opatření na snížení emisí skleníkových plynů. V novém infolistu, který zpracovala odbornice na klimatickou politiku Kateřina Davidová, přinášíme přehled různých druhů fosilních dotací všetně jejich vyčíslení pro Českou republiku, přehled jejich negativních dopadů i doporučení, co je třeba udělat.

Česká republika v současnoti připravuje aktualizace zásadních dokumentů své energeticko klimatické politiky, které mají ukázat cestu, jak na snižování emisí, a nasměrovat Česko ke klimaticky neutrální a udržitelné budoucnosti. Je zásadník, aby se na přípravě těchto plánů podílela také veřejnost. Jak na participaci veřejnosti při tvorbě energeticko klimatických politik přibližuje náš nový policy briefing.

Energetická chudoba se v posledních letech stala zásadní výzvou pro evropské politiky. Ačkoliv se Evropská komise zavázala řešit energetickou chudobu a chránit zranitelné spotřebitele, stále neexistuje společný přístup EU k této problematice. Nový briefing BWN s přispěním CDE poskytuje přehled vybraných opatření v oblasti energetické chudoby v pěti evropských zemích (Česka, Itálie, Lotyšsko, Polska a Slovenska). 

Přechod k energetickým systémům, které budou zahrnovat více obnovitelných zdrojů, je zásadní změnou v řešení energetické bezpečnosti i klimatické krize. Přečtěte si náš policy briefing, který vznikl jako výstup z odborné konference "Udržitelně a dostupně: energetická bezpečnost v čase transformace".

Systém obchodování s emisními povolenkami EU ETS je jedním z hlavních stavebních kamenů evropské klimatické politiky. Teoreticky má hned dvě výhody: 1) zpoplatnění uhlíku motivuje znečišťovatele dekarbonizovat, 2) vytváří výnosy, které členské státy mohou reinvestovat a podpořit nízkouhlíkovou transformaci. Přečtěte si, jak efektivně využít výnosy z emisního obchodování.

Potraviny se zdražují, rostou ceny nájmů a do toho přišel prudký nárůst cen energií. Výdaje domácností na energie se výrazně zvyšují a spousta lidí tak přemýšlí, jak v následujících měsících snížit svou spotřebu a ušetřit. Jako koalice neziskových organizací sdružených v kampani Energie lidem proto přinášíme přehled úspor a možností, jak požádat o pomoc od státu.

Chceme-li vyřešit klimatickou krizi a zpomalit tempo globálního oteplování, je zásadní snížení emisí metanu způsobených lidskou činností nejvyšší prioritou. Metan je více než osmdesátkrát silnější skleníkový plyn než oxid uhličitý (CO2) po dobu 20 let poté, co se dostane do atmosféry. Čas je zásadní a my musíme jednat hned. Návrh nařízení Evropské komise o metanu, který je v současné době projednáván na úrovni EU, musí být odvážným nástrojem ke snížení emisí metanu v celém dodavatelském řetězci. Přinášíme factsheet s přehledem zásadních opatření.

Přinášíme briefing týkající se Modernizačního fondu, který má podpořit deset členských států EU s nižšími příjmy při jejich přechodu na klimatickou neutralitu. Text poskytuje přehled o tom, jaké právní a institucionální struktury na správu daných financí vytvořily čtyři největší příjemci podpory z Modernizačního fondu - Česká republika, Polsko, Rumunsko a Slovensko.

Vzhledem k velkému finančnímu tlaku na podniky i domácnosti se energetická chudoba stala pojmem, se kterým se v dnešních dnech setkáváme čím dál častěji. Rozumná sociální politika může bojem proti energetické chudobě přinést lepší kvalitu života, ale také snížení znečištění ovzduší i využívání neekologických zdrojů. Zabránění plýtvání energiemi, odstraňování závislosti na fosilních palivech a posilování čistých moderních energetických zdrojů jsou řešení, která cílí na oba problémy najednou. Přečtěte si náš nový briefing.

