Vláda ČR právě schválila Národní klimaticko-energetický plán (NKEP), který stanovuje cíle České republiky pro energetiku, dopravu a ochranu klimatu do roku 2030 a výhled do roku 2050. Oproti původní verzi z července obsahuje nižší emisní cíle pro roky 2030 a 2050 a zmizely všechny zmínky o rozšíření emisních povolenek na lokální vytápění a silniční dopravu (tzv. ETS2). Konec spalování uhlí v energetice nejpozději v roce 2033 zachován zůstal.
Společný tiskový komentář Hnutí DUHA, Centra pro dopravu a energetiku, Calla, Greenpeace a Zeleného kruhu
Dnes ráno prezident Petr Pavel jmenuje nové ministry, včetně ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN). Ekologické organizace zabývající se energetikou upozorňují na hlavní výzvy, které před novým ministrem stojí. Musí prosadit nejen strategii, ale také klíčovou legislativu pro rozvoj OZE, akumulace a celkovou modernizaci energetiky. Zároveň musí také odolat stupňujícímu se tlaku uhelné lobby na dotování zastaralých uhelných elektráren z peněz spotřebitelů.
Společný tiskový komentář Hnutí DUHA, Centra pro dopravu a energetiku, Calla, Greenpeace a Zeleného kruhu
Ministerstva průmyslu a obchodu i životního prostředí v tichosti upravily návrhy Státní energetické koncepce ČR a Politiky ochrany klimatu v ČR. Nově předložené dokumenty obsahují nižší cíle pro snižování emisí skleníkových plynů a ochranu klimatu pro roky 2030 i 2050. Důvody resorty neuvedly. Ekologické organizace to považují za špatný krok na úkor ochrany životního prostředí i modernizace ekonomiky.
Tiskový komentář členských organizací Zeleného kruhu zabývajících se energetikou
Schválení strategických dokumentů, které určí energetickou a klimatickou politiku našeho státu na dalších 25 let, vláda ČR opět odložila. Jedná se o Státní energetickou koncepci (SEK), Politiku ochrany klimatu (POK) a Národní klimaticko-energetický plán (NKEP), který měl být schválen a zaslán Evropské komisi již na konci června. Podle ekologických organizací se vláda na poslední chvíli lekla zkratkovitého a nepřesného spojování uvedených dokumentů se zdražováním.
Tiskový komentář členských organizací Zeleného kruhu zabývajících se energetikou
Během včerejšího odpoledne proběhlo poslední jednání Platformy pro strategie v oblasti energetiky a klimatu ještě před zasedáním vlády k této věci. Jednání ukázalo, že vyšší využití solárních a větrných elektráren (scénář s 32% pokrytím spotřeby energie obnovitelnými zdroji v roce 2030) by bylo celkově o něco levnější, zejména díky nižším nákladům na energie. A to i při naopak vyšším objemu potřebných investic. Tento scénář by dále vyžadoval do roku 2030 menší výstavbu zdrojů na fosilní zemní plyn než scénář s nižším využitím OZE v roce 2030.
Tisková zpráva Greenpeace ČR, Centra pro dopravu a energetiku, Hnutí DUHA a Calla
Ministerstvo průmyslu a obchodu minulý týden zveřejnilo výsledky druhé části veřejné konzultace nového Vnitrostátního plánu ČR v oblasti energetiky a klimatu (NKEP). Z výsledků vyplývá, že lidé chtějí ambicióznější klimaticko-energetickou strategii ČR, než uvádí vládní návrh dokumentu.
Reakce na studii Fakt o klimatu „Cesty k levné a čisté elektřině v roce 2050“
Dnes vydaná studie organizace Fakta o klimatu, která zkoumala varianty úplné dekarbonizace české elektroenergetiky do roku 2050, ukazuje, že pro snižování ceny elektřiny má jednoznačně největší potenciál masivní rozvoj větrných elektráren. Ekologické organizace proto vyzývají vládu, aby co nejrychleji odstranila bariéry jejich rozvoje, například prosadila zkrácení zdlouhavých povolovacích procesů a vymezila akcelerační zóny pro jejich výstavbu.
Uhlí dnes tvoří více než polovinu palivové základny pro dálkové vytápění, na které je v Česku napojeno až 1,7 milionu domácností, tedy přibližně 4 miliony lidí. Využití uhlí pro vytápění má ale do roku 2033 skončit. Čím jej nahradíme?
Vláda dnes schválila kompromisní dohodu o způsobu využití výnosů z prodeje emisních povolenek. Výnosy z let 2024 a 2025 budou příjmem státního rozpočtu. Od roku 2026 pak budou výnosy příjmem Státního fondu životního prostředí. V obou případech však musejí být dle platné evropské směrnice ze 100 % využity na dekarbonizační opatření. Pokud by vláda výnosy použila pouze na snižování schodku rozpočtu, bude směrnici porušovat.
Ve středu 20. března 2024 bude vláda po velkých průtazích jednat o návrhu novely zákona o obchodování s emisními povolenkami. Desítky miliard korun z prodeje povolenek by měly nově směřovat na investice do snižování emisí skleníkových plynů, adaptací na změnu klimatu a také do fondů zaměřených na vyrovnávání se s klimatickými změnami v rozvojových zemích.
Větší důraz na rozvoj obnovitelných zdrojů (OZE), odstranění zdlouhavých povolování i posílení sítí požadují od nové Státní energetické koncepce ČR nejen ekologické organizace, ale také obce, „uhelné“ kraje, průmyslové svazy i ministerstva pro místní rozvoj, životního prostředí či zdravotnictví. Po obnovitelné elektřině pro firmy volá i Ministerstvo financí, ale žádá vyčíslení nákladů. Ukázalo se to v meziresortním připomínkovém řízení ke zmíněnému strategickému dokumentu předloženému Ministerstvem průmyslu a obchodu.
Majitel skupiny Sev.en Energy Pavel Tykač varuje, že už na jaře příštího roku z ekonomických důvodů uzavře své dvě uhelné elektrárny Chvaletice a Počerady a uhelné lomy Vršany a ČSA. Podle ekologických organizací se Tykač v první řadě snaží vyděsit politiky a získat peníze za to, že elektrárny nezavře.
Dva strategické dokumenty důležité pro dekarbonizaci české ekonomiky jsou od úterý 6. února 2024 v meziresortním připomínkovém řízení. Politika ochrany klimatu předložená Ministerstvem životního prostředí a Státní energetická koncepce zpracovaná Ministerstvem průmyslu a obchodu vytyčují cestu k odstranění závislosti České republiky na fosilních palivech.
Evropská komise dnes zveřejnila návrh evropského cíle pro snižování emisí skleníkových plynů do roku 2040 a pro rozvoj technologie zachycování a ukládání uhlíku v Evropě.
Rychlé zavádění klimatických opatření, která povedou k naplnění cílů Pařížské dohody, je v evropském kontextu nejen proveditelné, ale také ekonomicky výhodné. To je zjištění nové mezinárodní studie. Přínosy takových opatření navíc vysoce převyšují náklady na jejich zavedení.
Česko pokračuje v přípravě zásadních strategických dokumentů, které mají popsat cíle a postup v oblasti ochrany klimatu a transformace energetiky. V lednu Ministerstvo průmyslu a obchodu zahájilo druhou část veřejné konzultace nového Vnitrostátního plánu ČR v oblasti energetiky a klimatu (NECP).
Ekologické organizace přichází se souborem konkrétních doporučení Vládě ČR, jak vyřešit připomínky k Národnímu klimaticko-energetickému plánu ČR, které v prosinci zaslala ve svém stanovisku Evropská komise. Organizace již dříve upozornily, že podle hodnocení Evropské komise obsahuje návrh plánu celou řadu nedostatků.
Evropská komise vyhodnotila návrh českého klimaticko-energetického plánu (NECP), identifikovala jeho silné a slabé stránky a přesně popsala, kde naplňuje evropské závazky a kde nikoli. Ekologické organizace CDE, Greenpeace, Calla a Hnutí DUHA přinášejí společná doporučení pro oblasti, které je třeba v plánu vylepšit.
Evropská komise dnes zveřejnila svoji reakci na český návrh Národního klimaticko-energetického plánu. Podle hodnocení Evropské komise obsahuje návrh plánu celou řadu nedostatků a jeho podoba neodpovídá dostatečnému příspěvku Česka k plnění celoevropských klimatických cílů.
První dotace z Fondu spravedlivé transformace (FST) putuje k úspěšným žadatelům v rámci výzvy na strategické projekty. V polovině listopadu o tom informovalo Ministerstvo životního prostředí. Uhelné kraje si z Fondu rozdělí 42 miliard korun a až polovina připadne právě strategickým projektům. Ty přitom doprovází řada problematických aspektů. Přípravy FST komentují organizace Centrum pro dopravu a energetiku /CDE) a Transparency International Česká republika (TI).
Ekologické organizace z celé Evropy dnes společně s evropskou sítí CAN Europe představily analýzu návrhů aktualizovaných Národních energeticko-klimatických plánů, které měly státy předložit Evropské komisi do 30. června. Z analýzy vyplývá, že předložené plány nejsou v souladu s cílem omezit globální oteplování na 1,5 °C do konce století dle Pařížské dohody a pro dosažení evropských klimatických cílů jsou nedostatečné.
Evropské nevládní organizace poslaly otevřený dopis místopředsedovi Evropské komise Maroši Ševčovičovi, komisaři Hoekstrovi a komisařce Simson, ve kterém vyjádřily obavy kvůli nedostatečné kvalitě a chybějícím ambicím v rámci národních energeticko-klimatických plánů, které jednotlivé státy zaslaly Evropské komisy.
