Komentář Veroniky Murzynové popisující případ dekarbonizace největšího dodavatele tepla pro Prahu, teplárny a elektrárny Mělník, která za peníze z Modernizačního fondu přechází ze spalování uhlí na spalování fosilního plynu. 

Veronika Murzynová v podcastu Euractivu rozebírá dekarbonizaci teplárenství v Česku a možnosti přechodu k obnovitelným zdrojům a inovativním technologiím. 

Komentář Veroniky Murzynové k financování dekarbonizace českého teplárenství ze zdrojů Modernizačního fondu. Více než polovina dosud rozdělených dotací z vládního programu HEAT míří projektům spoléhajících na fosilní plyn. 

"Česko v rámci Evropy dlouhodobě zaostává v rozvoji obnovitelných zdrojů a Lukáš Vlček má možnost pomoci tuto stagnaci ukončit,” říká Štěpán Vizi z Centra pro dopravu a energetiku v článku, který shrnuje hlavní výzvy nového ministra půrmyslu a obchodu. 

Shrnutí konference o stavu a budoucnosti českých energeticko-klimatických strategií organizované Centrem pro dopravu a energetiku.

Zuzana Vondrová z Centra pro dopravu a energetiku komentuje rozdělení financí z evropských fondů na projekty v českých uhelných regionech. „Posílení moderní udržitelné ekonomiky si představuji jako podporu místních malých a středních podnikatelů skrze projekty, které mají ideálně kladný, nebo alespoň neutrální vliv na klima a životní prostředí. (...) Naopak z principu nešťastné jsou projekty, které financují těžební společnosti v jejich aktivitách, jako je Sokolovská investiční a green development, nebo projekt Green Mine – revitalizace a resocializace lomu ČSA,“ uvádí. 

Česko odkládáním schválení emisních povolenek pro domácnosti škodí především samo sobě, shodují se experti. Nejistota může ovlivnit rozhodování firem. „Riskujeme, že Česko nebude atraktivním místem pro firmy, které chtějí investovat do inovací,“ říká Štěpán Vizi z Centra pro dopravu a energetiku. Pokud Česko povolenky neschválí, musí přijít s jinými nástroji k dosažení klimatické neutrality.

O hlavních výzvách automobilového průmyslu a o tom, jak bude naše silniční doprava vypadat za deset let, si redaktor Jan Kaliba povídal se zástupci a zástupkyněmi byznysu, politiky i odborné obce. Za Centrum pro dopravu a energetiku odpovídá expertka na klimatickou politiku Kateřina Davidová.

Vilém Janouš hovořil s expertkou Centra pro dopravu a energetiku Veronikou Murzynovou o dekarbonizaci českého teplárenství. Murzynová v článku argumentuje ve prospěch přechodu z uhlí na obnovitelné zdroje a vysvětluje, proč je přechodné využití fosilního plynu neefektivní. Článek vyšel také v tištěném Deníku.

Zuzana Vondrová byla jednou z hostek podcastu Člověka v tísni Hlasy proměny na Českém rozhlase Plus, kde promluvila mimo jiné o využívání financí z Fondu spravedlivé transformace.

Expert na klimatickou politiku Štěpán Vizi v pátém dílu podcastu Alarmu #Heatwave komentuje novou studii CAN Europe o přínosech klimatických opatření pro veřejný rozpočet. "Česko je jednou ze zemí, kde se nejvíc vyplatí investovat do úspory energie – každá koruna, kterou do toho investujeme, se nám vrátí 3,6krát,“ uvádí mimo jiné.

Komentář Štěpána Viziho k nové energetické koncepci: V souvislosti se zelenou transformací často slýcháme, kolik nás taková proměna energetiky, potažmo dalších odvětví, bude stát. Můžeme si ji vůbec dovolit? A kdo ji zaplatí? Už méně pozornosti věnujeme druhé stránce rovnice: co za tuto cenu vůbec dostaneme? Právě v tom přitom tkví hlavní smysl celé transformace.

Vláda přerušila projednávání novely, která se zabývá rozdělováním výnosů z emisních povolenek. Podle návrhu, který vychází z unijní směrnice, má stát všechny příjmy používat na opatření, která budou snižovat nebo kompenzovat důsledky změn klimatu. Očekává se, že výnos z povolenek bude letos kolem 40 miliard. Ve Studiu ČT24 situaci komentuje ředitalka Centra pro dopravu a energetiku Barbora Urbanová.

Vstřícnější postoj státu k oboru obnovitelných zdrojů energie a naplánovaní cesty k rychlejšímu, avšak bezpečnému odklonu od spalování uhlí. Takové jsou nejčastější připomínky, které se objevily během meziresortního připomínkového řízení k návrhu Státní energetické koncepce (SEK) z dílny ministerstva průmyslu a obchodu. Některé úřady a ekologické organizace daly najevo skepsi k vládním plánům na stavbu až čtyř nových jaderných bloků.

Majitel skupiny Sev.en Energy Pavel Tykač se výroky o uzavření uhelných elektráren snaží vyděsit politiky a získat peníze za to, že elektrárny nezavře, uvedla čtveřice ekologických organizací. Vzhledem k poklesu cen emisních povolenek podle nich rychlý krach uhelných zdrojů nehrozí. 

Klimatická změna se ve velkém řeší na evropské úrovni, úspěch ale nepřijde bez podpory odspodu. V Česku stojí největší výzvy před uhelnými regiony, zvládnout jim je pomáhají i evropské fondy. Co přesně tyto regiony čeká a jak se jim daří měnit, v podcastu Aktuálně.cz komentuje Zuzana Vondrová z Centra pro dopravu a energetiku.

Administrativa Joa Bidena rozhodla o pozastavení výstavby nové infrastruktury zemního plynu z ekonomických důvodů, ale i kvůli plnění klimatických závazků. Pro českou vládu je plyn nadále mostem k jaderné budoucnosti země. Situaci v Česku komentuje expert CDE Štěpán Vizi.

Evropská unie oznámila klimatický cíl pro rok 2040: snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti úrovni roku 1990. Nudně znějící informace skrývá výbušný obsah.

Evropská komise prohlubuje dlouhodobou globální snahu o snižování emisí skleníkových plynů, které jsou primární příčinou růstu průměrné globální teploty.

ím více a rychleji Evropa nasype peníze do různých zelených opatření, od budování obnovitelných zdrojů po zateplování domů, tím více na tom vydělá. Nebo méně nadneseně, ušetří si budoucí náklady, které se s neřešením klimatické změny nevyhnutelně pojí. Vyplývá to z nové mezinárodní studie, na které se z Česka podílelo Centrum pro dopravu a energetiku.

Zelená transformace Evropy včetně Česka je a bude drahá, ukazují unijní propočty i cenovky opatření. Pokud ji ale nepodnikneme, bude nás to stát ještě víc, a čím víc ji urychlíme, tím víc ušetříme, dodává nová mezinárodní studie Investice do budoucnosti.

Rychlé snižování emisí je pro Česko finančně výhodné. Jen do roku 2030 může ušetřit 440 miliard korun, vyčísluje nová mezinárodní studie.

Přeprava zemního plynu přes oceán do Česka produkuje více než 100násobek emisí oproti přepravě uhlí. Komentuje odbornice CDE Veronika Murzynová.

Platforma pro sociálně-ekologickou transformaci Re-set a Centrum pro dopravu a energetiku zveřejnili analýzu energetické krize roku 2022 ukazující na zásadní roli fosilních miliardářů.

Moravskoslezský kraj se po konci uhlí chce zaměřit na rozvoj výzkumu, vědy a vzdělávání. 19 miliard z Fondu spravedlivé transformace však zdaleka nestačí na to, aby vykompenzoval dekády těžby a důsledky nespravedlivé privatizace.

Česko čeká příští rok schvalování řady strategických dokumentů, které ovlivní nastavení energetické a klimatické politiky země na dlouhé roky dopředu. Nevládní organizace volají po tom, aby byla stanovena jasná strategie a kroky, jak země dosáhne klimatické neutrality. V anketě Ekonews.cz odpovídá ředitelka CDE Barbora Urbanová.

Redakce Obnovitelně.cz přináší shrnutí přínosů Fondu spravedlivé transformace pro uhelné regiony. Komentuje odbornice CDE Zuzana Vondrová.

Česko dostalo možnost obnovit svou ekonomiku s pomocí speciální podpory z Evropské unie. Finance by měly mimo jiné podpořit zelenou transformaci země. Expertka CDE Eva Mariničová však upozorňuje, že české ambice nejsou vysoké.

V Dubaji vznikla historická globální politická dohoda. Vůbec poprvé mluví o odchodu od využívání fosilních paliv. 

Příběhy klimatické změny #6 s analytičkou Kateřinou Davidovou o klimatické konferenci OSN COP28 v Dubaji, dotování fosilních paliv v Česku a hledání sociálně spravedlivého přechodu na čisté energie

Komentář Kateřiny Davidové ke klimatické konferenci COP28 a dotování fosilních paliv. 