Obyvatelé i firmy mají problémy s placením účtů kvůli extrémně vysokým cenám energií. Současně navrhla Evropská unie nově rozšířit systém EU ETS na soukromý sektor. V předloženém policy briefingu popisujeme, jak nastavit Sociální klimatický fond efektivně a spravedlivě. Text je dostupný v anglickém jazyce.

CDE a Institut pro evropskou politiku EUROPEUM společně uspořádali druhý kulatý stůl, který se tentokrát zaměřoval vedle rozšíření ETS na budovy a dopravu také na Sociální klimatický fond. Akce nesla název Dekarbonizace jako lék na energetickou chudobu: Jak dál se Sociálním klimatickým fondem. Publikace shrnuje výsledky diskuse.

Life Unify Layman´s Report shrnuje průběh tříletého projektu, který se zaměřoval na monitoring Národních klimaticko energetických plánů (NECP) a Národních dlouhodobých strategií (nLTS). Projekt vycházel z přesvědčení, že vypracováním ambiciózních NECP a nLTS mohou členské státy urychlit realizaci těchto plánů a přechod na nízkouhlíkové hospodářství. EU by tak nejen směřovala ke splnění svých emisních cílů, ale mířila nad jejich rámec, čímž by se přiblížila závazkům vyplývajícím z Pařížské dohody.

Přinášíme novou analýzu projektu LIFE Unife, která vznikla ve spolupráci organizací sdružných v CAN Europe. Zpráva alalyzuje, jak se v 10 vybraných zemích dařilo za poslední tři roky implementovat Národní klimaticko-energetické plány. Výsledky analýzy ukazují, že plány v současné podobě neplní svůj účel. Na základě analýzy pak autoři a autorky přináší doporučení do dalšího procesu, během kterého budou muset země své plány v příštím roce aktualizovat.

Briefing, na kterém vedle CDE pracovalo dalších 9 organizací ze států střední a východní Evropy pod vedením CEE Bankwatch Network, přináší sborník pochybných projektů podpořených exportními kreditními agenturymy. Upozorňujeme na zcela chybějící transparentnost, se kterou EKA hospodaří s veřejnými penězi. V českém prostředí popisujeme případ Liberty Steel, jež česká státní pojišťovna EGAP zastítila dvoumiliardovou půjčku.

Dohoda o partnerství mezi Evropskou komisí a ČR v hodnotě více než 550 miliard korun otevírá možnosti investic do transformace, ukončení závislosti  na ruských fosilních palivech a dosažení klimatických cílů. Podporu větrné a solární energie ale ČR značně zanedbává a nadále podporuje projekty, u nichž hrozí carbon lock-in v uhlíkově náročných řešeních. Stáhněte si naši analýzu a zjistěte, jak může Česká republika tyto peníze lépe investovat. 

Cílem tohoto briefu je kriticky zhodnotit, jak je naplňován klimatický závazek v kontextu ESI fondů a co na základě těchto dat můžeme říct o začleňování problematiky klimatu do kontextu evropského veřejného financování. Na základě naší analýzy lze konstatovat, že Česká republika efektivně nevyužívá přidělené finanční prostředky na zmírňování klimatických změn. 

Studie se věnuje problematice komunitní energetiky v České republice s důrazem na stanovení hodnot technického a ekonomického potenciálu vybraných obnovitelných zdrojů a opatření vhodných k řízení toků elektřiny. Zaměření této studie, včetně detailu zpracování, představuje nejen v českém prostředí, ale také v okolních zemích unikát.

Nová zpráva, na které se podílelo 10 evropských neziskových organizací včetně Centra pro dopravu a energetiku, přináší doporučení, jak posílit revidované nařízení o sdíleném úsilí, a to na základě poznatků a zkušeností z národní úrovně zapojených zemí. Zpráva se soustředí na účinná opatření a příklady dobré praxe z Česka, Chorvatska, Estonska, Německa, Francie, Polska, Slovenska a Španělska.

