„V současné fázi procesu spravedlivé transformace se musíme posunout od plánování k implementaci,“ zdůraznila komisařka Elisa Ferreira během své zahajovací řeči na čtvrtém Výročním politickém dialogu. Komisařka dodala, že je nutné upřednostnit výběr nejlepších projektů, aby bylo možné účinně informovat občany o tom, jakých úspěchů jsme dosáhli, a ukázat pozitivní výsledky naší každodenní práce.
Jak si více než půl roku po schválení Plánů spravedlivé územní transformace vedeme v úsilí přeměnit uhelné, rašelinové, lignitové a břidlicové regiony? Jak se na tento proces dívají různí evropští aktéři a jsou s dosavadními výsledky spokojeni?
Výroční politický dialog - klíčová evropská konference o rozvoji uhelných regionů a spravedlivé transformaci - vytvořila spolu s následnými návštěvami míst v Karlovarském kraji jedinečnou příležitost položit si tyto otázky a otevřeně o nich diskutovat.
Od zavedení Mechanismu pro spravedlivou transformaci v roce 2020 se pojetí konference výrazně posunulo. Zatímco na začátku mnozí nepovažovali odklon od fosilních paliv za reálnou možnost, nyní už tento cíl nikdo nezpochybňuje. V sálech letošního Výročního politického dialogu se vyměňovaly nápady na možné projekty, které by měly být financovány z Fondu spravedlivé transformace, a na to, jak zajistit, aby byly vybrány ty správné a rychlost realizace nezastínila jejich skutečný transformační potenciál.
Je jasné, že po dlouhém procesu plánování, navrhování a přijímání Plánů spravedlivé územní transformace by každý jednotlivec zapojený do procesu již rád viděl hmatatelné dopady této neúnavné práce.
Jak to bude s podporou regionů a místních obyvatel, aby se zajistilo skutečně řádné plnění cílů mechanismu pro spravedlivou transformaci? Všichni zástupci Evropské komise opakovaně zdůraznili, že s ukončením programu ExchangeEU se zároveň otevírají nové příležitosti cílené technické podpory skrze iniciativy JTPeers nebo JTP Groundwork. Tyto nové nástroje podpory budou založeny na znalosti výsledků a případových studiích, odborné databázi a peer-to-peer výměnném programu pro odborníky, jakož i na budování kapacit a poradenské podpoře na míru.
S každým novým programem technické podpory vkládají nevládní organizace a místní zainteresované strany velkou naději v jeho potenciál poskytovat pomoc přímo na místě, a tím zvyšovat kapacitu, znalosti a celkovou kvalitu transformace. Zajištění co nejlepších výsledků na cestě k budování nových odolných ekonomik, které nikoho nenechají pozadu a fungují jak pro životní prostředí, tak pro lidi, nicméně vyžaduje hodně vytrvalosti a motivace při překonávání zbývajících výzev.
Aby si představitelé CEE Bankwatch Network udělali o těchto výzvách úplný obrázek, vydali se navštívit nepříliš známá a propagovaná, ale z hlediska transformace významná místa, aby si promluvili s místními aktivisty a aktivistkami, jejichž každodenní životy jsou skutečným ztělesněním spravedlivé transformace. Velmi inspirativní příklad takové občanské iniciativy najdeme v Litvínově, kde sociální pracovník a zastupitel města Petr Globočník vytvořil unikátní místo nazvané Sousedský dům Libuše.
Tento sousedský dům se nachází v jedné z nejchudších oblastí v Česku, hned vedle povrchového dolu. V oblasti, kde chybí práce, příležitosti i naděje vytvořil Petr prostor, kde se místní lidé mohou scházet, účastnit se akcí nebo si jen tak posedět a popovídat si v přátelském prostředí - a hlavně se naučit novým dovednostem. Jeho aktivní podpora dává lidem naději na nalezení vlastní cesty ze začarovaného kruhu chudoby a vyloučení.
Upozorňovat na pozitivní příklady jako je tento je v kontextu sociálního rozměru energetické transformace klíčové. Ukazují, jakou sílu a vliv může mít jednotlivec - místní aktivista - v procesu inkluze a rozvoje občanské společnosti. Podpora lidí všech věkových kategorií, včetně mládeže, v rozvoji jejich schopností a znalostí, je nejen vybaví dovednostmi nezbytnými pro získání kvalitních pracovních míst, ale také posílí jejich přínos společnosti a aktivní účast na veřejném dění.
Petr bohužel dostává pro své aktivity velmi malou veřejnou podporu, natož prostředky z Fondu spravedlivé transformace, které by jinak mohly pomoci zmírnit sociální problémy v Litvínově. Kontinuitu jeho projektu umožňují především malé granty a vstřícnost individuálních dárců.
Jen asi 10 kilometrů od Litvínova se nachází další inspirativní občanská iniciativa. V místní škole města Horní Jiřetín jsme měli příležitost setkat se s městskými energetickými manažery Jindřichem a Jaroslavem Gabrielovými a starostou Vladimírem Buřtem. Horní Jiřetín měl být v minulosti zbourán, aby mohlo dojít k rozšíření nedalekého hnědouhelného povrchového dolu. Demolici odvrátila vytrvalost místní komunity, aktivně vystupující proti. Městečko ale může sloužit nejen jako inspirace v projevu statečnosti a odhodlání - dnes je zároveň průkopníkem v investicích do energeticky úsporných opatření, kompletní výměny uhelných kotlů v obecních budovách, zavedení veřejného LED osvětlení a také vybudování městské elektrické sítě, která slouží jako komunitní energetický systém spojující veřejné budovy ve městě.
Konec setkání se ale bohužel nesl spíše v hořkosladkém tónu, když bylo řečeno, že obce stále nejsou řádně zapojeny do procesu spravedlivého transformace a nemají stejný přístup k Fondu spravedlivé transformace jako např. velké energetické společnosti. Je to opravdu smutné, protože peníze by v tomto případě jistě posloužily správnému účelu a potenciálně pomohly s dalším rozvojem komunitního energetického systému nebo s propojením fotovoltaiky a tepelných čerpadel.
Je zřejmé, že i když přinesl Fond pro spravedlivou transformaci již mnoho nadějí a vize pro uhelné regiony a především jejich obyvatele, tento proces stále naráží na řadu překážek a výzev, které lze překonat pouze posílenou spoluprací mezi všemi možnými zainteresovanými stranami a zapojením dosud přehlížených aktérů v regionech. Abychom zajistili, že nikdo nezůstane pozadu, musí se spravedlivá transformace zaměřit na občanská hnutí, posílit postavení občanů a poskytnout správnou podporu obcím a místním aktivistům.