Jak se Ústeckému kraji daří rozdělování evropských dotací z Fondu spravedlivé transformace? V rozhovoru odpovídá radní Ústeckého kraje pro Fond spravedlivé transformace Iva Dvořáková (ODS) a expertka na spravedlivou transformaci Centra pro dopravu a energetiku Zuzana Vondrová.

Komentář Štěpána Vizi k návrhu nového Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu.

Rozhovor Martiny Patočkové se Zuzanou Vondrovou o efektivitě využívání dotací z Fondu spravedlivé transformace, určených k rozvoji uhelných regionů. 

Komentář Evy Mariničové k aktualizaci Národního plánu obnovy.

Kateřina Davidová o vývoji energetické a klimatické politiky v posledním roce, definovaném ruskou válkou na Ukrajině, energetickou krizí a rostoucí inflací.

Rozhovor se Zuzanou Vondrovou z Centra pro dopravu a energetiku o energetické chudobě, přechodu na obnovitelné zdroje a zelené transformaci.

V EU se poslední dobou často diskutuje o kritických nerostných surovinách či strategické autonomii. Česko se díky rozsáhlým zásobám lithia možná brzy ocitne v centru dění, píše Kateřina Davidová.

O téměř 200 miliardách korun v rámci navýšení Národního plánu obnovy rozhoduje česká vláda za zavřenými dveřmi a bez participace veřejnosti, píše Eva Mariničová. Směřovat přitom mohou i do velkých fosilních projektů.

Prezident Petr Pavel chce přispět k tomu, aby se debata o ochraně životního prostředí stala věcnou a oproštěnou od emocí. Řekl to na setkání se zástupci neziskových organizací působících v oblasti životního prostředí, jehož se za Centrum pro dopravu a energetiku účastnila Zuzana Vondrová. 

Kateřina Davidová vysvětluje v rozhovoru zavedení tzv. uhlíkového cla. 

Komentář Štěpána Vizi k energetické transformaci v Česku. 

Evropa se musí vzpamatovat a rychle reagovat. A Česko s ní. Tak Kateřina Davidová z Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM a Centra pro dopravu a energetiku komentuje dosud nevídané dotace USA na podporu zeleného průmyslu.

Barbora Urbanová připojuje svůj komentář k tématu zavedení uhlíkového cla. 

Kateřina Davidová se vyjadřuje k plánům Evropské komise na rychlejší schvalování a financování zelených projektů.

Program Nová zelená úsporám Light, který míří na nízkopříjmové skupiny obyvatel, je vítaným krokem v řešení energetické chudoby, píše Eva Mariničová. Zároveň je potřeba, aby na něj navázala další cílená podpora.

Reforma trhu s emisními povolenkami Evropské unie je podle Barbory Urbanové úspěchem českého předsednictví. Je ale také potřeba kriticky se stavět k tomu, že i nadále bude průmysl dostávat velkou část povolenek zdarma. Uvedla to v pořadu Pro a proti, kde povolenky komentuje spolu s Janem Tůmou z Ministerstva životního prostředí.

Štěpán Vizi píše komentář o transformaci energetiky v Česku. 

Veronika Murzynová přidává svůj komentář týkající se českého přístupu k iniciativě REPowerEU, reagující na energetickou krizi způsobenou ruským vpádem na Ukrajinu. Kritizuje v něm záměr investovat do fosilních projektů, které nejsou dlouhodobým řešením. 

Šimon Batík píše o možnostech snižování emisí metanu a dalších skleníkových plynů. 

Komentář Zuzany Vondrové o čerpání peněz EU určených k zelené transformaci českých uhelných regionů. "Česká republika přistupuje ke konci uhlí, jeho příležitostem i dopadům stále značně roztržitě. Evropské peníze na spravedlivou transformaci sice utratit chceme, ovšem skutečné potřeby lidí žijících v těchto krajích se stále opomíjejí," píše.

Komentář Evy Mariničové k novému programu Ministerstva životního prostředí Nová zelená úsporám Light. "Kvitujeme snahu ministerstva zacílit pomoc na nízkopříjmové skupiny obyvatel," píše. "Zároveň by stát neměl zapomenout na komplexní energetické renovace domů nízkopříjmových skupin obyvatel, na které není tato podpora vyčleněna."

Veronika Murzynová pro Hospodářské noviny píše o nutnosti opustit fosilní paliva a navrhuje možné cesty ven z evropské energetické krize.

Kateřina Davidová byla hostkou podcastu Bruselské chlebíčky na Českém rozhlase Radiožurnál. Hovoří o evropských regulacích trhu s elektřinou, německém odchodu od jádra nebo o tom, co navrhovaná řešení znamenají v praxi. 

Eva Mariničová byla jednou z hostek pořadu Téma dne Českého rozhlasu Plus. Diskutovalo se o energetické transformaci Česka, vysokých cenách energií i nedostatku nástrojů místních samospráv, jak situaci řešit.

Kateřina Davidová doplnila svůj komentář k tématu hlučnosti elektromobilů a budoucnosti automobilové dopravy v Česku.

Komentář Štěpána Viziho: Válka na Ukrajině, stoupající ceny energií, rekordní horka a sucha i rozsáhlé požáry. Evropa a s ní Česko dnes čelí bezpečnostní, energetické, sociální a klimatické krizi zároveň a musí hledat cesty, jak všechny tyto krize také zároveň řešit.

Komentář Šimona Batíka: Europoslanci schválili návrh Evropské komise na zařazení jádra a plynu mezi udržitelné zdroje energie v rámci taxonomie zelených investic. Přestože v českých médiích najdeme zejména chvalozpěvy hlásající „výhru“ pro Česko a Evropu, dopady tohoto rozhodnutí nejsou pro veřejnost jednoznačně pozitivní. Zejména v případě plynu se jedná spíše o úspěšný nátlak ruských lobbistických skupin a výhru německé diplomacie, která spojila síly s francouzskou jadernou lobby.

Evropská komise přišla ve středu s plánem na to, jak přečkat zimu v případě nedostatku ruského plynu. "Připravujeme se na nejhorší a doufáme v nejlepší," uvedla k návrhu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Experti na energetiku, které oslovil deník Aktuálně.cz, se domnívají, že plán spotřebu sníží. Dlouhodobé řešení závislosti na ruském plynu ale vidí jinde.

Proměna ekonomiky uhelných regionů je příležitostí, jak zlepšit život na Ústecku. Může zajistit kvalitní pracovní místa, nabídnout perspektivu mladým a vdechnout kraji novou sílu. Otázkou je, jak bude vypadat ve skutečnosti. A kdo na ní vydělá? Budoucnost je otevřená, ale přeje připraveným.

Osmnáct let od vstupu do Evropské unie se Česko podruhé ujímá předsednické role v Radě EU. Premiér Petr Fiala (ODS) to s nadsázkou přirovnal ke zkoušce dospělosti. Předsednický stát ovšem nemůže být jen nezkušeným maturantem a Česko by se mělo chovat spíše jako krizový manažer. 

Česko se 1. července ujímá předsednictví v Radě EU. Na stole mu na poslední chvíli přistál zásadní klimatický balíček Fit for 55, který se týká například zákazu prodeje nových aut se spalovacími motory od roku 2035 nebo rozšíření systému emisních povolenek i na budovy a silniční dopravu. Finální dohoda balíčku s europoslanci a Komisí je nyní v českých rukou. 

Konec uhlí se blíží. Už za dva roky mají skončit s těžbou i na velkolomu Československé armády (ČSA) na Mostecku. Podle ekologů ale od těžařů ze Severní energetické ze skupiny Sev.en Energy dosud nemá báňský úřad částku, vázanou k rekultivacím potěžební krajiny v Česku. 

Výsledky jednání unijních ministrů a ministryň životního prostředí oslabilo klimatickou legislativu vyplývající z loňských návrhů Evropské komise (Fit for 55). Schválení pozdějšího nástupu Sociálního klimatického fondu a snížení peněz v něm z 72 miliard eur na 59 miliard eur by byla chyba, uvedla Klimatická koalice. Ta je kritická i ke shodě ministrů a ministryň ohledně reformy trhu s emisními povolenkami.

Podle stanoviska sdružení Klimatická koalice a Centrum pro dopravu a energetiku také evropští ministři a ministryně životního prostředí (po Evropském parlamentu) v podstatě rezignují na cíl omezit nárůst globální teploty na 1,5 °C. Nejnovější jednání Rady pro životní prostředí v Lucemburku totiž nedokázalo posílit jednotlivé části klimatické legislativy Fit for 55 a přiblížit ji tomuto cíli z Pařížské dohody. Původní a nedostatečné návrhy Evropské komise z července 2021 naopak ještě oslabilo.