Metan je hlavní složkou zemního (fosilního) plynu a po oxidu uhličitém je v EU druhým nejvíce dominantním skleníkovým plynem. Ačkoliv je v atmosféře zastoupen v menší míře než oxid uhličitý, způsobuje v porovnání se stejným množstvím CO2 větší oteplení. V briefingu Šimona Batíka přinášíme přehledně zpracovanou grafiku, která shrnuje problematiku emisí metanu v energetice, popisujeme zdroje úniku, efektivní řešení i doporučení pro evropskou legislativu.

Očekává se, že do roku 2030 bude více než 70 % občanů EU žít v městských oblastech. Obce budou mít zásadní roli při zavádění opatření v oblasti klimatu. Doposud se jim v tomto ohledu věnovala malá pozornost. Tento briefing přináší poznatky z příprav a realizace Akčních plánů pro udržitelnou energii a klima (SECAP) v pěti státech EU - Česku, Francii, Polsku, Slovensku a Španělsku. Součástí jsou i doporučení, jak urychlit zavádění klimatických opatření na lokální úrovni.

Přinášíme analýzu 10 národních plánů obnovy, na kterém se podílely evropské organizace sdružené v Bankwatch a CAN Europe. Zpráva nahlíží na národní plány, včetně českého, z hlediska ochrany klimatu a principu "do no significant harm".

Každému státu se věnovuje jedna kapitola, jejíž součástí jsou specifická doporučení na národní i evropské úrovni. Text je v angličtině.

Uhelné regiony se potýkají se strukturálními problémy, které způsobil rozmach a pád jednoho odvětví. V Česku před námi stojí výzva, jak zajistit spravedlivý odklon od uhlí. Řada regionů po celém světě už ale takovým procesem prošla či prochází.

V tomto textu se vydáváme do zemí, kde se podle nás daří úspěšně čelit konkrétním výzvám energetické, ekonomické a společenské transformace.

Přinášíme analýzu organizace Re-set s názvem Fosilní plyn: most do klimatického kolapsu a podtitulem Proč musíme zastavit přechod od uhlí k plynu a přesměrovat peníze do skutečných řešení. Na tématech týkajících se teplárenství a evropských fondů autorsky spolupracoval náš kolega Šimon Batík. Publikace upozorňuje na negativní dopady využívání fosilního (zemního) plynu na klima a nabízí skutečná řešení klimatické krize v podobě snížení spotřeby, obnovitelných zdrojů a demokratizace energetiky.

Přinášíme další ze série dokumentů zaměřených na Plány spravedlivé územní transformace a jejich stav v sedmi zemích střední a východní Evropy (momentálně pouze v anglickém jazyce).

Publikace sleduje pokrok v přípravě Plánů v jednotilivých zemích, dodržování principu partnerství v rámci přípravného procesu a kompatibilitu s evropskými dokumenty.

Participace nemá v České republice velkou tradici, přitom je klíčovým prvkem demokracie - umožňuje veřejnosti, aby se zapojila do rozhodnutí, která se jí bezprostředně týkají. České uhelné regiony čelí poslední vlně odklonu od uhlí. Klíčem k úspěšné transformaci jsou místní občané, podniky a organizace, kterých se změna bezprostředně dotkne. Briefing Spravedlivá transformace a participace popisuje, jak zapojit veřejnost do přeměny uhelných regionů a zároveň přináší příklady dobré praxe ze zahraničí.

Balíček Fit for 55 byl Evropskou komisí připraven na základě souhlasu Evropského parlamentu a všech členských států s tím, že Evropská unie by měla do roku 2030 snížit své emise skleníkových plynů o alespoň 55 % oproti roku 1990. Přinášíme stanovisko CDE k vybraným tématům klimaticko-energetického balíčku.

Analytický nástroj NECP Tracker ukazuje, jak vybrané členské státy EU plní či neplní své vlastní klimatické plány. Vedle Česka zahrnuje data pro Chorvatsko, Dánsko, Estonsko, Francii, Německo, Polsko, Portugalsko, Slovinsko a Španělsko.

Tato publikace je krátkým shrnutím základních dat pro jednotlivé země, které své Národní klimaticko-energetické plány již zpracovaly. Poslední aktualizace z října 2021 obsahuje i data pro Maďarsko, Bulharsko a Kypr.

