Ambiciózní iniciativu Global Gateway spustila Evropská unie v roce 2021 s cílem podpořit zelený, demokratický a bezpečný ekonomický rozvoj v zemích Afriky, Asie a Latinské Ameriky. V rámci klíčové strategie evropské politiky mezinárodního partnerství, kterou má mít nově na starost bývalý ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela, plánuje Unie investovat až 300 miliard eur do infrastrukturních a rozvojových projektů v partnerských státech do roku 2027. Nástroji Global Gateway jsou rozvojové banky a exportní kreditní agentury. Právě ty se ale dlouhodobě chovají netransparentně a přestože rozdělují veřejné peníze, nevíme, kam přesně je investují.
Koordinace rozvojových bank a exportních kreditních agentur má především posílit globální konkurenceschopnost evropského průmyslu a pomoci prosazovat geopolitické a ekologické zájmy EU. Zároveň ale hrozí vytváření neformálních vazeb pomoci, které mohou bránit místnímu rozvoji v zemích globálního Jihu a podporovat závislost na technologii a kapitálu EU. Rozvojové banky a exportní kreditní agentury navíc často nejsou dostatečně regulovány, chovají se netransparentně a nenesou odpovídající odpovědnost. To vyvolává obavy z přemrštěných nákladů na projekty, sporných dopadů na rozvoj, rizik porušování lidských práv, poškozování životního prostředí a zvýšeného dluhového zatížení v přijímajících zemích.
V říjnu 2024 zveřejnily organizace Counter Balance a Eurodad s podporou Oxfam analýzu nazvanou „Kdo vydělává na Global Gateway? Nová strategie EU pro rozvojovou spolupráci." Podrobně se v ní zabývají 40 stěžejními projekty Global Gateway a zdůrazňují významná rizika související s lidskými právy, udržitelností životního prostředí a ekonomickou suverenitou partnerských zemí.
Exportní kreditní agentury umožňují podporovat také vývoz fosilních paliv, a to navzdory závazkům členských států EU jej postupně ukončit. Centrum pro dopravu a energetiku přispělo k analýze organizací Both Ends, Counter Balance a Oil Change International, která se tomuto tématu věnuje, a kterou mimo jiné zmiňuje deník Financial Times v článku o tom, jak evropské země utrácejí veřejné peníze za fosilní paliva.
Aby bylo možné ukončit nesmyslnou podporu plynových a uhelných projektů v EU a sousedních regionech z veřejných financí, je nezbytné zvýšit transparentnost a odpovědnost evropských exportních kreditních agentur. Centrum pro dopravu a energetiku aktivity exportních kreditních agentur v České republice dlouhodobě monitoruje a na evropské úrovni usiluje o reformu klíčového nařízení 1233/2011, nezbytnou pro to, aby tyto agentury jednaly v souladu se závazky EU v oblasti transparentnosti, ochrany lidských práv a evropských klimatických cílů, včetně závazku přestat podporovat investice do fosilních paliv.