Podle předpovědí by do roku 2035 mělo být půl milionu aut v Česku na elektřinu. Zbytek prý budou tvořit starší auta se spalovacími motory. Ve zpravodajství TV Nova komentuje Kateřina Davidová.

Výsledky jednání unijních ministrů a ministryň životního prostředí oslabily klimatickou legislativu vyplývající z loňských návrhů Evropské komise (Fit for 55), uvedla dnes v tiskové zprávě Klimatická koalice, která sdružuje ekologické organizace v Česku. Naopak automobilky ocenily kompromis ohledně zákazu projede nových automobilů se spalovacím motorem. 

Letecká doprava má problém. Po útlumu za covidu sice zažívá boom, z hlediska dopadů na klima však další růst počtu letů pokračovat nemůže. Evropa se vydává cestou rozšíření emisních povolenek na všechny lety z jejího území. Letenky mohou zdražit, peníze se ale mají využít na kompenzace a alternativní řešení.

Systém emisních povolenek má tlačit firmy automaticky k tomu, aby přecházely na bezemisní výrobu. A zatímco energetika už pod tlakem je, průmysl zatím dostával bezplatné emisní povolenky. Tento týden Evropský parlament schválil návrh, podle něhož má bezplatné přidělování povolenek postupně skončit v letech 2027 až 2032.

Článek shrnuje aktuální vývoj ohledně Zelené dohody pro Evropu s důrazem na ty části, které se budou nejvíce dotýkat socio-ekonomických oblastí. Text argumentuje, že Zelená dohoda pro Evropu může být cestou k sociálně spravedlivé transformaci na nízkoemisní ekonomiku, EU ale musí začít dodržovat princip „znečišťovatel platí“ a přestat rozdávat povolenky zdarma velkému průmyslu. 

Evropský parlament dnes na druhý pokus schválil svou pozici k reformě systému emisních povolenek, na níž se nezvykle rozdělení zákonodárci neshodli na předchozí červnové schůzi. Podle odsouhlaseného návrhu má bezplatné přidělování povolenek postupně skončit v letech 2027 až 2032. Poslanci se shodli také na parametrech dvou dalších úzce souvisejících norem, zavedení takzvaného uhlíkového cla a vytvoření sociálně klimatického fondu. O konečném znění reformy budou europoslanci od podzimu vyjednávat s členskými státy, jejichž pozici bude koordinovat české předsednictví.

Česko by za svého předsednictví Radě EU mělo usilovat o rychlejší rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE), větší energetické úspory či výraznější ochranu klimatu a přírody. Vyplývá to z aktuálního dopisu, které české a zahraniční ekologické a lidskoprávní organizace adresovaly českému premiérovi Petru Fialovi (ODS). 

The partnership principle, which requires the broad involvement of the public and other stakeholders, is fundamental for achieving a truly just transition. The quality of EU programmes and projects is often severely diminished in many regions across Europe that are undergoing major transformations without any real and meaningful involvement from local citizens and organisations. Interview with Zuzana Vondrová.

Dva klíčové výbory Evropského parlamentu minulý týden odmítly návrh taxonomie EU. Konkrétně jim vadí, že mezi udržitelnými zdroji mají být i jádro a zemní plyn. Pokud na červencovém plénu odmítne taxonomii většina europoslanců, celý proces rozřazování byznysových činností by se vrátil na začátek.

Pravidla evropské dotační podpory pro obnovitelnou energetiku jsou nastavena špatně: přihrávají zbytečné dotace velkým, zatímco obcím připadnou jen drobky. A podpora společenství vlastníků se teprve začíná formovat — jen díky tlaku z EU.

Fialova vláda obdržela dopis, ve kterém Evropská komise kritizuje český plán spravedlivé transformace. Některé z navržených projektů nesplňují unijní požadavky, navíc zvýhodňují velké hráče. Ohroženy jsou dotace ve výši desítek miliard.

Celý energetický segment se výrazně mění. I přes válku na Ukrajině se odklonu od fosilních paliv dříve nebo později nevyhneme. Dlouhodobě nedává smysl dotovat drahé energie, ale snižovat závislosti zranitelných domácností na fosilních palivech. Systémovým řešením je proto vytvoření dotačního programu zaměřeného na zvyšování energetické účinnosti a instalaci obnovitelných zdrojů v domácnostech zranitelných zákazníků a dalších nízkopříjmových domácnostech.

Moderátorky ze skupiny KultiVary se ve druhém dílu podcastu Slyšíš Západ věnovali spravedlivé transformaci. Na jejich otázky kolem odklonu od uhlí odpovídala Zuzana Vondrová.

Evropa má zmatek v zelených pravidlech. Evropský účetní dvůr jí vyčetl, že o 72 miliard eur nadhodnotila částku, kterou přispěla na zelené projekty ze svých strukturálních fondů. Ve stejných problémech je i Česko, jak ukázala analýza Centra pro dopravu a energetiku.

Komentář Evy Mariničové: Česká republika v následujících letech dostane bezprecedentní balík peněz z Evropské unie. Tyto peníze je potřeba vynaložit účelně a skutečně podporovat projekty směřující na ochranu klimatu. Zatím se tak ovšem neděje.

Pětina z peněz, které Česká republika získala v předchozím programovém období z evropských fondů, měla putovat na klimatická opatření.  Podle analýzy provedené Centrem pro dopravu a energetiku ale šlo pouze o 12,7 procenta. Chybí především větší podpora obnovitelných zdrojů. Jejich podíl se za poslední roky takřka nezměnil a Česko patří podle dat think thanku Ember v EU v tomto směru na chvost po boku Bulharska a Rumunska.

Podle zprávy Centra pro dopravu a energetiku nesplnila Evropská unie svůj vlastní závazek, že 20 % prostředků v rámci rozpočtu na roky 2014–2020 půjde na klimatická opatření. Takový je závěr zvláštní zprávy Evropského účetního dvora [1], která byla zveřejněna v pondělí. Evropská komise přitom oznámila, že uvedený cíl splnila a na opatření spojená s klimatem bylo vynaloženo 216 miliard eur. Auditoři však zjistili, že tato částka je minimálně o 72 miliard eur nadhodnocená.

Česká republika nesplnila při čerpání z evropských strukturálních a investičních fondů požadavky na zelené investice. Na klimatická opatření mělo v rámci dobíhajícího programového období 2014–2020 putovat 20 % financí. V Česku to bylo pouhých 12,7 %. Chybí větší podpora obnovitelných zdrojů. To jsou závěry nové analýzy, kterou vypracovalo Centrum pro dopravu a energetiku (CDE) ve spolupráci s datovým expertem Petrem Bouchalem.

Obchodníci, kteří nevyužívají svou rezervovanou kapacitu v plynových zásobnících v požadovaném minimálním množství, o část své kapacity mohou přijít. Počítá s tím novela energetického zákona, kterou schválila vláda. Ekologické organizace Hnutí Duha, Greenpeace a Centrum pro dopravu a energetiku dnes v tiskové zprávě uvedly, že novela nereaguje na energetickou krizi dostatečně. 

Kateřina Davidová v reportáži TV Nova o obnovitelných zdrojích energie.

Česko řeší, jak co nejrychleji nahradit plyn z Ruska. Stoupá zájem o energetické úspory, tepelná čerpadla a obnovitelné zdroje. Potvrzuje to i nový výzkum veřejného mínění, který si zadalo Hnutí Duha. Uhlí chtějí naopak Češi opouštět. Řešením může být komunitní energetika, brzdí ji však chybějící energetický zákon, popisují starostové své zkušenosti.

Komentář Jany Maussen a Dobroslavy Sehnalové: Státní pojišťovna EGAP zaštítila dvoumiliardovou půjčku z veřejných peněz pro společnost Greensil. Navzdory korupční aféře, jež se firmy silně dotýkala. Celá kauza ukazuje na loajalitu, s níž stát k velkým hráčům přistupuje.

Dosavadní plány Evropské komise na nahrazení ruských fosilních paliv jsou promarněnou příležitostí — namísto dostupných, ekologicky i sociálně vhodných alternativ se shání jiný fosilní plyn u jiných represivních režimů: v zájmu korporací.

Už téměř rok trvá energetická krize, která se od útoku Ruska na Ukrajinu ještě prohloubila. Ceny plynu a elektřiny tak vystřelily do výšek, které si donedávna málokdo uměl představit. I jižní Morava proto tlačí na zásadní transformaci přístupu v oblasti hospodaření s energiemi.

Komentář Šimona Batíka: Rostoucí ceny fosilních paliv, zejména zemního plynu, vrhají množství lidí do energetické chudoby a zároveň je ohrožena energetická bezpečnost Evropy kvůli možnému zastavení dodávek plynu z Ruska. Stavba nových plynovodů a LNG terminálů, ke které se v této situaci řada států uchyluje, ale není řešení.

