Emise metanu jsou v hledáčku světových lídrů už několik let, ne-li dekád. Stane se rok 2023 zlomovým rokem, ve kterém jejich snižování začneme konečně seriózně řešit, ne o tom pouze mluvit? Poslanci Evropského parlamentu mají tento týden jedinečnou možnost schválit návrh metanové legislativy, která by vrátila EU do čela mezinárodních snah o mitigaci emisí metanu v oblasti energetiky. Zástupci nevládních organizací z celé Evropy proto členkám a členům příslušných parlamentních výborů poslali otveřený dopis, ve kterém vyzývají k přijetí odvážné metanové legislativy a návrat EU na výsluní klimatické politiky.

Na klimatické konferenci v Glasgow v roce 2021 se Evropská unie spolu se Spojenými státy postavila do čela Globálního závazku na snížení emisí metanu v oblastech energetiky, zemědělství a nakládání s odpady (gzv. Global Methane Pledge). O rok později se v rámci summitu COP27 k  dohodě přidalo i Česko. Jak se ale přesvědčujeme zas a znovu, dobrovolné pakty a závazky fungují pouze částečně a je velice těžké je vymáhat. Po celém světě proto státy zpřísňují právní předpisy v oblasti snižování emisí metanu a Evropa nezůstává pozadu.

 

První návrh legislativy, která si klade za cíl razantní snížení emisí metanu v energetice, představila Evropská komise již na konci roku 2021. Proč se zaměřit zrovna na energetiku? Zatímco emise například v oblasti zemědělství jsou poměrně složitým a nákladným oříškem, jehož řešení bude vyžadovat spoustu vůle a úsilí na globální úrovni, v sektoru energetiky se nám i dle studie Mezinárodní agentury pro energii IEA nabízí rychlá, levná a účinná opatření. Podle dat IEA vyprodukuje sektor energetiky přibližně 38 % celosvětových antropogenních (lidmi způsobených) emisí metanu, přitom až osmdesáti procentům těchto emisí lze zabránit s nulovými čistými náklady - investice do detekce úniků a jejich včasných oprav vyváží výnosy z ušetřeného plynu.

 

V návrhu metanové legislativy Evropské Komise tak najdeme plány na zavedení pravidelných kontrol a oprav energetické infrastruktury. Jedná se o principy MRV (měření, opravy a jejich verifikaci), LDAR (detekce a opravy netěsností) a LVF (omezení ventilace a flérování). Zakázáno by mělo být rutinní řízené vypouštění a flérování (spalování) metanu. To bude nadále možné pouze v odůvodněných případech.

Původní návrh Komise je zaměřený čistě na vnitřní evropský trh s plynem. To však vnímáme jako nedostatečné, obzvláště vzhledem k faktu, že EU přibližně 90 % své spotřeby plynu dováží ze zahraničí. Většina úniků plynu totiž vzniká ještě před tím, než plyn vstoupí na náš trh. Pokud tak evropští zákonodárci opravdu chtějí řešit emise metanu, na kterých se EU podílí, musí do stávajícího návrhu zahrnout emise z celého dodavatelského řetězce. Není to koncept, který by byl v rámci evropské legislativy nějak ojedinělý, jak ukazuje i studie CAN Europe.

 

Ve středu 26. dubna tak budou mít poslankyně a poslanci Evropského parlamentu jedinečnou příležitost přijmout pozměňovací návrhy, které toto opomenutí napraví. Silná pozice Parlamentu je také nezbytná pro vyvážení mimořádně neuspokojivého přístupu Rady EU, jejíž pokus o zmírnění a rozmělnění opatření na monitoring a opravy energetické infrastruktury ohrožují smysluplnost a účinnost metanové legislativy.

Parlament se musí oprostit od lobby fosilních společnost a poslat do dalších vyjednávání metanovou legislativu, která bude nejen řešit úniky plynu v celém dodavatelském řetězci, ale také přispěje k postupnému ukončení naší závislosti na fosilních palivech a plnění evropských závazků v oblasti klimatu.

 

Celý text dopisu europoslankyním a europoslancům si můžete přečíst zde na našem webu.