Vláda ČR dnes vzala na vědomí návrh Vnitrostátního plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu, který v zápětí odešle k připomínkám Evropské komisi. Plán zvyšuje české cíle pro obnovitelné zdroje (OZE) a úspory energie, stále však nevyužívá domácí možnosti a nezajišťuje potřebný příspěvek k naplnění cílů EU.
Neziskové organizace otevřeným dopisem vyzvali premiéra Petra Fialu k cílenému a transparentnímu využití výnosů z aukcí emisních povolenek. V dopise žádají, aby byly tyto výnosy použit na finacování řešení problémů, které přináší klimatická krize. Dopis podepsali Hnutí DUHA, Centrum pro dopravu a energetiku a sítě organizací Česká rada dětí a mládeže, FoRS – České fórum pro rozvojovou spolupráci, Klimatická koalice, Platforma pro sociální bydlení, Transparency International a Zelený kruh.
Výnosy emisních povolenek jsou příležitostí k financování investic do naší budoucnosti, do spravedlivé ekologické transformace české ekonomiky. Neměly by se proto stát jen dalším zdrojem státního rozpočtu, ale měly by být zacíleny na klimatická opatření. Nevládní organizace vyzývají, aby vláda České republiky připravila dlouhodobý, strategický výhled využití výnosů z emisních povolenek.
Návrh Vnitrostátního plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu sice oproti předchozím verzím přiblížil k českým cílům pro obnovitelné zdroje a úspory energie, ale nedosahuje jich. Návrh stále uměle zastropovává rozvoj obnovitelných zdrojů a naopak jako povinný vstup do modelování zadává čtyři nové jaderné reaktory, bez ohledu na cenu a rizika zpoždění výstavby.
Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo životního prostředí představily na dnešním jednání Platformy pro strategii v oblasti energetiky a klimatu výsledky modelování dvou scénářů energetické strategie pro ČR, jejichž zadání projednávala Platforma v červenci. Výsledky ukazují, že ani jeden ze scénářů zdaleka nedosahuje možností ani cílů pro obnovitelné zdroje energie a úspory k roku 2030.
Ministerstvo průmyslu a obchodu tento týden zveřejnilo vyhodnocení veřejné konzultace k Vnitrostátnímu plánu v oblasti energetiky a klimatu, jež proběhla na konci května. Jasně z něj vyplývá, že veřejnost si přeje ambiciózní národní cíl pro obnovitelné zdroje energie, brzký konec uhlí, zvýšení cílů pro energetické úspory a revidování cíle pro rozvoj jaderné energetiky.
Společně s dalšími evropskými neziskovými organizace žádáme otevřeným dopisem presidentku Ursulu von der Leyen, aby ve svém projevu o stavu Evropské unie zdůraznila nutnost snižování emisí metanu a podpořila ambiciózní metanovou legislativu EU.
V rámci procesu tvorby strategických dokumentů české energetické a klimatické politiky vzniknou jako další krok dva scénáře: jeden bude klást větší důraz na rozvoj obnovitelných zdrojů a druhý má předpokládat rychlou a masivní výstavbu jaderných reaktorů. V obou případech je uvažována energetika bez uhlí v roce 2033.
Neziskové organizace poslaly ministru Stanjurovi otevřený dopis, ve kterém odmítají návrh na změnu pravidel spolufinancování EU fondů. Návrh může ohrozit poskytování veřejně prospěšných služeb, neboť se výrazně zvýší míra spolufinancování, kterou mají zajistit realizátoři - tj. poskytovatelé služeb, školy, obce, příspěvkové organizace aj. včetně neziskových organizací.
Centrum pro dopravu a energetiku se připojilo k otevřenému dopisu sítě Neon, který vyzývá ministra Zbyňka Stanjuru k zadání přepracování návrhu Pravidel spolufinancování EU fondů na programové období 2021-2027. Změna podmínek financování uprostřed období ohrozí čerpání fondů EU a škody převýší odhadované úspory.
Karlovy Vary hostí dnes a zítra v pořadí čtvrtý mezinárodní Výroční politický dialog, během kterého se setkávají špičky unijní politiky, představitelé uhelných regionů a další hráči na poli transformace evropské energetiky. Na konferenci zdůraznili nutný rozvoj obnovitelných zdrojů, podporu zasažených regionů i zapojení místních obyvatel. Česko zatím s využitím financí z Fondu
Do Karlových Varů se na začátku příštího týdne sjedou špičky unijní politiky, představitelé uhelných regionů a další hráči na poli transformace energetiky. Kraj bude hostit významnou mezinárodní akci, která se zaměří na spravedlivou transformaci, odklon od uhlí a dalších fosilních paliv. Česko se stalo čtvrtou hostitelskou zemí Výročního politického dialogu. Jak na spravedlivou transformaci, však samo tápe.
Vláda v minulém týdnu schválila finální verzi aktualizovaného Národního plánu obnovy. Oproti té původní doznala zásadních změn. Česko si od Evropské unie bude půjčovat méně, než bylo původně v plánu. Půjčku si nakonec nevezme ani na projekty ropovodu TAL + a plynovodu Stork 2. Plán tak značně zezelenal a má větší potenciál pomoci transformovat českou energetiku směrem k obnovitelným zdrojům a udržitelnosti.
Aktualizace Národního plánu obnovy, kterou česká vláda a ministerstva intenzivně připravují poslední půlrok, míří na na jednání vlády ve středu 7. 6. Jedná se o robustní balík opatření a investic v objemu přibližně shodném s prvním schváleným NPO, tedy kolem 208 miliard Kč. Záměrem vlády je pro 33,4 mld. Kč využít evropské granty zejména v kapitole RePowerEU směřující k řešení energetické krize spojené s válkou na Ukrajině. Nově ale bude Česko také čerpat 174 mld. Kč z půjčky poskytované Evropskou unií. Součástí projednávaného plánu je také množství změn ve stávajícím Plánu, které budou ztvrzeny v nově podepsané smlouvě.
Česko připravuje zásadní strategické dokumenty, které mají popsat cíle a postup v oblasti ochrany klimatu a transformace energetiky. Veřejná konzultace přípravy prvního z nich, nového Vnitrostátního plánu ČR v oblasti energetiky a klimatu (NECP) ale vázne. Ministerstvo průmyslu a obchodu ji spustilo teprve minulý týden. Připravený návrh strategie má přitom Česká republika odeslat Evropské komisi do konce letošního června. Nevládní organizace sdružené v Klimatické koalici zpracovaly na základě formuláře veřejné konzultace shrnutí svých priorit k připravované strategii. Veřejnost ho najde na webové stránce Klimatické koalice.
Dobrovolníci a dobrovolnice v Rokli u Kadaně o víkendu renovovali dřevěná okna v bývalém zámečku, který je využíván jako turistická ubytovna. Okna izolují pomocí silikonových profilů vkládaných do frézovaných drážek, čímž se sníží spotřeba energie na vytápění a omezuje rosení skel. Akce probíhá v rámci kampaně Energie lidem.
Průzkum veřejného mínění provedený společností OMG v březnu 2023 ukázal, že největší část lidí (58,4 %) by volila pro energetickou strategii ČR jako priority rozvoj OZE a na druhém místě (47,8 %) úspory energie [1]. Na třetím až pátém místě (mezi 33 a 35 % respondentů) jsou požadavky jako posílení elektrického vedení, aby mohly být bez problémů připojovány střešní fotovoltaiky, rozšiřování komunitní energetiky a výstavba nových jaderných reaktorů. Malou podporu (13 %) má naopak obnovení dodávek zemního plynu z Ruska.
Dnes odpoledne proběhlo první jednání Platformy a Komise pro strategie v oblasti energetiky a klimatu [1] na Ministerstvu průmyslu a obchodu za účasti ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely, generálního ředitele firmy ČEZ a viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Daniela Beneše či zástupců Ministerstva životního prostředí a dalších resortů. Ministr Síkela potvrdil, že chce konec uhlí do roku 2033, rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE) a úspory energie. Trvá však také budování na nových jaderných reaktorů.
26. 04. 2023, Praha - Výbory evropského parlamentu dnes poslaly do závěrečných kol vyjednávání návrh legislativy, která má přispět k zásadnímu snížení emisí metanu v energetickém sektoru. Evropa tak učinila další důležitý krok na cestě ke zmírnění tempa globálního oteplování. Zda bude legislativa i s klíčovými pozměňovacími návrhy přijata se ukáže pravděpodobně na konci tohoto roku, kdy by měly být dokončeny trialogy mezi evropskými institucemi.
Díky společnému setkání při příležitosti Dne Země se po 20 letech znovu otevírá společný dialog mezi ekologickými nevládními organizacemi a prezidentem republiky. Tématem byla role neziskových organizací ve společnosti a jejich zapojení při tvorbě a implementaci veřejných politik. Prezident a ekologické organizace shodně vnímají význam ekologie a potřebu ukazovat praktická řešení, dohodli se také na konkrétních krocích další spolupráce.
Vláda dnes schválila základní východiska, podle kterých bude MPO aktualizovat zastaralou energetickou koncepci České republiky. Dokument počítá s kompletním útlumem využití uhlí pro výrobu elektřiny a tepla nejpozději do roku 2033. Poprvé se také v oficiálním vládním dokumentu objevil cíl dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050 přímo na úrovni ČR.
Dnes brzy ráno evropští zákonodárci dospěli k neuspokojivé dohodě o Směrnici o obnovitelných zdrojích (RED). Navzdory výzvám ze soukromého sektoru, občanské společnosti i průmyslu, politici nedosáhli ambiciózního cílu a odhlasovali závazný cíl EU pro energii z obnovitelných zdrojů pro rok 2030 ve výši 42,5 %, přičemž dobrovolný cíl činí 45 %. To bohužel neodráží současné trilema, které dopadá na všechny v Evropě - zejména na ty nejzranitelnější – rostoucí náklady na energie, energetickou nejistotu a hrozící klimatickou krizi.