V Olomouci skončila minulý týden dvoudenní konference zaměřená na teplárenství – Dny teplárenství a energetiky. Přednášky se kromě problematiky a budoucnosti teplárenství věnovaly také související energetice a odpadovému hospodářství. Podstatou energetické komunity je, že dosavadní odběratelé energií, jako jsou například domácnosti nebo obce, se sami stávají výrobci a prodejci a energie poté sdílí mezi sebou. Přebytky mohou odprodat do sítě.

Komunitní energetika se může Česku vyplatit, stačí prolomit stávající nevůli změnit zavedený systém. Vláda by její rozvoj měla podpořit zavedením provozní podpory, říká Tomáš Jagoš v rozhovoru pro EURACTIV.cz. Rozhovor se uskutečnil při příležitosti představení nové studie EGÚ Brno, kterou si nechalo zpracovat Hnutí DUHA, Centrum pro dopravu a energetiku a Frank Bold Society. 

České republice může k energetické nezávislosti a odklonu od dovozu ruských fosilních paliv pomoci mimo jiné komunální energetika. Ukázala to studie expertní skupiny EGÚ Brno, kterou si zadaly Centrum pro dopravu a energetiku, Hnutí Duha a společnost Fank Bold. 

Ve výrobě elektřiny může v Česku vyrůst nový silný hráč, který bude konkurovat i skupinám ČEZ, EPH a Sev.en Energy. Tímto novým konkurentem bude komunitní energetika v majetku obcí a domácností. 

Jedním z dlouhodobých řešení energetické krize a cestou k nezávislosti Česka na ruském plynu může být lokální výroba tepla a elektřiny v obecních či bytových družstvech, tedy komunitní energetika. 

Komentář Šimona Batíka: Evropská unie se dlouho spoléhala na dodávky energetických surovin z Ruska. Vlastní zdroje již téměř vyčerpala. Ruská agrese nyní překresluje energetickou mapu Evropy a nutí nás se hlouběji zamýšlet nad naší závislostí na dodávkách fosilních paliv.

Kateřina Davidová v pořadu Ranní Plus popisuje, jaká je pozice nové české vlády, premiéra a nové ministryně životního prostředí ke klimaticko-energetickému balíčku Fit for 55. 

Tato epizoda podcastu 2050 by se dala považovat za případovou studii toho, jak na konkrétního vlastníka lesa dopadla kůrovcová kalamita, jak se nyní snaží les obnovit a jak se mu to daří.

Do proměny Ústeckého kraje by se mohlo zapojit až 15 tvůrčích center. Ta poskytnou zázemí a poradenství lidem z kreativního a kulturního odvětví. Cílem projektu je podpořit místní kreativce, zabránit odlivu mladých lidí a pomoci kraji s přeměnou v rámci odklonu od uhlí. Finanční podporu chtějí autoři získat z evropských dotací.
 

V dětství znal Ústí nad Labem jen z dokumentárních filmů o špinavém průmyslovém severu. Že by zde jednou mohl žít, ho ani nenapadlo. Město si však Aleše Loziaka získalo. Dává mu možnost být součástí pozitivní změny. Tu se snaží realizovat také skrze projekt kreativních center. Finance by mohl poskytnout Fond spravedlivé transformace.

Komentář Jany Maussen a Dobroslavy Sehnalové: Inflace. To je téma, které dnes zajímá každého. Zdražuje elektřina, bydlení, zboží i služby. Nadměrné výdaje státu jsou jedním z viníků. Zatímco o některých výdajových položkách státního rozpočtu se nahlas diskutuje, jiné jsou veřejnosti skryté. Například státní pomoc velkým exportním firmám z programu COVID Plus. Jde přitom o miliardy korun.
 

Richard Brabec (ANO) je nejdéle sloužícím ministrem životního prostředí. Za uplynulých sedm let ovlivňoval hospodaření země s odpady, jak umíme zadržovat vodu v krajině, nebo kdy se Česko odkloní od uhlí. Vliv měl ale i na fungování České inspekce životního prostředí, na kterou se snáší kritika kvůli kauze otravy řeky Bečvy.

Janov na Mostecku, místo plné života a talentovaných lidí. Tak vzpomíná na své dětství, které prožil v dnes nechvalně proslulém litvínovském sídlišti, místní rodák a politik Petr Globočník. Do jedné z největších vyloučených lokalit v Česku se v blízké době chystá nastěhovat zpět i se svou rodinou. V textu přibližujeme jeho práci i postoj ke spravedlivé transformaci Litvínova.

V další epizodě klimatického podcastu 2050 se zaměřujeme na to, jaké emise vznikají během výroby v průmyslu. Chcete příklad? Výroba cementu, během které se uvolňuje oxid uhličitý.

Ekologové považují konferenci OSN o změně klimatu, která skončila o víkendu v Glasgow, za promarněnou šanci. Navzdory dílčím úspěchům podle nich příliš nezlepšila vyhlídky světa, uvedla v tiskové zprávě Klimatická koalice.

Czechia has to phase out coal as soon as possible to meet European climate goals. However, the transition to a green economy is still far from becoming a reality.

Důležitější než samotný termín konce uhlí v Česku je průběh tohoto odklonu. Měli bychom se zajímat o to, jak se ČR hodlá postavit k řešení socioekonomických dopadů v uhelných regionech, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Zuzana Vondrová. Jen tři procenta lidí ví, co je to spravedlivá transformace, což je skutečně málo, dodává.

„Mají příliš krátký dojezd.“ „Není pro ně vytvořená infrastruktura.“ To jsou nejčastější argumenty, které lze v souvislosti s elektromobily slyšet. Jak obstojí ve srovnání s aktuálními studiemi i životním stylem českých řidičů? Dozvíte se v pátém dílu podcastu 2050.

Na krajinu máme poměrně velké nároky. Kromě toho, že využíváme její produkční funkci, potřebujeme, aby byla také zdravá a pomáhala nám pohlcovat skleníkové plyny. Čtvrtý díl podcastu 2050.

Komentář Jitky Martínkové z Klimatické koalice: Končící vláda Andreje Babiše klimatické priority v podstatě ignorovala. Nevyužili jsme příležitosti, které nabízí podpora z EU, a tak stále vězíme v minulosti. Příští vláda má šanci stát se prvním kabinetem, který vezme klima vážně.

Ve třetí epizodě podcastu 2050 navazujeme na epizodu o energetice. Zaměříme se totiž na sektor, ve kterém se velké množství vyrobené energie spotřebuje - tedy na to, jak v Česku stavíme a jak provozujeme naše bydlení.

Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský kraj, v Německu pak hlavně Porýní a Lužice. To jsou regiony, na které odklon od uhlí dopadne nejsilněji. Jak by měla vypadat obnova krajiny po ukončení těžby? A jak zajistit, aby byl přechod k udržitelnější energetice sociálně spravedlivý? Odpovídá Zuzana Vondrová v pořadu Karbon (CZ) na Českém rozhlase.

Jakým směrem se může česká energetika vydat, abychom do třiceti let vyráběli jen takovou elektřinu, která klimatickou změnu dál neprohlubuje? Dozvíte se v druhé epizodě podcastu 2050.

O změnách klimatu konstruktivně, realisticky a bez deprese. Nový podcast 2050 o cestě k budoucnosti, v níž nám nepoteče do bot přináší Fakta o klimatu ve spolupráci s Asociací pro mezinárodní otázky, Učenou společností České republiky a Centrem pro dopravu a energetiku. Moderují Petr Holík a Vendula Svobodová.

Živý vstup Kateřiny Davidové ve vysílání Českého rozhlasu Radiožurnálu k tématu Česko-polských jednání o dole Turów.

„Zelenou dohodu vnímáme jako velkou výzvu a příležitost zásadně přenastavit dosavadní způsob života ve všech směrech, změnit svůj způsob myšlení,“ řekla ředitelka Aliance pro odpovědné podnikaní Daniela Němcová. Co tedy vlastně znamená ona často zmiňovaná Zelená dohoda. Máme ji vnímat jako příležitost, nebo snad hrozbu?

V Česku by se měl připravovat klimatický zákon a budoucí vláda by měla jasně vyjádřit, že řešení změny klimatu je pro ni prioritou. Na semináři Volby a klima: Co by měla dělat nová vláda?, které spolupořádalo Centrum pro dopravu a energetiku, to uvedla právnička Hana Müllerová. Klimatické zákony podle ní pomáhají definovat cíle v ochraně klimatu i cestu k jejich dosažení. Müllerová působí v Ústavu státu a práva AV. Specializuje se na právo životního prostředí a klimatické právo.

Tři české kraje dostanou z unijního Fondu pro spravedlivou transformaci celkem desítky miliard korun. Bude se jednat o peníze, které mají třem českým uhelným regionům (Ústeckému, Karlovarskému a Moravskoslezskému) pomoci s odklonem od uhlí a těžkého průmyslu, na němž byly závislé. Na výběr projektů se ale snáší kritika. Důvodem je údajná netransparentnost a časový pres.