Přinášíme doporučení pro politiky a nevládní organizace týkající se spravedlivé transformace uhelných regionů. Poznatky vzešly z workshopu Cultivating Just Transition in Central and Eastern Europe. Zaměřili jsme se na participativní proces a zapojení místních obyvatel do přeměny jejich regionu. Dokument je dostupný v angličtině.

Přinášíme další průběžnou zprávu o přípravách plánů spravedlivé územní transformace v sedmi zemích střední a východní Evropy. Předložená analýza se zaměřuje na dvě hlavní otázky: zda jsou plány v souladu s principy partnerství EU, které vyžadují zapojení zúčastněných stran ve všech fázích plánování a rozdělování finančních prostředků EU, a jaké jsou jejich závazky v oblasti dekarbonizace a transformace energetiky.

Analytický nástroj NECP Tracker ukazuje, jak vybrané členské státy EU plní či neplní své vlastní klimatické plány. Vedle Česka zahrnuje data pro Chorvatsko, Dánsko, Estonsko, Francii, Německo, Polsko, Portugalsko, Slovinsko a Španělsko.

Ochrana klimatu ve městech šetří nejen zdraví lidí a přírodu, ale také finance. Jen úspory na energetice mohou městům přinést každoročně miliony korun zpět do rozpočtu.

Jaké konkrétní kroky pro ochranu klimatu mohou samosprávy činit a kde přesně na ně mohou získat peníze? Tím se zabývá nová publikace Tomáše Jungwirtha Zapojujeme města do klimatických řešení, kterou vydává Centrum pro dopravu a energetiku společně s Klimatickou koalicí.

Zpracování Územního plánu spravedlivé transformace je podmínkou pro čerpání z Fondu spravedlivé transformace.

Přinášíme analýzu stavů, v nichž se nachází návrhy plánů územní spravedlivé transformace šesti zemí střední a východní Evropy a hodnotíme, jak v současnosti fungují pracovní skupiny sestavené za účelem sestavování plánů a co je zapotřebí, aby mohly plány efektivně ovlivnit.

Uhelná komise vydala 4. prosince 2020 nepodložené a fakticky nejasné doporučení k odklonu české energetiky od uhlí. Doložila možnost konce uhlí v roce 2033, ale zvolila většinově rok 2038, který je ekonomicky nerealistický a nezajistí adekvátní podíl ČR na plnění cílů Pařížské klimatické dohody. Navíc po schválení nového evropského cíle pro snížení emisí skleníkových plynů - ke kterému došlo týden po schválení usnesení komise - přestaly platit základní předpoklady, s nimiž pracovalo modelování scénářů útlumu uhlí.

Prezentace Jany Maussen z 4. prosince 2020 z multi-stakeholder workshopu Making climate action happen.

Prezentace Jany Maussen z online události z 3.12.2020 Spoluprací pro zelenější Česko.

Zpráva analyzuje, zda jsou RRP vypracovávané v osmi zemích střední a východní Evropy v souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu podle dvou ukazatelů: Jsou občané dostatečně zapojeni do tvorby výdajových plánů? Odrážejí opatření aktuálně obsažená ve výdajových plánech snahy dosáhnout klimatického cíle do roku 2030? Na základě této analýzy přináší Bankwatch Network doporučení, jak lze tyto plány vylepšit a na co by se každá instituce měla zaměřit, aby zajistila, že RRF bude využit ke skutečné zelenému oživení ekonomiky.

Shrnutí studie nezávislého think-tanku EMBER, která prezentuje modelový scénář, jak se Česko může stát bezuhelným už od roku 2030. Na základě takzvaného hodinového modelování energetického systému ukazuje možnosti náhrady uhlí při rozsáhlé výrobě energie a tepla. Dále zkoumá rozsah a proveditelnost změn nezbytných k dosažení odstavení uhelných zdrojů do roku 2030.

Kompletní report je ke stažení na webu EMBER.