Společně s dalšími organizacemi jsme představili hlavní úkoly, které bude muset zvládnout Petr Hladík, kterého dnes jmenoval do funkce ministra životního prostředí prezident Pavel. Hladík má, jako nový ministr, jen dva a půl roku do příštích sněmovních voleb.
Česká vláda by měla přistoupit k tvorbě energetické politiky státu, kterou má letos nastavit pomocí strategických dokumentů, zcela novým způsobem. Hlavní body návrhu dnes představili zástupci a zástupkyně ekologických organizací a iniciativy podnikatelů, vědců a aktivních občanů na tiskovém brífinku. Základem funkční energetické politiky by podle nich mělo být otevření trhu novým řešením a zajištění infrastruktury a kapacit pro rozvoj obnovitelných zdrojů, zajištění odklonu od uhlí a oživení uhelných regionů, zahrnutí všech sociálních skupin do spravedlivé transformace energetiky a založení energetické bezpečnosti na evropském rozměru bez fixování se na stavbu nových drahých a problematických jaderných reaktorů. Změna k lepšímu, iniciativa českých podnikatelů, vědců a aktivních občanů, zdůrazňuje, že jasnou moderní vizi energetiky založenou na obnovitelných zdrojích potřebuje pro svoji udržitelnost i česká podnikatelská sféra.
Ekologické organizace vyzývají lídry vládních stran a ministra průmyslu a obchodu k podpoře nové energetické politiky státu, která bude založena na inovacích, úsporách energie, rozvoji obnovitelných zdrojů a ochraně klimatu. Tyto principy by podle organizací měly tvořit základ energetické a klimatické politiky Česka. Vláda přitom právě nyní připravuje novou podobu všech klíčových strategických dokumentů: Státní energetické koncepce ČR, Národního klimaticko-energetického plánu a Politiky ochrany klimatu v ČR.
Podle expertů a expertek sociálních a ekologických organizací, které v rámci společné kampaně Energie lidem! představily vlastní komplexní balíček 11 systémových opatření pro řešení a předcházení dopadů energetické krize a prevenci energetické chudoby, se zatím státu nepodařilo plně realizovat žádné ze stěžejních opatření, naopak více než jen první kroky vláda udělala ve 4 z 11 opatření.
31. prosince 2022 končí české předsednictví v Radě Evropské unie. Během půlročního předsednictví se České republice dařilo posouvat kupředu důležitou evropskou agendu. Česko přispělo k dosažení shody na velké části klimatického legislativního balíčku Fit for 55 a představilo řadu návrhů na řešení aktuálních výzev, se kterými se EU momentálně potýká.
Včera se konala poslední energetická rada pod taktovkou českého předsednictví, která se i díky nabitému programu prodloužila do podvečerních hodin. Po několikaměsíčním vyjednávání se ministři energetiky EU dohodli na celoevropském zastropování cen plynu. Kompromisním řešením je dočasné zastropování ceny plynu na úroveň 180 eur za mWh. Ministři rovněž sjednali podmínky pro spuštění a trvání účinnosti mechanismu, který bude platit od 15. února 2023. Aby opatření mělo dopad na účty domácností za elektřinu, je nutné je uskutečnit společně se snižováním nadměrné spotřeby energií a omezením jejich plýtvání.
Dnes skončilo mnohaměsíční vyjednávání o nové podobě evropského systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS). Členské státy prosadily pravidla, díky kterým bude průmysl i nadále dostávat velké množství emisních povolenek zdarma. A to ani ne týden poté, co bylo předběžně schváleno zavedení mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (“uhlíkové clo”), který by měl do budoucna povolenky zdarma nahradit. Evropský parlament se snažil prosadit přísnější pravidla.
Evropskou unii čeká v pátek a sobotu pod taktovkou českého předsednictví závěrečné kolo vyjednávání o budoucí podobě evropského trhu s emisními povolenkami. Ten se dosud týkal zpoplatnění uhlíku především v oblastech energetiky a průmyslu. V rámci balíčku Fit for 55 se má tento systém rozšířit i na sektory dopravy a budov. Během závěrečného trialogu se bude projednávat také Sociální klimatický fond, který má sloužit k přímé podpoře domácností. Mezi Evropským parlamentem, Evropskou komisí a členskými státy ale zatím nepanuje shoda na tom, kdy by měl být Fond spuštěn a za jakých podmínek.
Dobrovolníci a dobrovolnice iniciativy Energie lidem! včera celé odpoledne až do večerních hodin renovovali stará okna v noclehárně Domu Matky Terezy v Hradci Králové. Okna izolovali pomocí silikonových profilů vkládaných do frézovaných drážek, čímž se sníží spotřeba energie na vytápění a omezuje rosení skel. Akce je součástí kampaně Energie lidem.
Ekologické organizace vyzývají ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu k podpoře navýšení evropského cíle pro podíl obnovitelných zdrojů a energetických úspor v právě probíhajících jednáních na úrovni Evropské unie.
Ekologické organizace dnes v otevřeném dopise vyzvaly ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu k podpoře navýšení evropského cíle pro podíl obnovitelných zdrojů a energetických úspor v právě probíhajících jednáních na úrovni Evropské unie. Urychlený rozvoj právě v těchto oblastech a větší míra evropské spolupráce a koordinace v oblasti energetické politiky v Evropě je podle organizací cestou ze současné energetické a klimatické krize, vyplývá to mimo jiné i ze závěrů nedávno proběhlé expertní konference Udržitelně a dostupně: energetická bezpečnost v čase transformace, která se uskutečnila v Senátu. Rozvoj obnovitelných zdrojů a energetických úspor doporučuje také nová analýza Mezinárodní energetické agentury.
Dobrovolníci a dobrovolnice v Brně včera a dnes celý den renovují stará okna v budovách ženského vzdělávacího spolku Vesna na ulici Údolní. Okna izolují pomocí silikonových profilů vkládaných do frézovaných drážek, čímž se sníží spotřeba energie na vytápění a omezuje rosení skel. Akce probíhá v rámci kampaně Energie lidem, v níž spojily síly nevládní organizace a hnutí z oblasti sociální politiky, péče, energetiky a ochrany životního prostředí, aby pomáhaly lidem v krizové situaci letošní zimy a prosazovaly systémová řešení pro dostupné a energeticky efektivní bydlení.
Současná energetická krize má evropské, nikoliv národní řešení, shodli se experti z řady institucí a organizací, kteří včera odpoledne vystoupili v Senátu na konferenci Udržitelně a dostupně: energetická bezpečnost v čase transformace. Od řečníků opakovaně zaznívalo, že Evropa si musí v energetice více pomáhat a více své snahy koordinovat, a to nejen při zajišťování dodávek plynu v následující topné sezóně, ale i při přechodu na bezemisní energetiku.
Evropa dnes na klimatické konferenci OSN v Egyptě (COP 27) ohlásila, že je připravena zpřísnit svůj emisní cíl pro rok 2030. Přibližuje se tak blíže k plnění Pařížské dohody, zvýšení cíle jen o 2 % (tj. snížit emise do roku 2030 o 57 % místo aktuálních 55 %) ale nereflektuje vážnost situace. Jde také o promarněnou příležitost inspirovat k ambicióznějšímu přístupu v rámci klimatických vyjednávání i ostatní. Na klimatické konferenci se v těchto dnech vyjednává mimo jiné tzv. Pracovní program pro mitigaci. Právě jeho nastavení bude hrát důležitou roli v mezinárodním úsilí o snižování emisí v nejbližších letech.
Peníze, které EU poskytla v letech 2014-2020 uhelným regionům v rámci kohezních fondů, podpořily zelenou transformaci jen omezeně. Takový je závěr nové zprávy Evropského účetního dvora. Stejně tak měla finanční podpora omezený dopad na tvorbu nových pracovních míst, informovali auditoři. V tiskové zprávě proto vyzvali k účinnému využití nového Fondu pro spravedlivou transformaci tak, aby vedl ke skutečné transformaci ekonomiky. Centrum pro dopravu a energetiku souhlasí s kritikou a podporuje výzvu Evropského účetního dvora.
Ministerstvo životního prostředí představilo parametry Nové zelené úsporám Light. Program cílí na nízkopříjmové skupiny obyvatel se snahou finančně podpořit drobné úpravy vedoucí k úsporám energií. Jde například o výměnu oken či zateplení domů, a to až do výše 150 tisíc korun. Centrum pro dopravu a energetiku vítá podporu nízkopříjmových obyvatel s tím, že je třeba u těchto skupin osob v další fázi podpořit také komplexní renovace domů.
Evropský parlament dnes během svého jednání schválil svou pozici k finančnímu aspektu plánu REPowerEU. V ní mimo jiné přijal uvolnění zásady “významně nepoškozovat”, tedy toho, aby projekty nezpůsobovaly žádnou významnou škodu na klimatu nebo životním prostředí. To fakticky umožňuje financovat ze zvažovaných půjček také fosilní projekty. Centrum pro dopravu a energetiku upozorňuje, že takový přístup není v souladu s principy modernizace energetiky, přechodu na čisté zdroje a snahy o dosažení klimatické neutrality.
Česko napravuje loňskou ostudu Andreje Babiše z klimatické konference v Glasgow a signalizuje ochotu spolupracovat na ochraně klimatu. Premiér Fiala právě v projevu na konferenci COP 27 v Egyptě oznámil obnovení českého příspěvku do Zeleného klimatického fondu. Z rozpočtu MŽP se bude v letech 2024-2027 do fondu přispívat částkou 1 milion dolarů ročně. Česko se k plnění tohoto závazku vrací po pauze z období vlády Andreje Babiše. V aktuálně probíhajícím období do fondu narozdíl od Česka přispívaly například všechny ostatní země Visegrádské čtyřky.