Mezi strategickými projekty bojujícími o peníze z Fondu pro spravedlivou transformaci chybí ty od menších podniků i kreativní hub. Přednost dostali velcí průmysloví hráči, pro ostatní budou výzvy.

Nezisková organizace Centrum pro dopravu a energetiku (CDE) a Hnutí Duha kritizují Dohodu o partnerství, podle níž má být pro Česko rozděleno 550 miliard korun z evropských fondů přes operační programy pro období 2021 - 2027. Dokument je zastaralý a nezohledňuje vyšší evropské cíle ohledně snižování emisí, sdělily. 

Pravidelný newsletter magazínu Finmag přináší informaci o podcastu 2050 od Fakt o klimatu, Asociace pro mezinárodní otázky, Učené společnosti a Centra pro dopravu a energetiku.

Česko se chystá rozdělit 41 miliard určených na přeměnu uhelných regionů: Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje. Problémy spojené s Plánem spravedlivé územní transformace popisuje v Událostech ČT Zuzana Vondrová.

Jak může Česká republika přejít od energetiky v područí uhlobaronů směrem k energetickému systému, který by lépe sloužil lidem, planetě, i české demokracii?

Komentář Jany Maussen a Slávky Sehnalové: Stát zřídil mnoho programů, jejichž cílem je pomoci osobám a firmám postiženým pandemií covidu-19. Často se můžeme dočíst, jak malý živnostník nebo firma zneužil covidové pomoci. O tom, jak covidové pomoci zneužívají velcí hráči, se ale už píše méně. Podívaly jsme se tedy na program COVID Plus určený právě velkým exportérům, který vláda umístila pod křídla státní pojišťovny EGAP. Autorky upozorňují na přetrvávající dvojí standardy v přístupu k postcovidové podpoře malých a velkých podnikům a popisují, jak dopadlo jejich pátrání po penězích pro známou ostravskou huť.

Boj o miliardy z Fondu pro spravedlivou transformaci je v poločase. Největší šanci má 11 projektů. Včetně moderní stavby, kde mají experti udávat takt proměně uhelného regionu.

Jak moc přispívá Česko a Německo ke klimatické krizi? A jak je na tom Evropa ve srovnání s Asií nebo Afrikou? Jsme opravdu tak šetrní, jak si myslíme? I o tom bude řeč ve čtvrtém dílu podcastu Karbon. 

Evropská komise představila opatření, kterými chce zpomalit klimatickou krizi. Do roku 2030 by měly členské země vypouštět mnohem méně skleníkových plynů. Víc elektřiny by se mělo vyrábět z obnovitelných zdrojů, naopak omezit chce Evropská komise prodej nových aut na benzinový nebo naftový pohon. Co to bude znamenat pro české spotřebitele, firmy a životní prostředí? Pozvání přijali Luděk Niedermayer, poslanec Evropského parlamentu za TOP 09 a Kateřina Davidová, expertka na otázky spojené se změnami klimatu a přechodem na nízkouhlíkovou ekonomiku z Centra pro dopravu a energetiku. 

Jak moc přispívá Česko a Německo ke klimatické krizi? A jak je na tom Evropa ve srovnání s Asií nebo Afrikou? Jsme opravdu tak šetrní, jak si myslíme? I o tom bude řeč ve čtvrtém dílu našeho podcastu. A zamyslíme se také nad tím, jak může Evropa přispět k řešení tak globálního problému, jakým je klimatická krize. Našimi hosty jsou tentokrát Tessa Schiefer z New Climate Institute, Lenka Suchá z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd a Tomáš Jungwirth, který působí jako analytik v Asociaci pro mezinárodní otázky a současně i v Centru pro dopravu a energetiku.

Evropská komise představila klimatický balíček Fit for 55, součástí je i přechod k bezemisním automobilům. Od roku 2035 by se neměla vyrábět a prodávat nová auta se spalovacími motory. „Chceme-li zabránit zhoršování klimatické krize, musíme dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality. Z tohoto hlediska je plán správný a nevyhnutelný,“ tvrdí Kateřina Davidová z nevládního Centra pro dopravu a energetiku. Šéf sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl s návrhy nesouhlasí.

Evropská komise představila balíček opatření k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050, jedním z nejzásadnějších kroků je zákaz prodeje aut na benzin či naftu od roku 2035. „Je to logický důsledek, automobilky s tím počítaly,“ komentoval změny analytik Tomáš Jungwirth v pondělním Rozstřelu. Přesto unijní země podle něj čeká dlouhý a bolestivý legislativní proces.

Evropská komise představila ve středu 14. července přelomový balíček legislativních návrhů, díky nimž má Evropská unie dosáhnout snížení emisí skleníkových plynů o alespoň 55 % do roku 2030 ve srovnání s rokem 1990. Doposud nejambicióznější klimaticko-energetický balíček, přezdívaný také „Fit for 55“, obsahuje třináct legislativních návrhů týkajících se snižování emisí v sektorech jako je energetika, průmysl, doprava, budovy, odpady či zemědělství. Jeho implementace tak ovlivní vývoj evropských ekonomik na příští desetiletí a má dopomoci Evropské unii stát se prvním klimaticky neutrálním kontinentem do roku 2050.

Před začátkem jedné schůzky s ministry zahraničí zemí Evropské unie odpovídal Frans Timmermans na dotazy novinářů. Anglicky, francouzsky, německy, nizozemsky. V tu chvíli na něj italský novinář zavolal: „Vím, že fandíte AS Řím, myslíte si, že ještě může vyhrát ligu?“ Timmermans odvětil, že v to věří, i když náskok Juventusu už je opravdu velký. Odpověděl plynnou italštinou.

Dnešní den vejde do historie jako začátek konce aut na benzín a naftu. Evropská komise navrhla zakázat od roku 2035 v EU výrobu aut se spalovacími motory, které produkují emise.

Jako posun směrem k dekarbonizaci Evropy a velkou příležitost pro snížení emisí skleníkových plynů vidí klimatické návrhy Evropské komise zástupci Klimatické koalice sdružující ekologické organizace. Balíček však podle nich obsahuje také ústupky fosilnímu průmyslu - například v podobě pomalého zavádění některých opatření. Návrhy mají nasměrovat země Evropské unie k splnění přísnějších emisních limitů k roku 2030. Balík obsahuje 13 aktualizovaných nebo zcela nových směrnic a nařízení.

Evropská komise představí sadu nových zákonů a opatření na ochranu klimatu. Zahrnuje mimo jiné rozšíření systému emisních povolenek či zavedení nových poplatků za neekologickou výrobu. Jak těžké bude jej prosadit? Živý vstup Kateřiny Davidové ve vysílání Českého Rozhlasu Plus v pořadu Ranní Plus od 9:10.

Komentář Kateřiny Davidové: Ve středu 14. července, symbolicky na den dobytí Bastily, představila Evropská komise nejočekávanější legislativní návrh roku. Balíček s názvem „Fit for 55“ zásadním způsobem ovlivní, jak se v následujících letech bude vyvíjet evropská energetika, doprava, zemědělství či průmysl – a tedy jak bude vypadat obnova významné části ekonomik členských států po pandemii.

Nový balíček s názvem Fit for 55 se dotkne nejen toho, jaký pohon budou smět mít nová auta, ale i kolik budou lidé platit za elektřinu nebo jestli se na dovozy oceli a hliníku ze zámoří uvalí uhlíkové clo.

EU plánuje zdanit letecké palivo. Jeho zatížení spotřební daní by létání po Evropě prodražilo řádově o stokoruny. Podle dopravních expertů se ovšem pouze tímto finančním nástrojem nepodaří splnit hlavní cíl, tedy přesunutí cestujících z letadel do mnohem ekologičtějších vlaků. K tomu by bylo zapotřebí cenu dopravy výrazněji vychýlit ve prospěch železnice.

Komentář Jany Maussen a Slávky Sehnalové: Státní pojišťovna Exportní garanční a pojišťovací společnost — EGAP poskytla loni v létě z programu Covid plus, který má sloužit exportérům, kteří se kvůli covidu dostali do potíží a jehož prostředky mají být použity na provozní nebo investiční účely, dvoumiliardovou garanci společnosti Liberty Ostrava. Posléze vyšlo najevo, že se jedná o garanci za úvěr, který poskytla Greensill Bank AG, jež letos v březnu zkrachovala. Veškeré neúspěchy EGAPu tak platí daňový poplatník. A to včetně občanů České republiky, kteří museli svoje podnikání ukončit, protože na podporu z covidových programů nedosáhli.

Klimatickou změnu se vypořádává každý stát po svém. Pokud se má ale někdy postupující oteplování zvrátit, musejí všichni spolupracovat. K tomu má sloužit plnění Pařížské klimatické dohody, ke které se opět přihlásila i americká administrativa v čele s novým prezidentem Joe Bidenem.