Doba uhelná se v Evropě chýlí ke konci. Rozhodnutí Německa (druhé největší uhelné země v EU) opustit výrobu energie z uhlí a jeho těžbu je součástí tohoto trendu a vysílá důležitý signál pro celý svět. Německé řešení odstavení uhelných kapacit sice dotčeným regionům poskytuje podporu pro překonání přechodné fáze, má ale zároveň mnoho slabých míst. Ostatní země, ve kterých proces vyjednávání odklonu od uhlí probíhá, by si měly dát pozor, aby tyto chyby neopakovaly. Následujících devět ponaučení z německých zkušeností proto může sloužit zdroj inspirace pro ostatní.

S ohledem na hloubkovou analýzu Evropské komise Národních energeticko-klimatických plánů v tomto briefingovém dokumentu Vydávají Climate Action Network (CAN) Europe a ZERO - Association for the Sustainability of the Earth System briefing, kde představují příležitosti a mezery v závěrečných Národních energeticko-klimatických plánech. Cílem je popsat, jak mohou tyto plány přispět k naplňování vyšších klimatických a energetických cílů v EU. Tento briefing paper také přidává hodnocení jednotlivých zemí ze zprávy dříve publikované CAN Europe.

Cílem tohoto dokumentu je semaforovým způsobem vyhodnotit plnění opatření předvídaných Politikou ochrany klimatu v ČR (POK, 2017), strategickým dokumentem, který byl zároveň notifikován Evropské komisi jakožto národní Dlouhodobá klimatická strategie.

Tato publikace byla vypracována Bankwatch Network CEE a zabývá se novým víceletým finančním rámcem EU na období 2021 – 2027 a evropským balíčkem obnovy. Obsahuje také inspirativní příklady dobrého využití fondů politiky soudržnosti v různých členských zemích EU.

Podmínkou pro čerpání financí z Fondu spravedlivé transformace je vytvoření Územních plánů spravedlivé transformace. Podle legislativního návrhu Fondu bude cílem těchto plánů „poskytnout nástin procesu transformace do roku 2030, který bude v souladu s národními energeticko-klimatickými plány a plány přechodu na uhlíkově neutrální ekonomiku, a následně identifikovat nejvíce zasažená území, která by měla být podporována“. Tento dokument obsahuje doporučení ke každé části Územních plánů spravedlivé transformace s cílem pomoci zemím vytvořit smysluplné plány, které zajistí udržitelnost a spravedlivost řešení, které se plánují pro uhelné regiony.

Tato zpráva mapuje investice a opatření uvedené v Národních klimaticko-energetických plánech členských zemí EU. Navrhuje nová opatření, která mají velký potenciál posílit ambice v oblasti klimatu a ekologické obnovy, a zdůrazňuje jaké projekty by měly získat finanční prostředky EU a finance z fondů pro obnovu ekonomiky. Zároveň upozorňuje na škodlivé investice, které by neměly být podporovány z fondů EU proto, aby se zabránilo výsokým emisích skleníkových plynů, ztrátě biologické rozmanitosti a degradaci ekosystémů.

Zuzana Vondrová zpracovala policy paper o nově vznikajícím Fondu spravedlivé transformace pro nadcházející diskuzi z cyklu Prague Climate Talks. Online debatu pořádal dne 16. 6. Institut pro evropskou politiku EUROPEUM ve spolupráci s Heinrich-Böll-Stiftung Prague, Eurocentrem Ústí nad Labem a Eurocentrem Karlovy Vary pod záštitou OSN Česká republika.

Kateřina Davidová a Tomáš Jungwirth přispěli do zprávy CAN Europe o finální podobě klimaticko-energetických plánů členských zemí EU. Jak ambiciózně přistupují vlády jednotlivých zemí k tématům jako odklon od uhlí, energetická efektivita nebo obnovitelné zdroje najdete v přiloženém dokumentu.

Přispěli jsme do zprávy CAN Europe o nedostatečném využívání potenciálu evropských fondů pro podporu energetické transformace.

Místní komunity jsou v první linii spravedlivé transformace uhelných regionů. Publikace CEE Bankwatch Network ukazuje příběhy "hrdinů" spravedlivé transformace z Polska, Rumunska, Bulharska, Slovenska, Maďarska a České republiky.