Koalice nevládních organizací Beyond Fossil Fuels vydala briefing, v němž analyzuje, jakým způsobem se sedm evropských zemí (Bulharsko, Česká republika, Německo, Řecko, Maďarsko, Polsko a Rumunsko) vypořádalo s krizí fosilních paliv během poslední zimy (od října 2022 do března 2023). Analýza mimo jiné ukázala, že solární a větrné zdroje energie nyní dodávají více energie pro evropský energetický mix než fosilní plyn nebo uhlí, a také, že spalování uhlí i fosilního plynu pro výrobu elektřiny v ČR v porovnání s předchozí zimou kleslo.

 

Krize fosilních paliv zasáhla Evropu napříč všemi oblastmi, od vytápění a energetiky až po průmysl, zemědělství či dopravu. Vlády evropských států v reakci na tuto krizi zavedly množství opatření s cílem zmírnit její dopady na ekonomiku a domácnosti. Řada z nich zahrnuje podporu výroby solární a větrné energie, ale i celkovou úsporu spotřeby energií.

 

Podle analýzy klesla celková poptávka po energii v Evropě během zimy 2022/23 o 114,5 TWh ve srovnání se zimou 2021/22. Uhelné jednotky vyrobily během letošní zimy o 19,9 TWh méně v porovnání se zimou předcházející. Výrazně klesla také výroba elektřiny z jaderných reaktorů a vodních elektráren. Jediný nárůst zaznamenali analytici v případě solárních (7,7 TWh) a větrných (15,9 TWh) elektráren. Solární a větrné elektrárny vyprodukovaly dohromady více energie než uhlí či zemní plyn. 

 

Evropa je schopna zcela ukončit svou závislost na ruských fosilních palivech, zajistit si vlastní energetickou bezpečnost a zároveň přejít k obnovitelným zdrojům, uvádí Beyond Fossil Fuels. K tomu je ale nezbytné, aby vlády jednotlivých evropských států učinily několik důležitých kroků. Patří k nim:

 

Česká republika patří k zemím silně závislým na výrobě energie z uhlí - na uhelné elektrárny připadlo v roce 2022 42% z celkové výroby energie v zemi. ČR je také jedna z mála evropských zemí (spolu se Srbskem, Bulharskem, Tureckem či Polskem), které nemají plán na postupné vyřazení uhlí do roku 2030. Přesto i u nás výroba elektřiny z uhlí v porovnání s předchozí zimou klesla a ve výrobě elektřiny se snížilo i spalování fosilního plynu.  Pokles ve výrobě nahradila v případě ČR importovaná energie - výroba jaderné, vodní, solární i větrné energie se meziročně změnila jen nepatrně. Znatelný byl v případě ČR také úbytek poptávky po elektřině. Podrobněji je to vidět v následujícím grafu:

Přestože se Česká republika v Plánu spravedlivé územní transformace, schváleném Evropskou komisí v září 2022, zavázala k postupnému vyřazení uhlí do roku 2033, na výrobu uhlí ve skutečnosti nadále spoléhá. V provozu pokračuje černouhelný důl ČSM vlastněný těžební společností OKD přinejmenším do konce letošního roku, s možností prodloužení do roku 2025. Také důl Bílina v Ústeckém kraji získal v březnu tohoto roku povolení k pokračování těžby mezi lety 2030 a 2035.