Když jde o plány na snižování emisí skleníkových plynů, je Česko obvykle opatrné a varuje před tím, aby to nepoškodilo ekonomiku. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) teď ale veřejně podpořila zdanění leteckého paliva, čímž se postavila na stranu většiny zemí Evropské unie. Ty to prosazují z ekologických důvodů. Podle aerolinek to však povede k výraznému zdražení letenek. Odborníci ale vesměs obavy leteckých společností označují za přehnané.

V někdejším černém srdci republiky se pere minulost s budoucností. Havíři se snaží smířit s tím, že jim zavřeli doly, úřady hledají způsob, jak zastavit odliv obyvatel a přilákat investory. Karvinsko musí zezelenat a zbohatnout, říkají s odkazem na miliardy korun, které slíbila poslat Evropská unie. „Co by tu mohlo vzniknout? To nevím. Ale z budoucnosti obavy nemám. Když vás pořád někdo něčím straší, přestanete se bát,“ krčí rameny horník Vasil. Další pokračování projektu Chudé Česko 21 se věnuje hledání naděje v postuhelném kraji ohroženém chudobou.

Komentář Kateřiny Davidové: Klimatická změna se opět dostává na vrchol evropské agendy. Lídři členských států budou 24. a 25. května diskutovat o nové podobě evropské klimatické politiky na mimořádném zasedání Evropské rady. Jedním z hlavních bodů programu je diskuse o budoucím rozložení národních cílů pro snižování emisí v příštích devíti letech. Otázka, jakou měrou by měl který stát přispět k celoevropskému cíli snížit emise o 55 procent do roku 2030 (v porovnání s hodnotami z roku 1990), budí mezi politiky vášně.

Central and Eastern European countries need to set national coal phase-out dates by 2030 at the latest in order to fall in line with the climate goals of the Paris Agreement, environmental campaigners write. While coal phaseout debates intensify in Czechia, Slovenia, and Poland, breaking free from coal is no longer an ‘if’, but a question of ‘when’ and ‘how’ for these Central Eastern European states. The development and revision of National Long Term Strategies in these countries is intensifying political pressure to set and integrate an early coal phaseout date into the strategies.

Národní plán obnovy, který schválila vláda, kritizuje Hospodářská komora i zástupci některých ekologických organizací. Komoře se zejména nelíbí fakt, že poměrně málo peněz směřuje do digitální agendy, která by usnadnila podnikatelům administrativu. Dále plán podle komory nepodporuje celoživotní vzdělávání a vláda nezohlednila většinu jejích připomínek. Ekologičtí aktivisté pak kritizují, že vláda při přípravě plánu dostatečně nezohlednila boj proti klimatu. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) tak muselo dodatečně do plánu doplnit zhruba sedm miliard korun, aby plán splňoval požadavek EU, že 37 procent všech investic musí směřovat do klimatických opatření.

V pátek 30. dubna měla vláda do Bruselu oficiálně odeslat Národní plán obnovy (NPO). Plán by Česku umožnil čerpat do roku 2026 až 192 miliard korun. Jeho aktuální verze má ale vážné nedostatky – především v současné podobě nenaplňuje základní požadavek, aby 37 % z jeho objemu šlo na klimatická opatření.

Komentář Jany Maussen a Slávky Sehnalové: Státní podpora exportu je jednou z výdajových položek státního rozpočtu. O tom, jaké projekty české exportní agentury podporují či jak efektivně peníze vynakládají, se toho český daňový poplatník příliš nedozví. Podporují udržitelný rozvoj, nebo spíše přispívají k ničení planety a prohlubování klimatické krize?

Koncem dubna měly členské státy EU do Bruselu oficiálně odeslat národní plány obnovy. Plán by Česku umožnil čerpat do roku 2026 až 192 mld. korun. K dokumentu ještě dobíhá připomínkové řízení, do kterého se zapojily desítky organizací a institucí. Jeho aktuální verze však má vážné nedostatky – především nenaplňuje základní požadavek, aby 37 % z jeho objemu šlo na klimatická opatření. 

Ekologické organizace kritizují zpoždění a podobu některých částí Národního plánu obnovy, který má být podkladem pro čerpání peněz z nového fondu EU. Jako nedostatečná označují především opatření ministerstva zemědělství (MZe). Podle nich jako klimaticky přínosné uvedlo i projekty, které to nesplňují. 

Přípravy českého Národního plánu obnovy finišují. Po masivní kritice přišlo ministerstvo průmyslu a obchodu s dokumentem, který má české ekonomice pomoci z koronavirové krize. Největší přehmaty zmizely, i tak se snahy zastavily pár kroků před cílem. Zatímco Evropská unie považuje za priority digitalizaci a ochranu klimatu, Česko stále některá opatření lakuje nazeleno. 

USA chtějí do roku 2030 snížit své emise o 50 procent. Evropská unie dokonce o 55 procent. Do boje s klimatem se chce pustit dokonce i Rusko a Brazílie do konce desetiletí zastaví nelegální kácení deštných pralesů. Nejmocnější státy světa jako by se po letech blokování proklimatických opatření najednou začaly předhánět, kdo toho pro planetu udělá víc. Alespoň tak působil klimatický summit, který na konec dubna svolal americký prezident Joe Biden.

Thanks to pressure from civil society, several harmful investments in highways and gas infrastructure were taken out of the Czech recovery plan, pushing it towards more of a green recovery. Still, an almost complete lack of allocations for biodiversity and several questionable climate measures set the plan back.

KOMENTÁŘ KATEŘINY DAVIDOVÉ | Zástupci členských států, Evropské komise a Evropského parlamentu se shodli na výši nového unijního cíle pro snížení emisí do roku 2030. Nově mají emise spadnout alespoň o 55 procent v porovnání s rokem 1990. V dubnu letošního roku byl tento cíl odsouhlasen a závazně potvrzen v tzv. klimatickém zákonu. První těžká politická bitva tak je úspěšně dobojována. Nyní však přichází na řadu druhá, nejspíš ještě náročnější – domluvit se, jakými konkrétními způsoby Evropská unie vytyčeného cíle během nadcházející dekády dosáhne.

O fotovoltaiku má zájem stále více domácností. Obecní a komunitní projekty by se mohly stát součástí potřebné proměny české energetiky, od státu by však potřebovaly nejen dotace, ale i celkově příznivější prostředí a podmínky.

Patří jaderná energetika mezi udržitelné zdroje energie? Právě na tuto otázku měla tento týden odpovědět Evropská komise. Rozhodnutí ale oddálila, otázka jaderné energetiky totiž patří v rámci Evropské unie k nejkontroverznějším.

Zástupci členských států Evropské unie a Evropského parlamentu se dnes nad ránem shodli na parametrech takzvaného klimatického zákona. Podle klíčové normy má EU do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent ve srovnání s rokem 1990. Europoslanci usilovali o ještě přísnější závazek, výsledná dohoda však odpovídá návrhu, na němž se po mnohahodinovém vyjednávání na prosincovém summitu shodli lídři členských zemí.

Při spalování zemního plynu sice vzniká méně emisí než u uhlí nebo ropy, ale při těžbě a transportu zemní plyn uniká do atmosféry. A jeho největší složka metan je látka s velmi silným skleníkovým efektem. Zemní plyn byl přitom dlouho pokládám za vhodné přechodové palivo mezi uhlím a bezuhlíkovou energetikou, protože při jeho spalování vznikají jen asi poloviční emise oproti uhlí nebo ropě a při hoření nevzniká takové množství škodlivin.

Ve spolupráci s edukačním projektem Klimatista jsme pro vás připravili výběr 10 zásadních filmů o klimatické změně, které by vám neměly uniknout, ať už jste zkušení aktivisté nebo environmentální začátečníci. Vytvořili jsme průřez napříč bohatou filmovou tvorbou věnující se široké škále témat od klimatické krize a vlivu lidské činnosti na změnu klimatu až po klimatický žal jednotlivce a možnosti jeho následků.

Expertní orgán Evropské komise, Společné výzkumné středisko (JRC), vyneslo rozsudek nad budoucností jaderné energie. V pondělí zveřejněné zprávě ji označilo za udržitelnou. Krok kritizují ekologické organizace. Komise však zdůraznila, že verdikt JRC není konečným krokem a přehodnotí jej ještě další odborníci.

Evropská unie rozhoduje o pravidlech, podle nichž bude určovat udržitelné ekonomické aktivity. Zatím je však kritizují některé členské státy i ekologové. Podle části z nich hrozí, že se opatření proti greenwashingu stane spíše jeho oporou.

Města i obce stojí v současné době před obrovskou výzvou. Jak čelit dopadům klimatické změny? Nesnesitelná vedra a sucha jsou jen malou částí problému. Ochrana klimatu přitom šetří nejen zdraví lidí a přírodu, ale také finance. Jen úspory na energetice mohou městům přinést každoročně miliony korun zpět do rozpočtu.