Novela energetického zákona, kterou po dlouhých odkladech předložil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela, přináší definici tzv. zranitelného zákazníka. Podle sociálních a ekologických organizací z iniciativy Energie lidem je však definice příliš úzká – zahrnuje pouze lidi se zdravotním hendikepem – a zcela opomíjí socio-ekonomický rozměr energetické chudoby. Návrh MPO tak zapomíná na širokou skupinu lidí, jejichž zranitelnost nevyplývá z jejich zdravotního stavu, ale ekonomické situace, vyššího věku či kombinací vícerých kritérií.
Průzkum agentury OMG provedený v září 2022 odhalil, že česká veřejnost vidí jako hlavního viníka vysokých cen energií Rusko. To je zásadní posun oproti prosinci 2021, kdy za hlavního viníka označovali lidé Evropskou unii. Stále stejně silný je pozitivní postoj lidí k tomu, aby stát v zájmu nezávislosti na ruském plynu podporoval dotacemi zateplování domů a instalaci solárních panelů na střechy domů. Naopak zvýšení těžby uhlí už lidé nepodporují. Velká většina dotazovaných lidí také podporuje zdanění nadměrných zisků energetických firem a využití těchto peněz na kompenzaci vysokých účtů za energie. Sociální a ekologické organizace poskytují rady a organizují pomoc lidem skrze web www.energielidem.cz.
Rezidenční budovy, které se v EU postaví po roce 2030, by měly být klimaticky neutrální. Jejich povinnou součástí mají být také instalace pro výrobu energie ze slunce. Na tomto a dalších bodech se dnes usnesli ministři a ministryně pro energetiku ze zemí EU. Přijali totiž společnou pozici ke Směrnici o energetické náročnosti budov. Právě budovy spotřebují 40% energie v EU a jsou příčinou 36 % emisí skleníkových plynů souvisejících se spotřebou energie.
Evropská komise v minulém týdnu schválila Operační program Spravedlivá transformace a plán na přeměnu uhelných regionů. Česká republika tak dostala zelenou v čerpání peněz z Fondu pro spravedlivou transformaci (FST). Uhelným regionům by tyto finance měly zajistit snadnější odklon od uhlí a nastartovat jejich rozvoj. Česko se však rozhodlo jít cestou, která pro tyto kraje nemusí být výhodná.
Evropští energetičtí ministři a ministryně dnes schválili plán Evropské komise na zastropování zisků energetických firem ve znění, které v minulých dnech uniklo do médií. Evropská komise navrhla pro elektřinu z obnovitelných zdrojů, jádra a hnědého uhlí zastropovat cenu pro výrobce na 180 eur za MWh, vše nad tuto část mají získávat členské státy na pomoc lidem. Vedle toho by fosilní korporace odevzdávaly tzv. “solidární příspěvek” z nadměrných zisků z obchodování s černým uhlím, plynem a ropou - ten by měl činit minimálně 33 % ze zisku vyššího než 120 % průměrného zisku za uplynulé čtyři roky.
Přinášíme soubor řešení dle sociálních a ekologickcýh organizací.
Komplexní balíček systémových opatření proti energetické chudobě a zajištění dostupného bydlení a energií pro všechny domácnosti představila dnes koalice sociálních a ekologických organizací a iniciativ. V rámci kampaně nazvané “Energie lidem!” však budou také napřímo pomáhat lidem aktuálně postiženým energetickou krizí.
Evropa čelí bezprecedentní kombinaci mnoha krizí – počínaje válkou na Ukrajině přes prudký růst cen energií až po klimatickou a ekologickou krizi. Proto se coby zástupci občanské společnosti z celé střední a východní Evropy obracíme na české předsednictví v Radě Evropské unie jako na klíčového aktéra, který může přispět k přechodu Evropy na nezávislou, čistou, mírovou a cenově dostupnou energii.
Podle ekologických organizací a hnutí, které usilují o prevenci energetické chudoby a pomoc lidem, jež ceny energií drtí, je nutné zastavit růst ceny elektřiny a srazit ji na nižší úroveň. Navrhují, aby státy EU postavily plynové elektrárny - které kvůli drahému plynu ženou vzhůru i cenu elektřiny - mimo trh a potřebnou elektřinu z nich nakupovali operátoři elektrizačních soustav. V současné situaci je to podmínka zachování práva na základní energetické služby i podmínka systémových řešení energetické chudoby.
Po Evropském parlamentu rezignovali dnes v noci na cíl omezit nárůst teploty na 1,5°C i evropští ministři a ministryně životního prostředí. Ani jednání Rady pro životní prostředí v Lucemburku nedokázalo posílit jednotlivé části klimatické legislativy Fit for 55 a přiblížit ji zmíněnému cíli Pařížské dohody. Původní a nedostatečné návrhy Evropské komise z července 2021 naopak ještě oslabilo.
Centrum pro dopravu a energetiku hledá experta*ku na energetickou transformaci, který*á se bude zabývat energetickou transformací a dopady energetiky, zejména fosilního plynu, na klima.
Blížící se české předsednictví v Radě Evropské unie přichází v té nejtěžší době. Po pandemii covidu-19, která byla velkou zkouškou naší sociální a ekonomické odolnosti, odhaluje ruská invaze na Ukrajinu znovu zranitelnost a dlouhodobé problémy naší společnosti, jakými jsou stále rostoucí nerovnosti, vysoká závislost na fosilních palivech a křehkost globalizovaných ekonomických řetězců. Přinášíme souhrn priorit pro české předsednictví.
Dnes zveřejněné české priority pro předsednictví v Radě EU staví proti sobě agendu snižování emisí a energetické bezpečnosti. Vláda staví do popředí krátkodobý cíl zbavení se závislosti na ruských fosilních palivech. V této souvislosti se chce české předsednictví zaměřit primárně na balík REPowerEU připravený v reakci na únorový útok Ruska na Ukrajinu.
Evropský parlament dnes překvapivě odmítl navrženou revizi systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS) a vrátil návrh k přepracování výboru. Spolu s tím bylo odloženo i hlasování o některých dalších souvisejících částech balíku Fit for 55, jejichž projednávání bylo dnes na programu.
Europoslanci a europoslankyně budou 7. června hlasovat o několika stežejních částech připravované klimaticko-energetické legislativy z balíku Fit for 55. Hlasování může ovlivnit další podobu projednávaných opatření. Nevládní organizace sdružené v mezinárodní platformě Climate Action Network Europe (CAN-E) v této souvislosti opakovaně upozorňují, že aktuální cíl EU není v souladu s cílem Pařížské dohody. Vyzývají proto Evropský parlament, aby během hlasování přijal projednávaná opatření v co nejsilnější možné podobě.
Evropská unie nesplnila svůj vlastní závazek, že 20 % prostředků v rámci rozpočtu na roky 2014-2020 půjde na klimatická opatření. Takový je závěr zvláštní zprávy Evropského účetního dvora, která byla zveřejněna v pondělí. Evropská komise přitom oznámila, že uvedený cíl splnila a na opatření spojená s klimatem bylo vynaloženo 216 miliard eur. Auditoři však zjistili, že tato částka je minimálně o 72 miliard eur nadhodnocená.
Česká republika nesplnila při čerpání z evropských strukturálních a investičních fondů požadavky na zelené investice. Na klimatická opatření mělo v rámci dobíhajícího programového období 2014-2020 putovat 20 % financí. V Česku to bylo pouhých 12,7 %. Chybí větší podpora obnovitelných zdrojů. To jsou závěry nové analýzy, kterou vypracovalo Centrum pro dopravu a energetiku ve spolupráci s datovým expertem Petrem Bouchalem.
Dnešní vládou projednávaná rychlá novela energetického zákona je jen částečným řešením energetické krize způsobené invazí ruské armády na Ukrajinu. Chybí odstranění bariér a zrychlení instalace solárních elektráren na střechy domů. K rozhýbání odvětví důležitého pro zajištění energetické nezávislosti na Rusku i snížení vysokých nákladů na energie vyzvala kabinet Petra Fialy (a premiéry dalších zemí střední a východní Evropy) velká skupiny ekologických organizací z Česka, Bulharska, Maďarska, Polska, Rumunska a Slovenska.
Centrum pro dopravu a energetiku, Hnutí DUHA a Greenpeace podepsali ze Českou republiku otevřený dopis adresovaný předsedům vlády států střední a východní Evropy s apelem na podporu solární energie na střechách budov. Přílohou dopisu jsou klíčová opatření pro rozvoj střešní fotovoltaiky.
Evropská komise se 18. května chystá představit plán odchodu od ruských fosilních paliv před rokem 2030. Jeho přípravu avizovala Komise 8. března, krátce po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Mezi dílčí cíle plánu REPowerEU spadá doplnění plynových zásobníků v EU před nadcházející zimou, diverzifikace dodávek plynu, snížení jeho spotřeby zejména v oblasti vytápění a výroby elektřiny, urychlení přechodu k čisté energii či řešení rostoucích cen energií v Evropě. Do konce roku 2022 chce Evropská komise s pomocí plánu REPowerEU dosáhnout snížení poptávky Evropské unie po ruském plynu o dvě třetiny.
Emisní povolenky zdarma podrývají efektivní snižování emisí z průmyslu. V otevřeném dopise vyzýváme spolu s dalšími organizacemi k jejich zrušeni.