V rámci V4 jsou Česko a Polsko vůči evropským klimatickým cílům opatrnější, kdežto Maďarsko a Slovensko je velmi podporují, nemají ale tak klimaticky náročnou ekonomiku a energetiku, říká analytička Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM a Centra pro dopravu a energetiku (CDE) Kateřina Davidová. Jak země V4 přistupují ke klimatické politice EU? Jaké jsou české cíle? A proč má Česko zatím málo obnovitelných zdrojů? Poslechněte si novou epizodu podcastu Evropa zblízka.

„Je nezbytné napravit současný stav, kdy spolu klíčové strategické dokumenty v oblasti energetiky a ochrany klimatu neladí, nebo si dokonce přímo protiřečí. Budoucí podoba Státní energetické koncepce tak musí odrážet také závazky obsažené v Politice ochrany klimatu v ČR a zároveň ve svých ambicích odpovídat navýšeným evropským cílům snižování emisí do roku 2030,“ uvedl Tomáš Jungwirth z Centra pro dopravu a energetiku.

Obnovitelné zdroje energie k dosažení evropských klimatických cílů do roku 2050 nestačí. Tvrdí to studie iniciovaná europoslanci, podle které bude k dosažení klimatické neutrality nutné vrátit jádro zpět do hry. Mezitím unijní odborníci vyhodnocují, zda lze jadernou energii považovat za udržitelnou.

Letošní zima byla v porovnání s předchozími neobvykle mrazivá. Po delší procházce nebo odpoledni stráveném s dětmi na kopci za domem se každý musel těšit, až se zahřeje v teple domova. Ne všichni si však takový luxus mohou dovolit.
 

Zástupci spolku Česko za klima předali v prosinci vládě a poslancům podpisové archy petice požadující, aby vrchní státní představitelé začali aktivně jednat v ochraně klimatu. Výbor pro životní prostředí poslanecké sněmovny nyní na základě petice zaúkoloval Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo průmyslu a obchodu, aby přepracovaly české klimatické plány a zahrnuly v nich cíl klimatické neutrality do roku 2050.

Energetická chudoba není zdaleka problém jen mytizovaného třetího světa. Tři sta tisíc obyvatel Česka si ve svém bytě nemůže dostatečně zatopit, hlavně proto, že na to nemají peníze, říkají nová čísla Eurostatu. Energetickou chudobou trpí zvláště důchodci, ale problém je to dlouhodobý, i když se situace u nás lepší.

Když zástupci Evropské komise a unijních zemí nedávno jednali o překážkách pro podnikání na vnitřním evropském trhu, bylo hned prvním bodem potravinářství − a v něm český zákon o kvótách na tuzemské potraviny v obchodech. "Ze strany Evropské komise zazněla silná kritika," stojí v zápise z lednové videokonference, který mají HN k dispozici. Čeští zástupci si vyslechli, že chystaná novela zákona o potravinách "je dle komise v rozporu s pravidly vnitřního trhu". Je to zároveň poprvé, kdy od Evropské komise padlo, že by Česko mohlo čelit kvůli zákonu žalobě.

Platit včas své účty za energie nezvládá téměř 14 procent domácností v Ústeckém kraji, jen o něco lépe je na tom další z českých uhelných regionů, Moravskoslezský kraj. Už před dvěma lety na to upozornila studie Vysoké školy ekonomické (VŠE) o takzvané energetické chudobě. Žádný plán, jak problém řešit, ale Česko nemá.

České uhelné regiony dodávají teplo a elektřinu do dalších koutů země. Místní lidé si zároveň nemohou dovolit platit účty za energie. Včasné placení účtů za energie představuje problém pro téměř 14 procent domácností v Ústeckém kraji. Již před dvěma lety na to upozornila studie Vysoké školy ekonomické (VŠE), která se zabývá fenoménem tzv. energetické chudoby. Hned druhým nejzasaženějším regionem je v tomto ohledu Moravskoslezský kraj, další z českých uhelných regionů.

Nově zvolený americký prezident Joe Biden od počátku své prezidentské kampaně sliboval, že Ameriku vrátí zpět k Pařížské dohodě a zahájí rozsáhlou transformaci americké ekonomiky směrem k snižování emisí a větší udržitelnosti. Spojené státy americké se tak vrací zpět do hry v boji s klimatickou krizí a celosvětovému úsilí o snižování emisí ve chvíli, kdy Evropská unie zvyšuje své vlastní klimatické cíle a k závazku dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050 se postupně přidávají i další velké ekonomiky, jako je Japonsko, či Jižní Korea. Nástup nového amerického prezidenta komentují zástupci českých ekologických organizací.

Podařilo se tak zvrátit trend posledních let. Odborníci ale upozorňují, že za pozitivním výsledkem stojí dopady pandemie koronaviru na globální ekonomiku a cestování. 

Na konci tohoto týdne proběhne dlouho očekávaný summit lídrů EU, na kterém má mimo jiné dojít k završení několikaměsíčních diskusí o podobě nového klimatického cíle EU pro rok 2030. Premiér Andrej Babiš by zde měl podpořit navrhovaný cíl 55 procent. Je to to nejmenší, co může pro českou ekonomiku a občany udělat.

Šéfové vlád členských států EU v pátek brzy ráno rozhodli o budoucnosti klíčové klimatické politiky. Evropská komise již dříve navrhla zpřísnit cíl snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 ze současných 40 procent alespoň na 55 procent oproti roku 1990. A lídři členských států tento cíl po celonočním jednání podpořili. Své požadavky prosadilo i Česko.

Státní příspěvek 5300 korun měsíčně po dobu tří měsíců až pěti let v závislosti na odpracované době a věku pracovníka získají také propuštění zaměstnanci hnědouhelné Sokolovské uhelné (SU). Počítá s tím upravené nařízení vlády, které dnes kabinet schválil. Na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Podle něj by mělo postupně firmu opustit 800 až 1000 lidí. Návrh na podporu pro propuštěné zaměstnance vedení Sokolovské uhelné již dříve uvítalo.

Podařilo se tak zvrátit trend posledních let. Odborníci ale upozorňují, že za pozitivním výsledkem stojí dopady pandemie koronaviru na globální ekonomiku a cestování. Připravil Ondřej Novák.Joe Biden oznámil, že USA se po jeho inauguraci opět připojí k Pařížské klimatické dohodě. A slibuje velké investice do obnovitelných zdrojů energie. Připravil Ondřej Novák

Nezávislý klimaticko-energetický think-thank Ember nedávno zveřejnil studii, podle které bude česká elektrická síť v roce 2030 druhá „nejšpinavější“ v Evropě. Vyplývá to z analýzy českého národního klimatického a energetického plánu, který ukazuje, že Česko má v navyšování podílu elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů nejnižší ambice z celé EU a zároveň počítá s významným podílem elektřiny vyrobené z uhlí i po roce 2030.

Česko plánuje v příštím desetiletí nejnižší využití elektřiny z obnovitelných zdrojů v celé Evropské unii. Zároveň patří mezi sedm zemí, kvůli kterým EU nedokáže splnit své klimatické plány do roku 2030. Upozornila na to studie think tanku Ember. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček Deníku N řekl, že český plán je naopak ambiciózní.

KOMENTÁŘ ZUZANY VONDROVÉ | Pojem spravedlivá transformace už nějakou dobu proniká do české mediální krajiny a čím dál častěji zaznívá také z úst politiků. V zásadě jde o proces nastavení konce uhlí tak, aby nás nezruinoval. Řeč není jen o transformaci státního energetického mixu (tedy z čeho a jak vyrábíme energii), ale také o udržitelnosti ekonomik těch regionů, které jsou na fosilním průmyslu desítky let závislé.

Prague’s share of a multi-billion euro ‘just transition fund’ (JTF) to mitigate social upheaval as coal-dependent regions move to cleaner forms of energy could end up in the hands of business magnates and energy firms, CEE Bankwatch Network has warned following Czech media reports.

Ministr Karel Havlíček minulý týden prohlásil, že by si představoval rok 2038 jako ideální datum odklonu od uhlí v ČR – stejné datum bylo schváleno v Německu. Ať už Uhelná komise rozhodne o roku 2038 jako o českém konci uhlí nebo ne, je pro nás zkušenost Německa s plánováním spravedlivé transformace energetiky oknem do blízké budoucnosti. Organizace E3G vydala publikaci, která analyzuje německou cestu ke stanovení datumu a způsobu odklonu od uhlí a spravedlivé transformace energetiky a představuje několik doporučení pro ostatní státy procházející stejným procesem.

KOMENTÁŘ KATEŘINY DAVIDOVÉ | Na poli Evropské unie nyní probíhá diskuze, která zásadně ovlivní směřování členských států, ale i ostatních států světa, minimálně na příštích deset let. Řeč je o diskuzi ohledně nastavení nového cíle pro snižování emisí skleníkových plynů, který má EU odeslat do konce roku OSN v rámci svých závazků z Pařížské dohody.