Nově zveřejněná studie od nezávislé expertní organizace EGÚ Brno ukazuje, že součástí řešení odklonu Česka i Evropy od dovozu ruských fosilních paliv by měl být i masivní rozvoj dosud opomíjené komunitní energetiky. Potenciál instalované kapacity komunitně spravovaných fotovoltaických elektráren činí podle zveřejněné studie přes 4 GW, což je pro srovnání téměř dvakrát více, než všechny dosavadní fotovoltaické zdroje v ČR. V případě větru by při plném zapojení obcí mohl stávající výkon vzrůst až desetkrát. Jen z těchto dvou technologií by tak komunitní energetika mohla pokrýt osminu celkové současné spotřeby elektřiny v Česku.
Potřebujeme okamžité a výrazné snížení emisí skleníkových plynů ve všech sektorech. S odkazem na modelované trajektorie vedoucí k dosažení cílů Pařížské dohody to říká klimatický panel IPCC. Dnes zveřejněná zpráva o klimatu ukazuje prstem především na fosilní paliva. Jejich spotřebu je nutné okamžitě snížit. S cíli Pařížské dohody není slučitelný ani další rozvoj fosilní infrastruktury, který by vedl k “uzamčení” budoucího vývoje ve scénářích s vysokým množstvím emisí.
Neziskové organizace, včerně CDE, vyzývají představitele/ky Evropské komise, aby neprodleně podpořili/y alternativní řešení ke snižování daní a cenových stropů u fosilních paliv. Centrum pro dopravu a energetiku a další nevládní organizace vyzývají k jednání s členskými státy, které nedávno zvýšily podporu fosilních paliv (zavedly cenové stropy, snížily spotřební daň na pohonné hmoty atd.), a naléhají na ně, aby stanovily jasný krátkodobý termín pro ukončení těchto opatření a upřesnily, že se jedná o mimořádná, dočasná opatření. Zamezení snižování daní také zajistí, že bude k dispozici více veřejných prostředků, které mohou být užitečné na podporu zranitelných domácností.
Zatímco ceny plynu se drží na velmi vysoké úrovni a Evropa řeší, jak se kvůli válce na Ukrajině zbavit dovozu fosilních paliv z Ruska, Česká republika pokračuje v původním plánu přechodu českého teplárenství na plyn. Z Modernizačního fondu nově podpoří i plynofikaci tepláren v Olomouci, Karviné a Zlíně. [Ministerstvo průmyslu také navrhuje provozní podporu pro plynové teplárny, zatímco s fotovoltaickými elektrárnami nepočítá. Ekologické organizace tento trend kritizují a vyzývají vládu ke změně strategie i dotačních programů.
Při příležitosti zítřejšího zasedání ministrů životního prostředí členských států EU vyzývají neziskové organizace ministry a ministryně, aby se jasně postavili na stranu rychlejšího útlumu fosilních paliv, tzv. dekarbonizace. Zásadní je podpora masivního rozvoje obnovitelných zdrojů energie a energetických úspor, především zateplování budov. Rychlá dekarbonizace sníží naši závislost na Rusku, zvýší odolnost vůči externím krizím a zároveň bude odpovídat cílům Pařížské dohody.
Evropská komise představila 14. 7. 2021 soubor legislativních návrhů Fit for 55, který představuje konkrétní kroky k naplnění závazku snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 (oproti 1990). Centrum pro dopravu a energetiku, Greenpeace, Hnutí DUHA a Klimatická koalice vítají snahu o rychlejší snížení emisíze strany Evropské komise, současně však podotýkají, že k udržení globálního nárůstu teploty pod 1,5°C a splnění závazků Pařížské dohody je zapotřebí snížit emise EU do roku 2030 o 65 %.
Téma sociálních dopadů, rostoucích cen energií a energetické chudoby se stalo palčivým problémem a může ohrozit evropské ambice na klimatickou neutralitu. Tomuto tématu je proto nutné věnovat prioritní pozornost při práci předsednictví na klimatických a energetických politikách. Podrobná doporučení přinášíme ve společné pozici Centra pro dopravu a energetiku, Hnutí DUHA a Greenpeace.
Zlepšení kvality života i zdraví obyvatel, obnova krajiny, nová pracovní místa. To jsou pozitivní změny, které může českým uhelným regionům přinést odklon od těžby a spalování uhlí. Česko není jediný stát, který tuto zásadní proměnu řeší. Kde v zahraničí nastartovali úspěšnou transformaci uhelných regionů a v čem by bylo dobré se inspirovat, popisuje nová publikace Centra pro dopravu a energetiku.
Ačkoliv se vláda ve svém programovém prohlášení zavázala vytvářet podmínky pro odklon od uhlí do roku 2033 [1], návrh Plánu spravedlivé územní transformace tento závazek téměř neodráží. Ve své nejnovější verzi [2] sice odkazuje na prohlášení vlády, avšak zároveň na Mostecku i Sokolovsku předpokládá těžbu uhlí po tomto datu. Návrh plánu neuvádí odklon od uhlí v roce 2033 jako jasný cíl s konkrétními kroky. Uhelné kraje tak stále nemají jistotu, jak bude transformace probíhat. Ekologické organizace upozorňují, že jedině s jasně stanoveným cílem může transformace uspět.
Společné prohlášení nevládních organizací k francouzskému, českému a švédskému předsednictví Rady Evropské unie. Šest let po ratifikaci Pařížské dohody jsme stále daleko od cesty vedoucí k cíli zastavit oteplování planety na +1,5 °C. Podle předložených plánů jednotlivých států by teplota v roce 2100 dosáhla +2,7 °C, což výrazně přesahuje již tak kritickou hranici. Evropská unie, navzdory tomu, že přijala přísnější cíl snížit emise o 55 % do roku 2030, stále nenaplní závazky, dané v Pařížské dohodě.
Tisková zpráva Europe Beyond Coal. Česká republika ohlásila plán na odklon od uhlí do roku 2033. Datum je součástí programového prohlášení nové vlády Petra Fialy. Česko se tak stalo 22. evropskou zemí, která oznámila datum konce uhlí, rok 2033 nicméně neodpovídá závazkům vyplývajícím z Pařížské dohody. Těm by odpovídal odklon od uhlí do roku 2030. Tisková zpráva je v angličtině.
Evropská komise zveřejnila návrh tzv. taxonomie. Ta by měla sloužit investorům a tvůrcům politik při rozhodování, které investice lze považovat za udržitelné. Zařazení zemního (fosilního) plynu na seznam zelených investic není v souladu s ochranou klimatu a neodpovídá vědeckým faktům. Využívání plynu i jádra navíc neřeší vysoké ceny energií.
Nová ministryně životního prostředí Anna Hubáčková nevyužila svou první zahraniční cestu v úřadu k deklaraci jasné změny kurzu české klimatické politiky. Na setkání Rady EU pro životní prostředí vyslovila obavy z řady částí balíku Fit For 55. I přes deklamovanou podporu legislativy Fit For 55 jako celku zazněla řada výtek vůči jednotlivým opatřením.
Centrum pro dopravu a energetiku hledá koordinátora*ku, který*á se bude zabývat jak klimaticko-energetickou politikou ČR i EU, tak nastavením fondů EU, včetně Národního plánu obnovy a Modernizačního fondu. Nabízíme 0,5 - 0,7 úvazku.
26. konference OSN o změně klimatu, která právě končí v Glasgow, je promarněnou šancí nasměrovat svět na bezpečnou cestu k udržení teploty na hranici 1,5 °C. Navzdory dílčím úspěchům summit vyhlídky světa o moc nezlepšil. Zatímco před Glasgow směřoval svět k oteplení o 2,7 °C, po Glasgow jsme na tom pouze o tři desetiny stupně Celsia lépe. Země světa nedokázaly před ani během Glasgow předložit dostatečně ambiciózní vnitrostátně určené příspěvky (NDC) ke zmírnění změny klimatu. Závěrečná deklarace letošní klimatické konference signatářským státům pouze klade za úkol předložit dostatečné cíle pro rok 2030 “do konce roku 2022”. Řešení se tedy o rok odkládá.
Přes 100 nevládních organizací podepsalo dopis za vyřazení fosilního plynu z tzv. projektů společného zájmu. Plánovaná podpora plynových mega-projektů (jako jsou plynovody a LNG terminály) by znamenala pokračující uzamykání Evropy do fosilní energetiky.
Tento článek je určen hlavně k těm, kteří rozhodují o naší budoucnosti na konferenci COP26 v Glasgow. Společně ho sepsalo 60 mladých lidí z různých koutů světa, aby vyzvali ke klimatické spravedlnosti.
Senát vyslovil veto několika návrhům z balíčku Fit for 55. Navzdory zhoršující se klimatické krizi a právě probíhající klimatické konferenci COP26 v Glasgow, nedokázali čeští senátoři a senátorky najít shodu na podpoře potřebných klimaticko-energetických opatření.
Rozdělením 41 miliard korun, které poskytla Evropská unie pro české kraje postižené těžbou a spalováním uhlí, se dnes zabývá vláda při jednání o Plánu spravedlivé územní transformace. Polovina prostředků je určena na velké strategické projekty krajů, univerzit a firem, velké firmy budou moci těžit i z druhé poloviny zdrojů. Po naléhání nevládních organizací ale plán obsahuje také aktivity k zapojení veřejnosti do spravedlivé transformace. Dalším krokem bude dialog s Evropskou komisí a následně finální schválení dokumentu na přelomu roku.
Evropská rada bude jednat o současném problému rapidně rostoucích cen energií už zítra. Občanské a ekologické organizace včetně CDE, Nadace Partnerství nebo třeba Greenpeace Česká republika vyzývají lídry, aby navýšili ambice vnitrostátních klimatických cílů a urychlili transformaci energetiky. Apel směřuje i na nutnost využití potenciálu energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie naplno.
Otevřený dopis nevládních organizací zaslaný představitelům Evropské komise se věnuje problematice připravovaného legislativního návrhu na snížení emisí metanu, který má být zveřejněn v prosinci.
Tisková zpráva Klimatické koalice: Státy Evropské unie si dnes vyměnily názory na růst cen energií a na legislativní balíček Fit for 55 na jednání Rady pro životní prostředí (ENVI). Česká reprezentace vznesla požadavek na plnou podporu zemního plynu jakožto tranzitního paliva. Například Frans Timmermans či italská delegace ale na jednání upozornili, že za současným růstem cen energií stojí právě plyn. Stejnou námitku vznesly už minulý týden i české ekologické organizace sdružené v platformách Klimatická koalice a Zelený kruh. Ve společném prohlášení upozornily na to, že za rostoucí cenou energie stojí z 80 % právě plyn. Cena emisních povolenek hraje zanedbatelnou roli.
Prohlášení Klimatické koalice a Zeleného kruhu. V posledních týdnech a měsících zažíváme po celé Evropě bezprecedentní nárůst cen energií, který se dotkne i lidí v České republice. Ceny elektřiny dokonce překonaly dosavadní rekord z roku 2008 a je možné, že dále porostou. Podle analytické společnosti Ember je na vině zejména rostoucí cena zemního plynu.
Tisková zpráva Klimatické koalice a Zeleného kruhu: Ekologické, rozvojové a sociální nevládní organizace sdružené v Klimatické koalici a Zeleném kruhu zveřejnily své stanovisko k současnému zdražování energií. Varují v něm, že vláda dlouhodobě ignorovala závislost České republiky na fosilních palivech, a proto ji vyzývají, aby situaci neprodleně řešila a ochránila české domácnosti od pádu do energetické chudoby.
Vláda dnes schválila rozšíření speciálního výsluhového příspěvku pro pracovníky a pracovnice z firem Vršanská uhelná a Severočeské doly, kteří přijdou kvůli útlumu těžby a spalování uhlí o práci. Podobný příspěvek vláda schválila už v roce 2016 pro zaměstnance povrchového velkolomu Československé armády, který ukončí těžbu v roce 2024, až narazí na platné těžební limity. V říjnu minulého roku vláda obnovila příspěvek i pro zaměstnance společnosti OKD, která také plánuje konec těžby a v loni v listopadu i pro lidi ze Sokolovské uhelné.
Investice do fosilního plynu nejsou udržitelné a slučitelné s ochranou klimatu. Více než 150 nevládních organizací na základě analýzy Mezinárodní agentury pro energii (IEA) žádají vyřazení plynu z Udržitelné taxonomie EU. Připojily se k otevřenému dopisu, který dnes představitelům Evropské unie zaslal Světový fond na ochranu přírody (WWF). Z českých organizací dopis podepsalo Centrum pro dopravu a energetiku, Společnost pro trvale udržitelný život a Re-set: platforma pro sociálně-ekologickou transformaci.
Více nez 150 evropských organizací žádá v otevřeném dopise Světového fondu na ochranu přírody (WWF) vyřazení fosilního plynu z Udržitelné taxonomie EU. Ze závěrů zprávy Mezinárodní agentury pro energii (IEA) jasně vyplývá, že nové investice do fosilního plynu jsou neudržitelné a neslučitelné s ochranou klimatu. Centrum pro dopravu a energetiku je jedním ze signatářů otevřeného dopisu.
Centrum pro dopravu a energetiku hledá finanční*ho koordinátora*ku na poloviční úvazek.
Na základě analýzy 14 plánů spravedlivé územní transformace odeslala na začátku září Světový fond na ochranu přírody (WWF) s podporou dalších devíti nevládních organizací, včetně Centra pro dopravu a energetiku, otevřený dopis Evropské komisi. V něm definoval hlavní problémy, které plány vykazují a na jejichž řešení je třeba při komunikaci se státy ze strany Evropské komise apelovat.
Vláda se v polovině září chystá schvalovat Dohodu o partnerství. Podle ní se bude rozdělovat 550 miliard korun skrze operační programy evropských fondů. Centrum pro dopravu a energetiku a Hnutí DUHA upozorňují, že připravovaný dokument bude zastaralý už ve chvíli, kdy ho vláda schválí. Hlavním problémem je, že neodpovídá novým cílům EU na snižování emisí.
Česko se chystá rozdělit 41 miliard určených na přeměnu uhelných regionů. Plán spravedlivé územní transformace, podle kterého bude čerpání peněz z evropského Fondu spravedlivé transformace probíhat, bude v září schvalovat vláda. Jeho příprava ovšem neprobíhala bez problémů. Centrum pro dopravu a energetiku upozorňuje na rizika spojená s Fondem i příklady kvalitních projektů, které se již v Česku podařily.
Výkonný místopředseda Evropské komise Frans Timmermans se dnes v rámci své návštěvy České republiky setká se zástupci českých ekologických organizací. Tématem jednání bude zejména špatný stav naší krajiny a situace české energetiky. Místopředseda Timmermans přijede do Prahy pouhé dva dny po zveřejnění dlouho očekávaného balíčku opatření pro snížení emisí skleníkových plynů v EU o 55 procent do roku 2030.
Evropská komise představila dlouho očekávaný klimaticko-energetický legislativní balík s názvem „Fit for 55“. Název odkazuje na nový klimatický cíl Evropské unie snížit do roku 2030 celkové množství emisí skleníkových plynů v EU alespoň o 55 % oproti roku 1990. Legislativní balík Fit for 55 přináší 13 aktualizovaných nebo úplně nových směrnic a nařízení. Novému emisnímu cíli EU se mají uzpůsobit všechny klíčové sektory. Legislativa přináší např. nové normy pro emise vznikající z automobilů či budov. Zvyšuje také cíle pro energii z obnovitelných zdrojů. Přináší i reformu systému obchodování s emisními povolenkami. A zavádí mechanismus tzv. „uhlíkového cla“.
Evropská komise zveřejní dlouho očekávaný klimaticko-energetický legislativní balík s názvem Fit for 55. Název odkazuje na nový klimatický cíl Evropské unie z prosince 2020. Země EU se jím zavázaly snížit do roku 2030 celkové množství emisí skleníkových plynů alespoň o 55 % oproti roku 1990. Představení nové legislativy se očekává ve středu 14. července 2021.
Evropské neziskové organizace vyzvaly ve společném dopise Radu guvernérů Evropské investiční banky (EIB), aby zahájila nezbytné reformy, které přispějí k ekologickému oživení Evropy během klimatické a postcovidové krize. Transakce EIB by měly podporovat udržitelné projekty a stát se hnacím motorem Evropské zelené dohody.
Evropské neziskové organizace vyzvaly ve společném dopise Radu guvernérů Evropské investiční banky (EIB), aby zahájila nezbytné reformy, které přispějí k ekologickému oživení Evropy během klimatické a postcovidové krize. Transakce EIB by měly podporovat udržitelné projekty a stát se hnacím motorem Evropské zelené dohody. Ke společnému dopisu se připojilo 24 evropských nevládních organizací, včetně Centra pro dopravu a energetiku. Stalo se tak při příležitosti zasedání Rady guvernérů EIB, které se uskuteční v pátek 18. června.
Ve dnech 24. a 25. května zasedla Evropská rada. Na programu bylo i klima. V loňském roce se země EU zavázaly snížit do roku 2030 celkové množství emisí skleníkových plynů o 55 % oproti roku 1990. Čelní představitelé jednotlivých států diskutovali především o nově vznikajícím evropském legislativním balíčku. Ten bývá někdy nazýván také „Fit For 55“. Evropská komise chystá jeho zveřejnění 14. července.
Vláda ČR neschválila rok 2038 jako termín konce spalování uhlí, který se původně snažil prosadit ministr průmyslu Karel Havlíček. Podklady vrátila Uhelné komisi s úkolem zpracovat rychlejší scénáře konce uhlí. Nové podklady má však na stůl dostat až příští vláda po volbách. Tím termín 2038 fakticky vyřadila ze hry.
Ve dnech 24. a 25. května se uskuteční zasedání Evropské rady. Kromě covidu-19 a vztahů mezi Ruskem a Evropskou unií se bude jednat také o klimatu. V prosinci 2020 se země EU zavázaly snížit do roku 2030 celkové množství emisí skleníkových plynů o 55 % oproti roku 1990. Na nadcházejícím zasedání proběhne diskuse o konkrétních mechanismech, s jejichž pomocí má být nového emisního cíle EU dosaženo. Cíl se má brzy promítnout i do evropské legislativy, a to v podobě legislativního balíčku označovaného jako „Fit For 55“. Jeho znění, nebo přinejmenším jeho část, má být Evropskou komisí zveřejněno 14. července tohoto roku.
Peníze z Fondu spravedlivé transformace by měly jít jen do regionů, které mají konkrétní plán na odchod od uhlí a v nichž transformace proběhne do roku 2030. Vyplývá to z vyjádření Evropského parlamentu, kterým odpověděl na polskou petici podporující těžbu uhlí v dole Turów. Konkrétní podmínky pro čerpání peněz z tohoto fondu schvaloval europarlament včera, detaily zatím nejsou známy. Vyjádření Evropského parlamentu tak vznáší otázku, jestli tato podmínka bude platit pro všechny evropské uhelné regiony.
Za devět měsíců přípravy Ministerstvo průmyslu a obchodu nezajistilo, aby Národní plán obnovy splňoval základní podmínku jeho schválení, tedy že 37 % investic musí směřovat do klimatických opatření. Vláda proto musela narychlo do plánu doplnit přes 7 miliard korun ze státního rozpočtu, aby měl plán v Bruselu šanci projít.