Vláda neplní vlastní strategický dokument Politka ochrany klimatu v ČR, závazky plynoucí z Pařížské dohody a nesnižuje emise skleníkových plynů. Blokuje navíc snahy ostatních zemí EU. V ochraně klimatu nejen selhává, ale i škodí.

Pokud chce Česko dostát závazkům Pařížské dohody, musí přistoupit na plán rychlejšího snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030. Zároveň by mělo lépe postupovat při adaptaci krajiny na změnu klimatu. Nedostatečná je i podpora spravedlivé transformace uhelných regionů. Vyplývá to z monitorovací zprávy české organizace Social Watch a Klimatické koalice, kterou jejich zástupci představili na tiskové konferenci v Praze.

Česká republika neplní své závazky vyplývající z Pařížské dohody. Koalice občanských organizací dává ve své zprávě řadu doporučení pro průmysl, energetiku, péči o krajinu, odpadové hospodářství nebo spravedlivou transformaci uhelných regionů.

Jen prázdná slova na papíře. Právě tak popisují analytici českou strategii ochrany klimatu, kterou vláda přijala v roce 2017. Ze čtyřiceti opatření se Česku zatím podařila splnit pouze čtyři. Česko se na evropské úrovni zavázalo k postupnému snižování emisí skleníkových plynů. S plněním průběžných cílů mají zemi pomáhat strategické dokumenty. Tím stěžejním je Politika ochrany klimatu (POK) pro období 2017 až 2030, která obsahuje celkem čtyřicet opatření. Česko ale v jejich plnění nijak výrazně nepostupuje.

KOMENTÁŘ KATEŘINY DAVIDOVÉ | Evropská komise ve středu 16. září představila nový klimatický cíl – snížit evropské emise do roku 2030 o minimálně 55 % v porovnání s rokem 1990. Původní cíl pro tento rok byl 40 %. Většina členských států už vyšší cíl podpořila, zatímco Česko je podle očekávání zdrženlivé. Nemá k tomu ovšem důvod.

Urychlený přechod na neustále se zlevňující výrobu energie z obnovitelných zdrojů se stává praktickou nezbytností pro zajištění budoucích dodávek elektřiny a tepla.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová naplnila očekávání a dřívější sliby, když ve středu oznámila, že bude usilovat o úpravu celounijního cíle pro snížení emisí skleníkových plynů o 55 procent do roku 2030. Navázala tak na usnesení výboru Evropského parlamentu z minulého týdne, který žádá dokonce 60procentní redukci oproti dříve schváleným 40 procentům. Po 55procentním emisním cíli ostatně volá i velký evropský byznys v čele s IKEA, Unilever, Coca-Colou či Deutsche Bank.

Chystané protesty za rychlý a spravedlivý konec uhlí podpořila více než stovka veřejně činných osobností, vědkyň či umělců. Mezi signatáře výzvy patří klimatolog Alexander Ač, zpěvačka Marta Kubišová i bývalá ombudsmanka Anna Šabatová.

Je to trochu jako bájný Yetti. V médiích se o tom hodně mluví, ale velmi málo lidí to na vlastní oči vidělo. Řeč je o Zelené dohodě pro Evropu, kterou odsouhlasili šéfové sedmadvaceti zemí Evropské unie. Přečtěte si komentář Kateřiny Davidové, analytičky Centra pro dopravu a energetiku a Nikoly Hořejše, ředitele projektu České zájmy v EU právě na toto téma.

S koncem doby uhelné mají českým regionům pomoci peníze z evropských fondů. Ty ale musí mít jasno v tom, co vlastně k udržitelné budoucnosti potřebují, píše Zuzana Vondrová z Centra pro dopravu a energetiku.

Útlum těžby je v dohledné době nevyhnutelný a situace v uhelných regionech napjatá. Naše tři regiony s těžební historií – Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj – jsou stále ekonomicky výrazně navázány na uhelný průmysl a vyžadují hlubokou přeměnu. V porovnání s ostatními kraji ČR mají největší potíže s vysokou mírou nezaměstnanosti a patří do skupiny krajů s nejvyššími počty osob v exekuci. Má-li tedy nastat konec doby uhelné, naše regiony na něj v tuto chvíli připraveny opravdu nejsou.

The latest proposal from the Board of Directors of the state-owned company OKD, which suffered a heavy hit by the COVID-19 outbreak, recommends a definitive shutdown of all its mines as early as 2021 or 2022, the Centre For Transport And Energy in Prague said in a press release on July 23.

After several months of complete inertia caused by the coronavirus lockdown, the Czech Coal Commission’s activities have restarted again - and so did the negotiations over Czechia’s final coal phaseout date and the steps leading to it. On June 5, the Coal Commission met in Prunerov on the occasion of the closing ceremony of the coal power plant Prunerov I, which is one of the most polluting coal power plants still operating in Czechia. NGOs and other activist groups had been asking for years for the closure of Czechia’s greatest polluters: Prunerov, Chvaletice and Pocerady. Their demands had been met with lack of interest and motivation from the responsible stakeholders and legislative bodies, but this is no longer the case.

​Zatímco polská vláda připravuje plány na transformaci svých uhelných regionů, které by jí umožnily využít finanční prostředky z Fondu pro spravedlivou transformaci (ten nabízí členským zemím EU podporu výši 40 miliard EUR), občané dotčených polských regionů se dožadují větší míry participace a chtějí se na plánovacím procesu podílet.

Podle nejnovější analýzy čerpání evropských fondů v období 2014-2020 členské státy nedostatečně využívaly dostupné zdroje na podporu klimatických a energetických opatření. Neefektivní čerpání alokovaných finančních zdrojů z Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj způsobilo, že plánovaný přechod EU k nízkouhlíkové ekonomice se výrazně zpomalil. Česká republika do konce roku 2020 utratí méně než polovinu z celkové dostupné částky 2,095 miliardy EUR.

Solární elektrárny budou čerpat nižší podporu než dříve. Naopak jiné zdroje jako biomasa nebo bioplyn by si měli polepšit. Co na to říkají ekologové? Ptal se Ondřej Novák.

Czechia should put more effort into improving public participation in processes connected to implementing a just transition in the country’s coal regions, participants in a debate dedicated to this topic taking place recently in Ústí nad Labem heard.

Řešení ekonomické krize musí být v souladu s plány na zelenou transformaci, říká třináct států Evropské unie a několik desítek europoslanců. Česká republika se nepřidala. Podle občanských organizací je naopak třeba chtít ještě víc.

Změny v hodnotách a změny v chování, kterým se učíme v době karantény, nám mohou být užitečné i po jejím odeznění. Emise skleníkových plynů za rok 2020 čeká propad. Celosvětově se jejich objem zmenší přibližně o pět, v Evropě a Česku možná až o deset procent. To je větší pokles, než k jakému došlo během ropného šoku na přelomu 70. a 80. let v důsledku rozpadu sovětského bloku nebo po finančním krachu roku 2008. Vše samozřejmě souvisí méně s úspěchem klimatických politik a více s útlumem výroby i spotřeby v důsledku koronavirové pandemie. Tak jako tak, jde o jedno z nemnoha pozitiv současné situace a my s ním můžeme naložit jako s příležitostí.

Česká vláda letos v polovině ledna schválila energeticko-klimatický plán, který do roku 2030 počítá s nárůstem podílu obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie na 22 procent. Podle některých senátorů či Komory obnovitelných zdrojů energie to ale nestačí.

Evropská unie bude po roce 2050 vypouštět jen takový objem emisí, který je schopná odbourat, ať už pomocí stromů nebo moderních technologií. Počítá s tím nový klimatický zákon EU.

Evropská komise odhalila plán na financování postupné přestavby evropské ekonomiky a energetiky směrem k uhlíkové neutralitě. Během příštích deseti let je zapotřebí investovat minimálně bilion eur z unijních, státních i soukromých zdrojů.

Vnitrostátní energeticko-klimatický plán, který dnes projedná vláda, shrnuje závazky, kterými chce Česko přispět k evropským záměrům v této oblasti. Plán po členských státech požaduje Evropská unie. Ministr průmyslu a obchodu a vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) už dříve uvedl, že ministerstvo navýšilo cíle podílu obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie do roku 2030 z původně plánovaných 20,8 procenta na 22 procent.

Komentář Šimona Batíka: Evropská komise zaslala během silvestrovské noci členským státům návrh takzvané taxonomie. Na seznam udržitelných investic zařadila za určitých podmínek také jádro a zemní plyn. Ekologické organizace i některé státy se rázně ohradily. Problémů se „zezelenáním“ jádra a zemního plynu je hned několik.

Tschechien muss so schnell wie möglich aus der Kohle aussteigen, um die europäischen Klimaziele zu erreichen. Der Übergang zu einer grünen Wirtschaft ist jedoch noch weit davon entfernt, Realität zu werden, sagen NGOs.