Pokud Česká republika nezačne řešit problém se zdevastovanými lesy, bude mít potíže splnit klimatické cíle pro rok 2030. Vyplývá to z analýzy ekologických organizací NECP Tracker, na které se podílelo Centrum pro dopravu a energetiku. Česko nesplnilo ani všechny své cíle pro rok 2020. V oblastech dopravy a nakládání s odpady si dokonce pohoršilo.
V pátek 30. dubna měly členské státy do Bruselu oficiálně odeslat Národní plány obnovy. Plán by Česku umožnil čerpat do roku 2026 až 192 mld. korun. K dokumentu ještě dobíhá připomínkové řízení, do kterého se zapojily desítky organizací a institucí. Jeho aktuální verze má ale vážné nedostatky - především v současné podobě nenaplňuje základní požadavek, aby 37 % z jeho objemu šlo na klimatická opatření. V plánu lze tak na poslední chvíli očekávat významné změny, přesun se týká minimálně 7 miliard korun.
Průzkum veřejného mínění provedený agenturou Kantar zjistil, že 65 % veřejnosti podporuje pomoc horníkům a energetikům, kteří by přišli o práci v důsledku útlumu těžby a spalování uhlí pomocí tzv. výsluhových příspěvků, tedy finančních kompenzací nad rámec podpory v nezaměstnanosti. Naopak 18 % lidí je proti jejich zavádění. Průzkum, který zadala organizace Greenpeace, zároveň zjistil, že jen 3 % lidí přesně vědí, co znamená spravedlivá transformace.
Každý má odpovědnost, každý má mít podíl. Takový je název projektu Místní akční skupiny (MAS) Opavsko, který si klade za cíl zvýšit podíl obnovitelných zdrojů v české energetice. Dobrý záměr dnes získal ocenění v rámci mezinárodní ekologické kampaně EU Cash Awards.
Centrum pro dopravu a energetiku, Hnutí DUHA a další ekologické organizace sdružené v Zeleném kruhu a Klimatické koalici poslaly Ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO) své připomínky k Národnímu plánu obnovy. Navrhují řadu změn, které mají přispět k odklonu od spalování fosilních paliv směrem k udržitelné ekonomice a ochraně přírody.
Americký prezident Joe Biden na klimatickém summitu konaném 22.-23. dubna oznámil dlouho očekávané zvýšení klimatického cíle USA. Nově chce zrychlit redukci emisí skleníkových plynů do roku 2030 na 50-52 % oproti roku 2005. Oproti dosavadnímu americkému cíli 26-28 % je to významné zvýšení, ale stále je to málo na to, aby USA adekvátně přispěly k zastavení oteplování planety na relativně bezpečné úrovni.
Ve čtvrtek 22. dubna 2021 začíná dvoudenní virtuální klimatický summit amerického prezidenta Joea Bidena, na kterém za účasti několika desítek světových lídrů dojde k dlouho očekávanému oznámení nového emisního cíle USA.
Sedm evropských zemí v čele s Německem, Francií a Británií oznámilo, že přestanou podporovat exportní projekty zaměřené na fosilní paliva. Se zprávou přišla agentura Reuters. Můžeme podobný krok očekávat od Česka? A ustoupí české exportní agentury od podpory uhelného sektoru, který je problematický nejen z hlediska klimatické krize?
Rychlý konec uhlí již v roce 2033 podporuje podle průzkumu Kantar 45 % lidí. Pozdější termín - rok 2038 - preferuje 32 % a žádný názor na tuto problematiku nemá 23 % respondentů. Rok útlumu uhlí by měla v blízké budoucnosti stanovit vláda.
Evropská unie připravila rekordní balík peněz, který mohou členské státy využít ke svému rozvoji. V současné době státy připravují národní plány, ve kterých Evropské komisi představí, jak chtějí s penězi naložit. Kampaň EU Cash Awards identifikuje jak přínosné, tak škodlivé investiční záměry a praktiky z hlediska klimatu a životního prostředí.
Města a obce stojí v současné době před obrovskou výzvou. Jak čelit dopadům klimatické změny? Nesnesitelná vedra a sucha jsou jen malou částí problému. Ochrana klimatu přitom šetří nejen zdraví lidí a přírodu, ale také finance. Jen úspory na energetice mohou městům přinést každoročně miliony korun zpět do rozpočtu.
Zelený kruh a Klimatická koalice se tímto veřejně obracejí na představitele a představitelky politických stran a hnutí, kteří by chtěli zlepšit situaci v naší zemi. Přicházíme s konkrétními návrhy opatření v klíčových oblastech.
Vláda ČR neschválila termín konce spalování uhlí dle loňského usnesení Uhelné komise, která doporučila rok 2038. Dle informace, kterou poskytl vicepremiér Jan Hamáček Deníku N [1], se ministři a ministryně dohodli, že návrh komise musí nejdřív projít meziresortním připomínkovým řízením.
Washington D.C. / Praha, 20. ledna 2021 - Nově zvolený americký prezident Joe Biden od počátku své prezidentské kampaně sliboval, že Ameriku vrátí zpět k Pařížské dohodě a zahájí rozsáhlou transformaci americké ekonomiky směrem k snižování emisí a větší udržitelnosti. Spojené státy americké se tak vrací zpět do hry v boji s klimatickou krizí a celosvětovému úsilí o snižování emisí ve chvíli, kdy Evropská unie zvyšuje své vlastní klimatické cíle a k závazku dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050 se postupně přidávají i další velké ekonomiky, jako je Japonsko, či Jižní Korea. Pokud se k tomuto závazku nyní přidají i Spojené státy, bude tím celkově pokryto již více než 50 % světových emisí skleníkových plynů, jejichž produkce by do roku 2050 měla být ukončena. Platné tak přestávají být argumenty české vlády, podle které nemá úsilí o snižování emisí smysl, pokud o něj bude usilovat jen samotná Evropská unie. Obnovené multilaterální vztahy s USA by naopak mohly být příslibem, že se k závazku postupně přidá i zbytek světa.
Centrum pro dopravu a energetiku hledá mediální/ho koordinátora/ku.
Uhelná komise nesplnila ani jeden ze 6 úkolů, které dostala od vlády ČR a které má vytčené ve svém statutu. Navíc po schválení nového evropského cíle pro snížení emisí skleníkových plynů - ke kterému došlo minulý pátek, tedy týden po schválení usnesení komise - přestaly platit základní předpoklady, s nimiž pracovalo modelování scénářů útlumu uhlí od společnosti ČEPS (provozovatele elektroenergetické přenosové soustavy). Ukazuje to analýza usnesení Uhelné komise, kterou zpracovaly ekologické organizace a zaslaly ji členům a členkám vlády. Součástí analýzy je i zveřejnění dokumentů, s nimiž komise pracovala a zápisů z pracovních skupin.
V pátek 11. prosince v časných ranních hodinách lídři jednotlivých členských států na jednání Evropské rady dospěli k dohodě na tom, že emise skleníkových plynů EU jako celku mají do roku 2030 klesnout minimálně o 55 % oproti roku 1990. Cíl však svými ambicemi neodpovídá vědeckým doporučením, podle kterých je nutné emise do roku 2030 snížit alespoň o 65 %. Do schváleného cíle jsou navíc započítány i negativní emise, tedy množství uhlíku pohlcovaného lesy, půdou a dalšími ekosystémy. Produkované emise tím pádem mají klesnout jen o cca 50,5 %. Jeko pozitivní lze hodnotit fakt, že český premiér dodržel svůj slib z letošního října a navýšení klimatických ambic EU podpořil. Přestože je schválený cíl nedostatečný, ekonomové očekávají, že jeho zvýšení donutí energetické firmy odstavit uhelné elektrárny a rychleji rozvíjet obnovitelné zdroje energie.
Ve čtvrtek 10. prosince 2020 začne jednání Evropské rady, na kterém se lídři EU mají dohodnout na finální podobě klimatického zákona a klimatických cílů pro rok 2030. Debata zahájená již na minulém jednání rady 15. a 16. října tak snad konečně dospěje ke konkrétním závěrům. Přestože Evropský parlament letos v říjnu hlasoval pro podporu snížení emisí do roku 2030 o nejméně 60 % oproti roku 1990, ve hře v tuto chvíli zůstává už jen cíl podpořený Evropskou komisí, podle které by emise Evropské unie měly do roku 2030 klesnout o 55 %. I u tohoto méně ambiciózního cíle se ale očekává odpor některých zemí zejména ze střední a východní Evropy. Generální tajemník OSN António Guterres, který 19. listopadu vystoupil na jednání Evropské rady pro zahraniční vztahy s projevem apelujícím na co nejvyšší klimatické ambice Evropské unie, označil 55% cíl za naprosté minimum.
Vláda dnes po několika měsících odkladů a diskusí schválila speciální výsluhový příspěvek pro pracovníky a pracovnice z firmy Sokolovská uhelná, kteří přijdou kvůli útlumu těžby a spalování uhlí o práci. Podobný příspěvek vláda schválila už v roce 2016 pro zaměstnance povrchového velkolomu Československé armády, který ukončí těžbu v roce 2024, až narazí na platné těžební limity. V říjnu tohoto roku vláda obnovila příspěvek i pro zaměstnance společnosti OKD, která také plánuje konec těžby.
Nic mu přitom nebrání, aby se připojilo k současnému trendu v evropské energetice, kterým je rychlý odklon od uhlí a rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Nezávislý klimaticko-energetický think-thank Ember v pondělí 9. 11. 2020 zveřejnil studii, podle které bude česká elektrická síť v roce 2030 druhá nejšpinavější v Evropě. Vyplývá to z analýzy českého národního klimatického a energetického plánu, který ukazuje, že Česko má v navyšování podílu elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů nejnižší ambice z celé EU a zároveň počítá s významným podílem elektřiny vyrobené z uhlí i po roce 2030.
Fond spravedlivé transformace má pomoci uhelným regionům s odklonem od uhlí a s přechodem na bezemisní ekonomiku. Za účelem čerpání těchto prostředků má Česko připravit Plán územní spravedlivé transformace, který stanoví, na jaké projekty chce Česká republika evropské peníze čerpat. Vláda za tím účelem zřídila tzv. Transformační platformu, která má být klíčovým orgánem pro přípravu zmíněných plánů. V přímém rozporu s tím ale také posvětila seznam nahodile a narychlo vybraných projektů, z nichž velká část ani zdaleka neplní účel, za kterým byl Fond spravedlivé transformace zřízen.
Ministr Karel Havlíček minulý týden prohlásil, že by si představoval rok 2038 jako ideální datum odklonu od uhlí v ČR – stejné datum bylo schváleno v Německu. Ať už Uhelná komise rozhodne o roku 2038 jako o českém konci uhlí nebo ne, je pro nás zkušenost Německa s plánováním spravedlivé transformace energetiky oknem do blízké budoucnosti. Organizace E3G vydala publikaci, která analyzuje německou cestu ke stanovení datumu a způsobu odklonu od uhlí a spravedlivé transformace energetiky a představuje několik doporučení pro ostatní státy procházející stejným procesem.
Ve čtvrtek 15. října 2020 začíná jednání Evropské rady, na kterém budou lídři EU debatovat o klimatickém zákonu a klimatických cílech pro rok 2030. Ty by podle Evropská komise měly být navýšeny na 55 %, zatímco Evropský parlament minulý týden hlasoval pro 60% snížení emisí (oproti roku 1990). O konečné podobě nových cílů i celého klimatického zákona pak všechny tři orgány rozhodnou společně v rámci tzv. trialogu. Dohodu nejspíš budou komplikovat lídři států střední a východní Evropy, včetně českého premiéra. Více než 180 organizací reprezentujících občanskou společnost šesti zemí střední a východní Evropy včetně Česka proto minulý týden svým premiérům odeslalo výzvu, v níž žádají, aby evropské ambice v ochraně klimatu podpořili. Českého premiéra včera k témuž vyzvala také petice podepsaná šedesáti tisíci českými občany.
Ve středu 7. 10. 2020 byly zveřejněny výsledky úterního hlasování Evropského parlamentu o novém návrhu klimatického cíle pro Evropskou unii do roku 2030 v rámci Klimatického zákona. Svým hlasováním pro ambiciózní redukci emisí skleníkových plynů o minimálně 60 % oproti roku 1990 se Evropský parlament postavil za návrh svého výboru pro životní prostředí, který tento cíl odhlasoval již 10. září. Jde o mnohem vyšší cíl než je návrh na pouhou 55 % redukci emisí, který 16. září představila Evropská komise. O finálním výsledku však rozhodne až Evropská rada, která se má sejít již příští týden, a tzv. trialog - následné jednání mezi Radou, EP a komisí.
Přestože Evropská komise podpořila cíl, který není ve shodě s vědeckými doporučeními a nepomůže předejít katastrofálnímu oteplení, jde o významný posun oproti stávajícím závazkům. Evropská rada navíc kromě tohoto cíle bude ve svém konečném rozhodnutí brát v potaz i ten schválený Evropským parlamentem, jehož plénum bude 5. října hlasovat o návrhu svého výboru pro životní prostředí – o 60% redukci emisí do roku 2030. Ať už však bude ve hře 55 % nebo 60 % redukce emisí oproti roku 1990, vůči vyšším klimatickým ambicím lze očekávat rezistenci především od českého premiéra Andreje Babiše, který se spolu s místopředsedou české vlády Karlem Havlíčkem rychlejšímu postupu na cestě ke klimatické neutralitě hlasitě brání.
Evropský parlament dnes přijal návrh, který umožní využít peníze určené na obnovu uhelných regionů i k financování fosilního plynu. Zkomplikoval tím uhelným regionům cestu k sociálně a ekonomicky spravedlivému odklonu od uhlí a uvolnil cestu fosilnímu průmyslu.
Evropská unie vyčlenila na pomoc uhelným regionům celkem 17,5 miliardy EUR, které mají pomoci členským zemím připravit se na dnes už jistý konec doby uhelné. Peníze mají podpořit plány Zelené dohody především skrze řízenou pomoc pro obce a regiony, které budou snižováním emisí skleníkových plynů postiženy nejvíce. Čerpání Fondu je podmíněno zpracováním tzv. Územních plánů spravedlivé transformace (ÚPST), které musí být Komisí následně schváleny. Jedná se o “jízdní řády” jednotlivých států do roku 2030, které by měly řešit sociální, hospodářské a environmentální výzvy vyplývající ze závazku klimatické neutrality EU. Bez zpracovaných ÚPST nebudou moci státy z Fondu čerpat žádné dotace na projekty.
V pátek 17. července se uskuteční mimořádné zasedání Evropské rady, na kterém se hlavy států setkají, aby projednali a případně se rovnou dohodli na podobě rozpočtu EU pro příští období 2021–2027. Diskuze se povede jak o běžném dlouhodobém rozpočtu EU, který je navržen ve výši 1 074 miliard eur, tak o novém nástroji pro obnovu evropských ekonomik po pandemii COVID-19 ve výši 750 miliard eur.
CDE apelovalo v kontextu současných ekonomických opatření, kde exportní kreditní agentury reagují na krizi COVID, přičemž nesmí zapomínat na ekologická rizika spojená s klimatickou otázkou. Současná situace v kontextu krize COVID vede exportní agentury po celém světě k prosazování stimulačních opatření, která cílí vedle využití exportních příležitostí také na posílení světových ekonomik upadajících do krize. Bohužel taková opatření nemusí být dlouhodobě udržitelná, pokud nebudou zohledněna rizika spojená s neekologickými projekty. Kupříkladu podpora fosilních projektů není udržitelným řešením a zdánlivá ekonomická pozitiva s ním spojená jsou jak známo dávno vyvrácena - obrovské finanční riziko spojené s propadem fosilních společností v posledních letech a neméně pesimistickými očekáváními do budoucna.
Národní klimaticko-energetické plány (NKEP) členských států EU pro období 2021–2030 nejsou dostatečně ambiciózní, vyplývá to z analýzy Climate Action Network Europe. [1] Ta se zaměřila na finální podobu těchto plánů a zjistila, že nestačí na to, aby země splnily své závazky vyplývající z Pařížské dohody.
Evropská komise dokončuje úpravy dlouhodobého rozpočtu Evropské unie pro období 2021-2027, které mají řešit ekonomický šok způsobený pandemií COVID-19. V situaci nečekané recese představují rozpočet a investice EU na příštích 7 let klíčový nástroj pro řešení jak ekonomické, tak i klimatické krize. Některé obrysy plánu obnovy ekonomik byly představeny ve středu 13.5.2020.
Více než sto organizací sdružených v Klimatické koalici a Zeleném kruhu poslalo zástupcům vlády, Poslanecké sněmovny a Senátu společné stanovisko, v němž apelují na důsledné plnění klimatických závazků České republiky jako nezbytné součásti ekonomické obnovy po koronavirové pandemii. Obě platformy sdružující nevládní organizace zabývající se ochranou životního prostředí, lidskými právy či humanitární pomocí odmítají falešné dilema mezi řešením ekonomických následků koronavirové pandemie a hledáním cest z klimatické krize. Požadují, aby obě krize byly řešeny najednou. Sloužit k tomu mají nové investiční nástroje v rámci Zelené dohody pro Evropu, které nabízejí potřebný hospodářský stimul a zároveň příležitost k urychlené transformaci k nízkouhlíkové ekonomice.
Podle nejnovější analýzy čerpání evropských fondů v období 2014-2020 členské státy nedostatečně využívaly dostupné zdroje na podporu klimatických a energetických opatření. Neefektivní čerpání alokovaných finančních zdrojů z Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj způsobilo, že plánovaný přechod EU k nízkouhlíkové ekonomice se výrazně zpomalil. Česká republika do konce roku 2020 utratí méně než polovinu z celkové dostupné částky 2,095 miliardy EUR.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes představila návrh Klimatického zákona, který stanovuje závazný právní rámec pro dosažení uhlíkové neutrality Evropské unie do roku 2050. Od roku 2030 také posiluje pravomoc Evropské komise nastavovat cíle pro snižování emisí skleníkových plynů. Návrh však neřeší navýšení cíle pro snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030, tedy v rozhodujícím období, které lidstvu zbývá k omezení oteplení na 1,5 °C, a které je klíčové pro roli EU jako klimatického lídra na podzimních globálních jednáních s Čínou a na COP 26 ve Skotsku.
Centrum pro dopravu a energetiku hledá koordinátora/ku komunikace. Náplň práce bude sestávat částečně z práce na mezinárodním projektu zaměřeném na komunikaci o klimatické změně směrem k mladým lidem a částečně z koordinace komunikačních aktivit CDE.
Evropská komise dnes zveřejnila návrh nového finančního nástroje (Just Transition Mechanism – Mechanismus pro spravedlivou transformaci), který bude v rámci Zelené dohody pro Evropu fungovat jako dotační program pro investiční potřeby evropských regionů během přechodu na bezuhlíkovou ekonomiku. Finance mají podpořit energetickou transformaci a motivovat k zásadnímu snižování emisí v horizontu nejbližších let. a
